Jak se ohlížíte za sezónou? Převládá spokojenost nebo nespokojenost?
Pozitivní je, že se nám alespoň nějakým způsobem podařilo naplnit úkol, který jsme dostali od majitele klubu. Udál se tu nějaký posun a vývoj. Ať už z pohledu týmu, tak individualit. Na druhou stranu, ten fakt, že tady sedíme a už v tuto dobu nehrajeme hokej, to nemohu akceptovat a není to pro mě důvod k nějaké spokojenosti.

V předkole se týmu nepodařilo přejít přes Vítkovice do čtvrtfinále. Proč?
Je třeba si říct, že minimálně dva zápasy jsme v sérii nezvládli tak, jak bychom měli. A to druhý zápas tady a druhý zápas ve Vítkovicích. Takové utkání, jakým bylo to poslední, to se prostě stává, že se prohraje kvůli jedné akci. To tak je. Nikdo nás tu ale neplatí za nějakou snahu, ale za výsledky. A my tady teď sedíme a koukáme na televizi, jak ostatní týmy hrají hokej. A my u toho bohužel nejsme.

V předkole byla vidět slabina mužstva, špatná střelecká produktivita...
To je to, s čím budeme muset něco udělat. Kolik takových situací, přesilovek, přesilovek pěti proti třem v sezóně bylo, díky kterým jsme mohli uhrát více bodů. Chyběl nám takový ten killer instinkt. Byli jsme na dosah třeba i šestému místu, ale pak jsme to nezvládli a jeli jsme zase dolů. To jsou věci, kde nás čeká s týmem ještě spousta práce.

V sezóně byl tým posílen o hvězdné hráče z NHL, nešlo v té době vytěžit ze zápasů více?
Bodově určitě. Když tady ti kluci byli, tak jsme tady uhráli jeden z nejatraktivnějších a nejlepších hokejů v celé lize. Měli jsme tam šňůru osmi zápasů, kdy jsme neprohráli. Jenomže v tabulce jsme se nijak výrazně neposunuli. Sami kluci z NHL při svém odchodu říkali, že je strašně mrzí, že se za jejich angažmá nevytěžilo víc bodů. Ale, na druhou stranu pozor! Oni nám strašně pomohli a je možné, že bez nich bychom ani v té desítce nebyli. Ovšem, nesmí se zapomenout na to, že to nebyla vůbec jednoduchá situace pro tým. Ten se úplně zboural a musel se po jejich odchodu zase znovu postavit.

Po ukončení stávky a odchodů hráčů do NHL se všeobecně čekalo, že právě Budějovice na to hodně doplatí. Jenomže to se nestalo, tým zabral. Potěšilo vás to?
To je jedno z velkých pozitiv této sezony, že se mužstvo dalo dohromady a dotáhli jsme to alespoň do desítky. Toho se musíme chytit i v přípravě na příští sezonu.

Jak jste si z pohledu trenéra užíval práce s top hráči z NHL?
Na ty kluky nezapomenu, stále je sleduji a jsem rád, že se jim daří. Samozřejmě, že se tady hlavně připravovali na svou sezonu, ale přesto také dávali do hry srdce. To jim nezapomenu. A kdo ví, kde bychom bez nich byli.

Jak moc ovlivnilo sezonu zranění gólmana Jakuba Kováře, který nakonec odchytal ani ne polovinu zápasů?
Ještě jednou, to, že teď už nehrajeme, je něco hrozného. Ale tohle bylo dalším z pozitiv sezóny, že se tým dokázal poprat i s touto situací. Kromě Kováře jsme ztratili i Mikuše, což byl na začátku sezony náš bek číslo jedna. A neodehrál ani jeden zápas. Zraněných jsme měli celkově opravdu hodně a prakticky jsme nikdy nehráli v kompletní sestavě. Ta sezóna vůbec nebyla jednoduchá. Je dobře, že jsme ji zvládli alespoň takhle a nemusíme hrát baráž. To před kluky klobouk dolů!

Bylo vůbec možné vtisknout týmu nějakou tvář, když se sestava neustále měnila a sahat se muselo do složení prakticky každé lajny?
To je práce, která se nedá udělat za jednu sezonu. Změnit mentalitu hráčů není jednoduché. Vyloženě nám chybí právě ten killer instinkt. My jsme tu strašně hodná parta, tady jsou strašně hodní kluci. Kteří jsou na hokej ale někdy až moc hodní.

Nabízí se otázka, jestli budete tlačit na to, aby přišel někdo zlý?
Od toho jsem tady já. (smích)

Zmínil jste obránce Petera Mikuše, který už byl schopen do předkola naskočit. Proč jste ho nakonec nevyužili?
Škoda, počítali jsme s ním v případě postupu od dalšího kola, do čtvrtfinále už jsme měli vše připravené. Miky byl připraven naskočit, to samé Láďa Kohn, který mohl být v takových zápasech důležitým hráčem a dokázal by se soupeři dostat pod kůži. Hodně jsme o Mikym v předkole přemýšleli. Nasadit do play-off někoho, kdo neodehrál ani jeden zápas? Ani on sám se ještě necítil stoprocentně připravený. Nemělo cenu, aby s námi jel do Vítkovic a seděl na střídačce jako sedmý bek, musel být připraven naskočit přímo do hry, odehrát patnáct, osmnáct minut.

Vrátil jste se do českého hokeje po dlouhých letech. Jaké máte po sezóně odtrénované v českém prostředí dojmy?
Za tuto zkušenost jsem jenom rád. Chtěl jsem vyzkoušet něco jiného, podívat se do jiného hokeje. Já si to užíval, včetně spolupráce s Radkem Bělohlavem, Romanem Turkem a Petrem Sailerem. Už dlouho jsem také u hokeje nezažil takovou srandu. Na prvním místě samozřejmě byla práce, ale legrace byla také. Jsem strašně vděčný, že jsem tuto možnost dostal a mohl poznat zase něco jiného.

Prozradíte, zda se chystají nějaké změny v kádru?
Jednotlivé hráče bych ještě neřešil, na to je teď čas, všechno si probrat. Uvidí se, jestli Kuba Kovář dostane po mistrovství světa nějaké nabídky. Vypadá to tak, že kádr se moc měnit nebude. Mluvíme fakticky jen o jednom maximálně dvou hráčích. Chyběl nám centr číslo jedna, toho jsme neměli. Pavel Kašpařík jím nebyl, tak jsme přivedli Láďu Kohna. Ten měl ale bohužel vlastně po celou dobu zdravotní problémy. Ten post jsme neměli pokrytý a projevilo se to i v přesilovkách. Teď se hodně mluví třeba o kladenském Paterovi, který tu finální nahrávku je schopen najít. To nám v přesilovkách chybělo.

Můžete nastínit, jaká práce s týmem je teď před vámi?
Čeká na nás teď bohužel velmi dlouhá pauza, kterou musíme zvládnout. Musíme si stanovit, jak kluky přes to léto doprovodíme. Do prvního května mají hráči volno. Potom budeme trénovat v určitých blocích, které ještě nejsou definitivně stanoveny. Chceme ale přípravu nachystat trochu jiným způsobem a hned v tom prvním bloku půjdeme také nově na led.