09.07.2017, Filip Kortus

Chceme držet krok s novými trendy, říká František Bombic

František Bombic od nové sezony nebude pouze kondičním trenérem, ale nově i plnohodnotným asistentem Antonína Stavjani. Navíc se v roli druhého asistenta zapojí do trénování juniorského týmu. Bude tak důležitou spojkou mezi dvěma hlavními týmy v klubu.

Co od nové sezony spadá do vaší kompetence?
Zůstávám kondičním trenérem prvního mužstva a navíc budu s týmem absolvovat i tréninky na ledě. Zaměřovat se budu na obránce. V menším měřítku než u áčka budu působit u juniorky, kde mám na starosti hlavně fyzickou přípravu. Budu v podstatě plnit roli druhého asistenta. Navíc pomáhám Eddiemu Turkovi s přípravou tréninků na suchu pro ostatní mládežnické kategorie.

Považujete za nezbytnost mít přehled o A-týmu i juniorce?
Rozhodně. Budu plnit roli jakéhosi mezičlánku mezi oběma týmy. Myslím si, že je to role, která v dřívějších letech chyběla. Jde o to, abychom měli mezi týmy určitou formu propojení a návaznosti. Dohlížet budu zejména na fyzickou připravenost hráčů juniorky. Přechod z mládežnického do seniorského hokeje je velmi důležitý. Chceme dát prostor některým juniorům i nejtalentovanějším starším dorostencům, kteří jsou převážně mládežnickými reprezentanty. Musím vyzdvihnout spolupráci trenérů juniorky Roba s Koldou, kteří nastavili program tak, aby se tréninky nekryly a mohl jsem stíhat obě kategorie. 

Budete při mistrovských zápasech na střídačce prvoligového týmu?
To je spíše otázka na hlavního trenéra, jak vnímá větší počet lidí z realizačního týmu během utkání na střídačce. Antonín Stavjaňa určuje chod a složení celého realizačního týmu.

Model přípravy hráčů před a po zápase zůstane zachován?
Ano. Jádro přípravy, které jsme nastavili, zůstane podobné. Hokej se ale neustále vyvíjí. Co platilo před pěti šesti lety, už neplatí. Je to neuvěřitelný „kvapík“. Chceme držet krok především s novými trendy a jít malinko jinou cestou, než tomu bývalo zvykem. Nechceme zůstat stát na místě a myslet si, že když něco fungovalo před několika lety, tak to bude fungovat i dnes. Ještě více se zaměříme na individuální přípravu hráčů, jelikož každý hráč je jiného somatotypu a potřebuje něco jiného. Tímto směrem se chceme a budeme ubírat, abychom hráče co nejlépe připravili. Hlavně na závěr sezony, který je ze všech fází ročníku nejdůležitější.

Suchá příprava je u konce. Proběhla podle vašich představ?
Co jsme si s trenéry předsevzali a naplánovali, to se nám podařilo realizovat. Neměli jsme žádný problém, zvládli jsme to bez větších potíží. Novinkou bylo zařazení tréninků na ledě už v červnu, kdy jsme využili možnosti připravovat se na ledě. Podobný model trénování praktikuje například Kometa Brno a myslím si, že je to dobrá věc, která může hráče posunout zase o kousek dál.

Jak velký význam má pro vás odezva od hráčů?
Zpětná vazba od hráčů je pro mne osobně mimořádně důležitá. Velmi si cením pohledu na věc zejména od zkušenějších hráčů, kteří hráli v NHL, KHL nebo v některém ze špičkových evropských klubů. Snažím se do přípravy zavést prvky, které se osvědčily v jiných mužstvech. Ale rozhodně nejde pouze slepě kopírovat práci jiného trenéra. Vše musí mít hlavu a patu. Cest, jak zvýšit výkonnost, je několik. Příprava musí být do posledního detailu připravená a naplánovaná. Znalost věcí v oboru kondičního tréninku je naprostou nutností, jelikož nahodilost v oblasti profesionálního sportu je vyloučena. Jsem rád, že se s ostatními kondičními trenéry znám. Jsem s nimi v kontaktu a mohu s nimi plno věcí rozebírat.

Důležitým prvkem je i komunikace? Probíráte s hráči, jak se cítí či kde by měli přidat?
Komunikace je základ všeho. To platí jak v životě, tak v hokeji. Bavím se s hráči, co komu vyhovuje, jak se po zátěži cítí. Je to hodně o důvěře. Když někdo nechce, tak ho nikdo a nic nedonutí. Dnes je plno výborných kondičních trenérů a záleží pouze na hráči, aby si od každého vzal to nejlepší a poctivě se připravil na sezonu. Sám hráč musí vědět, co je pro jeho tělo nejlepší, a zároveň mu musí naslouchat. Větší zkušenosti mají samozřejmě starší hokejisté, ti mladší se k nim musí dopracovat. Pro ně je obrovský přínos přítomnost zkušenějších hráčů,kterými jsou Václav Nedorost, Zdeněk Kutlák, Filip Novák nebo Petr Gřegořek. Je jen na ostatních, jak budou starší borce vnímat a snažit se vzít si od nich co nejvíce. Především mladší hráči by si měli uvědomit, že to dělají hlavně pro sebe, a ne pro ostatní. Od prvního tréninku musí všichni vnímat, jakého cíle chce mužstvo dosáhnout, a tak k tomu přistupovat.

Konzultujete s hráči i mimohokejové aktivity?
Samozřejmě to není pouze o kondiční stránce. Hráč si na zimním stadionu něco odpracuje, ale musí na to také navázat dobrou regenerací a hlavně kvalitní stravou. Krásně to vystihuje heslo: Work hard rest hard. Pokud chce být hráč silný a zdravý, mít nějaký stupeň výkonnosti, tak tréninkem na ledě to rozhodně nezačíná ani nekončí. Musí se řádně stravovat a dodržovat správnou životosprávu. Samostatnou kapitolou je psychika, konkrétně oblast sportovní psychologie. Bohužel každý se nedá „otevřít“ a málokdo věří tomu, že by se jeho akutní problémy mohly u psychologa vyřešit. Je to škoda. Plno hráčů by to posunulo o level výš. V dobách, kdy jsem ještě hrál, jsem zažil několik sezení se sportovními psychology. Musím přiznat, že ještě nějaký čas potrvá, než s nimi začnou sportovci spolupracovat a nebudou je vnímat negativně.

Řešíte otázky kondiční přípravy i s ostatními členy realizačního týmu?
Jistě, neustále spolu komunikujeme. Jakmile je například někdo zraněný, musíme znát stanovisko od lékaře a vědět, co smí a nesmí. Potřebuji vědět, v jakém časovém horizontu by se mohl přibližně vrátit alespoň do částečného tréninkového procesu. Velmi dobře probíhá spolupráce s doktorem Vodičkou i fyzioterapeutem. Po odborné stránce nám sdělí, jak by se s hráčem mělo pracovat, aby se zdravotní problém co nejrychleji odstranil. Na základě toho dolaďujeme trénink a celkovou zátěž. Letos jsme výrazně upravili programy flexibility a mobility nejvíce zatížených partií hráčů tak, abychom zamezili pozdějším problémům v sezoně. Společnými silami se snažíme o to, aby se zamezilo velkému množství zranění, která nás v předchozích sezonách doprovázela. Některým samozřejmě předejít nejde. Všichni si moc dobře uvědomujeme, jak důležitá bude naše příští sezona pro celý jihočeský hokej. Můžete mi věřit, že pro vytoužený postup do extraligy udělá každý z nás v realizačním týmu maximum.