18.04.2014, Jakub Musil

Zůstávám i kvůli fanouškům. Chceme tu dostat hokej zase nahoru, říká Kůdela

ČESKÉ BUDĚJOVICE — „Samozřejmě, že mám radost!“ vyhrkl, když jsem se ho zeptal na nový dvouletý kontrakt. Byla na něm vidět spokojenost a nadšení. Jako kdyby ani nepotřeboval volno a rovnou by začal novou a lepší sezónu. Bez sportu nemůže být a čekání na nový ročník si krátí alespoň tenisem, fotbalem nebo in-line hokejem. Brankář Hynek Kůdela je na jihu Čech spokojen a spolu s týmem chce odčinit loňskou sezónu.

Sezóna skončila, do letní přípravy relativně daleko, jak to, že nejste doma na Moravě?
Mám tady přítelkyni, takže jsem tu s ní a navíc se snažím pořád trošku udržovat v kondici a je lepší, když si tady můžu zajít zatrénovat nebo zahrát tenis a fotbálek společně s klukama.

Vaše přítelkyně je z Budějovic?
Ano, seznámili jsme se až tady. Shodou okolností při jedné charitativní akci klubu. Původně jsem myslel, že tam nepůjdu, ještě že jsem nakonec šel! (smích)

Takže otázka, jestli se vám v Budějovicích líbí, je asi bezpředmětná...
Jasně, že líbí. A nejenom kvůli přítelkyni! (smích) Budějovice jsou krásný město, je tu spousta vyžití, okolí je taky nádherný. I když je pravda, že já mám hlavně hrát hokej a ne se procházet po městě. (smích) Ale to je samozřejmě taky důležité. Je to tu hezký, bydlím kousek od zimáku, mám hezký byt, přítelkyni. Takže po osobní stránce velká spokojenost.

Jste tedy rád, že jste včera prodloužil smlouvu?
Jednoznačně. Po delší době mám jistotu, že přes léto nemusím hledat nějaký klub a zůstávám tam, kde jsem spokojený. Organizace je tu na extraligové úrovni, zázemí skvělé, fanoušci skvělí, všechno kolem hokeje prostě šlape tak jak má, takže jsme se domluvili docela rychle.

Po jiném angažmá jste se tedy ani nesháněl?
Jelikož jsme tady spolu byli v kontaktu už v průběhu sezony a začali jsme docela brzo vyjednávat, tak ne. Pan Sailer a pan Turek mi řekli, že by se mnou chtěli spolupracovat i dál, což mě potěšilo a zájem byl i na mojí straně. Pak už jsme jen s mým agentem Martinem Altrichterem dojednali podmínky a mohli jsme podepisovat.

„Na začátku z nás většina týmů měla strach“

Bylo pro vás také lákadlem to, že Motor byl odjakživa extraligovým mužstvem a ambice na nejvyšší ligu tady – i přes tu první nepovedenou sezonu – v budoucnosti pořád budou?
Samozřejmě, kdybych neviděl potenciál jít nahoru, tak by to rozhodování bylo možná jiné, ale jelikož se chceme všichni dostat zpátky do extraligy a nějaké vize tu je, tak je to jedno velké lákadlo. Chceme se dostat nahoru. Tam, kam Budějovice patří.

Minulou sezónu se také začínalo s většími cíli, od kterých se postupně ustupovalo, až nebylo téměř kam ustoupit. Jak tento ročník s odstupem času hodnotíte?
No...(zamyslí se) To se nehodnotí lehce. Každý z nás si tu sezónu představoval trochu jinak, protože na papíře jsme měli opravdu silný tým. A myslím, že nejenom na papíře. My jsme měli silný tým, akorát se nám nepovedl začátek sezóny, pak jsme se na tom trošku svezli a nemohli se z toho vyhrabat a udělat nějakou lepší sérii. Vzpamatovali jsme se až v poslední čtvrtině a to už bylo pozdě. Navíc, možná to řeknu hloupě, ale většina týmů, co sem na začátku sezony přijela, z nás měla strach a hrála totálního zanďoura a jen čekala, co my uděláme. To je vždycky nepříjemný. Pak jim tam padl jeden gól z brejku, začali si věřit a nás to naopak sráželo dolů.

Bojovnost a snaha vám upřít nešla, ale výsledky bohužel nepřicházely...
Spoustu zápasů jsme prohráli jen o gól, což je hrozně ubíjející. Někdy je lepší dostat pět jedna, říct si „jo, dneska jsme byli horší“ a jít dál, ale my jsme s těmi soupeři byli vyrovnaní, ne-li lepší, a ze začátku soutěže jsme všechny zápasy ztráceli o jeden gól.

Takže se to pak přeneslo spíše na psychiku?
Pak na vás samozřejmě padne deka a říkáte si „to neni možný, my je přehráváme a stejně prohrajeme“. To už je pak spíš jenom o hlavě.

Když pomineme výsledky týmu, jak hodnotíte svůj výkon z minulé sezóny?
To se většinou právě odráží od výsledků týmu, takže ta sezona je pro mě taková smíšená. Ze začátku jsem nechytal, ale pak když jsem šel do brány, tak jsem sice moc gólů nedostával, ale stejně jsme prohrávali, což je docela ubíjející. Řekl bych, že nejlepší část sezony pro mě byla poslední čtvrtina. Naopak nejhorší pro mě osobně bylo play-out. Nevím proč, ale to mi totálně nevyšlo.

A víte už, jaká bude vaše úloha v nové sezoně? Počítá se s vámi jako s jedničkou?
Zatím jsme to nějak neřešili, na to je ještě čas. Abych řekl pravdu, tak označení jednička, dvojka nemám moc rád. I když máte důvěru a chytáte, tak stejně musíte každý zápas ukázat, že do té brány patříte. Dneska už to většinou ale bývá tak, že se za sezonu dostanou do brány oba gólmani.

Je pro vás důležité, kdo je váš brankářský kolega? Už se vám stalo, že jste si někdy nerozuměli?
Někdy se to stane, ale nějaký vzájemný respekt tam musí být vždycky. Když si ale oba sednete a navzájem se podporujete, tak je to samozřejmě vždycky lepší a hlavně je to důležité pro tým. Aby všichni viděli, že za sebou stojíte a chcete hlavně týmový úspěch.

„Letní příprava je dřina, tak si to alespoň zpestřujeme sázkami a hecováním“

Na začátku jste říkal, že se neustále udržujete ve formě. To se ani v té krátké pauze nemůžete jen tak „flákat“?
Ne, to nejde, to bych vážil sto kilo, kdybych se jenom válel. (smích) Navíc jak je člověk na ten pohyb zvyklý, tak vám to ani nejde jen tak se válet. Samozřejmě si trochu odpočinu, ale je to spíš takový aktivní odpočinek. Zahraju si fotbálek, tenis, zajdu si lehce do posilovny, trochu se zpotím. To nejde, abych po sezoně řekl „tady odevzdávám věci a teď mě nikdo nedostane z postele“. To by na mě asi kluci koukali s otevřenou pusou, až bych přišel na sraz. (smích)

Takže letní příprava vám velké problémy nedělá?
Já jsem letní přípravu dřív úplně nenáviděl! Je to samozřejmě ta nejhorší část sezony, když to řeknu takhle hloupě, ale je to zkrátka nutné zlo, které do sezony potřebujete. Na začátku má každý sil dost, ale po Vánocích se to začíná lámat, tam je třeba mít natrénováno. Ale každý z nás je profesionál a ví, jak se na tu sezonu připravit.

Jsou pro vás jako pro brankáře tréninkové dávky trochu jiné?
Většina je úplně stejná. Kolo, běhání, posilovna. Jen když je nějaká obzvlášť těžká posilovna, tak si děláme věci, které potřebujeme víc. Gymnastiku, obratnost, postřeh a podobné věci.

Zpestřujete si to mezi sebou nějakými hecováním nebo sázkami, kdo bude mít třeba lepší čas?
Jasně! To nabírání fyzické kondice je samozřejmě dřina, tak aby to bylo trošku zábavnější, tak se hecujeme a sázíme se mezi sebou. To je stejné jak na ledě, to ke kolektivnímu sportu prostě patří.

Máte po sezoně vůbec ještě náladu na hokej? Sledujete ještě baráž nebo finále extraligy?
Teď jsem hodně sledoval baráž o první ligu, protože tam mám dost kamarádů, ale sleduju i baráž o extraligu. Tam mě hodně překvapilo Kladno. Nepočítal jsem, že takhle zahučí dolů. Baráž je hodně specifická, tam se může stát cokoliv. Aspoň ale nebudeme muset tak cestovat, Kladno je kousek. (úsměv)

Neblesklo vám třeba hlavou, že byste si zachytal proti Jaromíru Jágrovi? Přece jen, kdyby se náhodou vracel do Čech, tak pravděpodobně do Kladna.
Zrovna moje přítelkyně říkala „joo, přijede zase Jágr, vyprodáme halu!“ (smích) Ne, to asi nehrozí. Myslím, že určitě zůstane v NHL.

Na to, abychom vyprodali halu možná ani Jágra nepotřebujeme, fanoušci jsou tady fantastičtí i bez něj. Vnímáte jejich povzbuzování při zápase, nebo máte klapky na uších?
To ani nejde nevnímat, když tu chodí čtyři tisíce lidí. Taková atmosféra musí vtáhnout každého. Mě osobně to strašně vtáhne do zápasu. Je pro mě daleko lepší, když je plný zimák, než když je tam jen třicet lidí. Vnímám jak nás povzbuzují a když skandují vaše jméno, tak to samozřejmě potěší. Strašně moc jim za celý klub děkuju. To, jak nás celou sezonu podporovali, bylo fantastické, k tomu nemám slov.