18.02.2021, Petra Bicková

KDE JE JIM KONEC - David Kuchejda: Lepší fanoušky než v Motoru jsem nezažil, vzpomíná útočník

Na webu Motoru už můžete číst seriál o bývalých kapitánech. Nyní začínáme další projekt "Kde je jim konec", který bude přibližovat bývalé hráče Motoru, kteří patřili k oblíbencům tribun, nebo kteří se ztratili z očí veřejnosti či mají zajímavý osud po aktivní hokejové kariéře. David Kuchejda působil v Motoru už jako dorostenec. Budějovickým fanouškům se nejvíce zapsal do paměti svými výkony při restartu Motoru v sezoně 2013/14. Následně zde trávil celkem tři sezony. Jak vzpomíná na léta strávená v Českých Budějovicích a jak se mu daří? Dozvíte se v článku.

Jaký vztah máte k Budějovicím a k Motoru?
Určitě kladný, jelikož jsem Moravák z Opavy a ve čtrnácti jsem přišel na jih Čech, tak se považuji za Budějčáka. Budějovice mě vychovaly a můj vztah k nim je stoprocentně kladný a hezký.

Do budějovické juniorky jste přišel jako opavský rodák z Havířova. Jak k tomu došlo?
V osmé třídě jsem přešel z Opavy do Havířova a už jsem hrál za dorost, kde si mě vyhlídl agent Hamal. V Havířově to moc nefungovalo a v deváté třídě jsem dostal pár nabídek, kam jít do dorostu. Mohl jsem jít do Pardubic, do Třince, Slavie anebo do Budějovic. Vybral jsem si Budějovice, ani nevím proč, bylo to pocitové.

Zapsal jste si jeden start v postupové sezóně 2004/05, vzpomenete si na něj?
To jsem nastoupil zrovna proti Opavě. Naskočil jsem až do třetí třetiny, protože se zranil Radek Dvořák. Dokonce jsem nastoupil po boku Venci Prospala, teď se mi to úplně vybavuje. Mně tenkrát bylo sedmnáct a hrál jsem s Vencou, to byl pro mě super zážitek.

Poté jste strávil dva roky v Kanadě, po návratu jste se dokázal prosadit do extraligového kádru Českých Budějovic. Čeho si na tom nejvíc ceníte? Na jakého trenéra či hráče z té doby vzpomínáte nejraději?
Nebylo to pro mě zrovna lehké. Já jsem přišel a hned jsem se zranil. Ale cením si toho, že jsem začal hrát. Tenkrát tady byl silný tým, trénoval zde pan Jandač a pohybovali jsme se v horní části tabulky. Jsem rád, že jsem se prosadil do tak silného mužstva. Rád vzpomínám na Milana Kupku, který byl hodně komunikativní, na nás na mladé hráče byl hodně příjemný jako trenér. A co se týče hráčů… Kdo tam vůbec byl v tom kádru? (smích) Ta parta byla dobrá, fungovalo to jak mezi staršími hráči, tak mladšími. Vzpomínám na všechny, bylo to super.

Byl jste pak i u restartu Motoru. Jak vzpomínáte na první sezonu znovuzrozeného Motoru? Fanoušci vás zvolili sice hráčem sezony, ale výsledky mužstva už tak zářivé nebyly.
Na začátku to bylo hodně hektické. Mountfield odešel a narychlo se skládalo mužstvo. Ze začátku nás tam bylo asi 60. Tým jsme měli dobrý, ale nestříleli jsme góly. Týmy si na nás možná více věřili. Byla to těžká sezona, představoval jsem si ji trochu lépe. Nakonec jsme to uválčili a další rok už byl lepší. Bylo to těžké, ale zvládli jsme to a podívejte, kde je Motor teď.

Vy jste přišel do Motoru tehdy z Kladna, bylo pro vás těžké rozhodování jít na jih Čech do narychlo rodícího se klubu? Na přípravu tenkrát nebyl vůbec čas.
Ani ne. My jsme byli hned v kontaktu, jak Mountfield odešel. Zvažoval jsem, jestli bych nešel do Německa, nějaké nabídky jsem tam měl. Ale nakonec převládlo, že bych byl doma a snažil se pomoct Motoru. Při rozhodování převládaly klady, abych šel do Budějovic. A jsem rád, že jsem se tak rozhodl, byly to nádherné tři roky mojí kariéry.

Vnímal jste, že jste byl oblíbencem českobudějovických fanoušků? Čím myslíte, že jste si to zasloužil?
Řekl bych, že bojovností. Nepovažuji se za střelce jako byl třeba Straka nebo Nouza. Takže asi tou bojovností.

Znovuzrození Motoru tady nastartovalo fanouškovskou euforii. Setkal jste se někdy s tím, aby na venkovní zápasy jezdily stovky, mnohdy i tisíce diváků a doma na druhou nejvyšší soutěž chodilo přes 6 tisíc lidí? Jenom na první přátelský zápas s Kladnem přišlo podpořit svůj tým pět a půl tisíce lidí.
To určitě ne. To byl jednoduše řečeno blázinec. Jak se tu zrodil nový klub, tak ty lidi to vzali za své. Jak jsem říkal, byly to nádherný roky v mojí kariéře. Fanoušci nás podporovali, i když nám to nešlo, to bylo úžasný. Nebo zápasy na Slavii či doma s Kladnem, skvělý. Motoráčtí fanoušci jsou za mě nejlepší. Nikde jinde jsem tohle nezažil. Co ty lidi dokázali vytvořit, to se hrálo samo, naprosto úžasné.

Ve druhé sezoně znovuzorozeného Motoru jste se už probojovali do baráže. Začátek baráže byl dobrý, ale v závěru vám už to nešlo a prohráli jste pět zápasů po sobě.
Po té první sezoně, kde jsme to zachránili, protože nám teklo do bot, tak se postup do baráže bral jako úspěch. Ale ten tým nebyl připraven hrát vyrovnaný partie třeba s Chomutovem, který měl šest lajn a další tým v Kadani a mohli si přesouvat hráče. My jsme hráli skoro celou sezonu na tři lajny. Myslím si, že velký úspěch byla baráž, určitě jsme chtěli postoupit, když už jsme došli tak daleko. Ale bohužel to byl náš strop. Když se podíváme zpětně, tak následující baráže měl Motor k dispozici daleko více hráčů, kádr byl širší, což jsme my neměli. I tak jsme postoupili do baráže, a to byl úspěch. Myslím si, že jsme postoupili také díky naší skvělé partě. Všichni jsme si rozuměli, nikdo se nikomu nesmál. Hodně jsme to tedy utáhli na partu a také je třeba říct, že nás táhlo duo Straka Nouza.

V sezoně 2016/17 jste odešel do Německa do EHC Bayreuth. Proč zrovna Německo?
Už po Kladně jsem měl nějaké nabídky. Také to mám kousek domu. Manželka tehdy byla těhotná, takže i kvůli tomu.

Před dvěma lety jste se s jiným německým klubem, a to s Lausitzer Füchse do Budvar arény vrátil a sehrál proti Motoru dva zápasy. Jak vám bylo, když diváci na vás nezapomněli a vyvolávali vaše jméno?
Sám jsem byl překvapený, že se budě hrát přípravná zápas zrovna v Budějovicích. Musím říct, že jsem byl nervózní. Ale bylo to nádherný! Když fanoušci Motoru křičeli moje jméno… To nejde ani popsat, husí kůže a nádherný pocit.

Jak teď trávíte korona krizi? Hraje se vaše soutěž v Německu? Jak jste tam spokojen?
Ano, hraje. V létě se pracovalo na konceptu s hygienickou stanicí, jak to bude vypadat, aby se mohlo hrát. Soutěž se rozjela později až 6. listopadu. Hraje se bez diváků, ale hraje. Teď chybí nějakých šest zápasů a pak budou předkola. Stále se komunikuje s hygienou a vypadá to, že by se soutěž měla normálně dohrát.

Líbí se vám v Německu?
Líbí se mi tady moc. Našel jsem si tu spoustu přátel. Momentálně jsem v Deggendorfu, kde pracuje i hodně Čechů. Zrovna tady ode mě 200 metrů bydlí česká rodina, tak společně trávíme čas. Ulehčuje mi to situaci, protože zavřeli hranice, člověk nemůže jet domů. Tak doufám, že se to brzy rozvolní a budu moci jet také domů. Já mám dokonce německé občanství, protože můj děda byl Němec, tak jsem to dostal.

Jak jste na tom s němčinou?
Vždycky jsem byl v klubech, kde se spíše mluví anglicky, tak jsem si zlepšil hodně angličtinu. Ale teď se učím německy online.

Sledujete výsledky Motoru?
Sleduji. Jelikož jsem tu sám, tak extraligu sleduji a koukám na Motoru.

Co byste vzkázal hráčům?
Ať bojují dál, nic není ztracené. Play off sice už ve hře asi není, ale ať makají za Motor.

Máte v Budějovicích oblíbené místo?
Určitě máme. Budějovické náměstí, tam se člověk může procházet dennodenně, to je nádhera. Ale také máme rádi přírodu, takže dost často jezdíme na Šumavu, přírodu upřednostňujeme. Máme dva psy, tak je vezmeme s sebou. Ale teď se toho moc nedá.

Josef Straka Motor nadále sleduje