Vladimír Caldr

Narozen: 26. listopadu 1958 v Písku
Pozice: univerzální útočník
Bilance v nejvyšší soutěži: 13 sezon / 185 branek
Reprezentační bilance: 85 utkání / 20 branek

Vladimír Caldr se narodil v Písku, ale s hokejem začínal na zamrzlém rybníčku v malé jihočeské obci Dobev. Na základní škole v Písku chodil do hokejové třídy a ihned se stal nejlepším střelcem žákovských týmů místního Jitexu. Nebylo proto divu, že v dorosteneckém věku přešel do jihočeské metropole.

Klíčovým obdobím pro Caldra byla sezona 1976 / 1977. Spolu s Jiřím Lálou si vybojoval juniorský reprezentační dres a v Českých Budějovicích přesídlil do ligové kabiny. Premiérový zápas v československé nejvyšší soutěži sehrál v úvodním kole ročníku 1978 / 1979 na ledě Plzně, kde Jihočeši prohráli 8:7. Za další dvě střetnutí už Caldr slavil i první gól. Svou trefou zajistil remízu 1:1 s Pardubicemi.

Na jihu Čech nakonec odehrál téměř celou svou ligovou kariéru. Pouze v roce 1986 si odskočil na vojnu do Jihlavy, kde pomohl Dukle k ligovému stříbru. Po titulu pošilhával i v Českých Budějovicích v sezoně 1980 / 1981, avšak první místo obsadily o pouhé dva body lepší Vítkovice.

Premiérový start za národní tým si odbyl 28. března 1981 v Praze v utkání proti Švédsku, které hráči se lvíčkem na prsou vyhráli 5:2. Na výraznější průlom v reprezentačním dresu si však musel přeci jen trošku počkat. Jeho chvíle přišla až před světovým šampionátem 1983, kdy mu parádně vyšel duel s Kanadou. Caldr se dočkal nominace na světový šampionát, kde byl jedním ze sedmi nováčků v sestavě. Dal dvě branky a radoval se ze zisku stříbrné medaile.

O rok později se zúčastnil XXIV. zimních olympijských her v Sarajevu a rovněž pomohl vybojovat druhé místo. Na Švédských hokejových hrách v dubnu 1984 dokonce na své hrudi nosil kapitánské céčko. Moc si přál, aby se mohl představit na domácím světovém šampionátu v Praze 1985, ale z nominace na poslední chvíli vypadl a přišel tak o turnaj, který pro Československo vyvrcholil ziskem zlatých medailí.

Dres českobudějovického Motoru oblékal do sezony 1988 / 1989 a pak zamířil do nizozemské nejvyšší soutěže. V ročníku 1992 / 1993 pomohl Jindřichovu Hradci k postupu do nejvyšší soutěže a ještě další rok působil v roli hrajícího asistenta v Českých Budějovicích.

Pak se definitivně vrhl na trenérskou dráhu. Do ledna 1998 vedl českobudějovický A-tým a třikrát dotáhl Jihočechy do vyřazovacích bojů. Měl řadu nabídek z extraligových klubů. Vážně se o něj zajímal především mistrovský Vsetín, ale Caldr přijal až výzvu Dukly Jihlava na podzim roku 1998. V barážové sérii se Znojmem ani on neuchránil tým z Vysočiny od pádu do prvoligového bahna.

Na začátku ročníku 1999 / 2000 koučoval Slavii Praha, ale byl po špatném startu z lavičky odvolán a stejný osud jej stihl i při zatím posledním angažmá v Českých Budějovicích v sezoně 2003 / 2004. Z velkého hokeje na čas odešel a momentálně je ředitelem českobudějovické základní školy v Grünwaldově ulici.