Banes Motor České Budějovice
16.06.2015, Miroslav Mayer

Jihočeský kraj mám moc rád, vzpomíná bývalý hráč a trenér Josef Horešovský

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Jedna z legend československého hokeje obránce Josef Horešovský v Motoru zakončil svoji aktivní činnost v roce 1978 a o rok později v Českých Budějovicích nastartoval svoji dráhu hlavního trenéra. Jako hráč získal titul mistra světa v roce 1972, dva ligové tituly s Jihlavou a jako trenér dovedl v roce 1990 Spartu po 36 letech k mistrovskému titulu. Dnes žije v malé obci u Kladna, sužují ho zdravotní potíže, ale je stále plný optimismu a s chutí vypráví o svém hokejovém životě.
Začínal v Kladně, pak kromě vojenských let strávil svoji kariéru hlavně ve Spartě. Vojenská léta v Dukle mu ovšem přinesla dva tituly mistra ligy a také místo v reprezentaci ČSSR. Celkem reprezentoval ve 152 zápasech, zúčastnil se šesti mistrovství světa a dvou olympijských her. Ve Spartě skončil hráčskou kariéru po nástupu Luďka Bukače. „Poslední dvě sezóny ve Spartě jsem částečně promarodil, měl jsem problémy se zády. Jednou mě dokonce museli narovnávat pod narkózou ve vojenské nemocnici, protože se mnou nešlo hnout. Pak už mi dal Luděk Bukač najevo, že se mnou nepočítá a Budějovice zrovna tenkrát sháněly obránce a tak jsem tam skončil,“ říká bývalý urostlý bek.

První sezóna v jihočeské metropoli byla úspěšná. Ve druhé sezóně se už ozvala opět stará zranění a bylo jasné, že konec kariéry se přiblížil. „Ukončil jsem kariéru, protože už jsem věděl, že nemá smysl to protahovat. Byl jsem připravený na to, že půjdu trénovat, protože jsem vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě se specializací na lední hokej,“ vzpomíná hráč, který odehrál 527 zápasů v nejvyšší soutěži.

V dubnu skončil jako hráč v Českých Budějovicích a za měsíc se hlásil v Plzni jako asistent trenéra Vlastimila Sýkory .(otec Marka Sýkory). Plzeň tu sezónu zrovna sestoupila z první ligy. Usilovala o návrat mezi elitu a to se jí také povedlo. „Měl jsem tam smlouvu na dva roky, ale v Plzni se mi moc nelíbilo. Tehdy to nebylo moc hezké město. Na jihu Čech skončil Ladislav Pejcha a Motor sháněl trenéra. Přijeli za mnou a nabídli mi trénovat v Českých Budějovicích. Tak jsem to rád vzal.“ Tím začala kariéra hlavního trenéra.

Situace byla trochu složitější o to, že asistenta mu dělal Karel Pražák, který byl tehdy zároveň ještě ředitelem zimního stadiónu. „Karel Pražák na tréninky skoro nechodil, okolo stadiónu měl tehdy poměrně hodně práce. Všechny tréninky jsem dělal já a Karel byl se mnou na střídačce při utkání,“ vzpomíná na trenérské začátky mistr světa z roku 1972. Tehdy ještě neměli trenéři mezi sebou rozdělené kompetence na střídání obránců a útočníků. „Karel spíš koučoval tým, více než já. Já jsem se raději zabýval tréninkem, nemám moc schopnost rychlého rozhodování a riskování a to je při koučování potřebné. Dříve se trenéři na střídačce více doplňovali, věci vzájemně probírali a spolupráce byla užší.“

Sezóna neskončila sice nijak slavně, ale nebyl to ani propadák. Prostě se záchranou nebyl problém, ale tým vysloveně neoslnil. „Měl jsem tehdy zkušenosti z Dukly, zažil jsem tréninky s Karlem Gutem a Luďkem Bukačem. Navíc jsem byl čerstvý absolvent fakulty, a tak jsem chtěl všechny tyto zkušenosti uplatnit. Bývalý trenér byl sice skvělý člověk, ale nechtěl hráčům moc „ublížit“. Pokud má mít trénink nějakou odezvu, tak ale musí bolet. Já jsem musel hráčům trochu naložit, a pokud se přejde z lehčího tréninku na tvrdší, tak to nemívá u hráčů dobrou odezvu.“ Ovšem výsledek se dostavil ke konci sezóny, kdy mužstvo viditelně pookřálo. Mezitím docházelo postupně k obměňování kádru. „Pamatuji, že jsme vzali do mužstva Jirku Lálu, Vladimíra Caldra a Ladislava Koldu. V kádru byli tři mladí obránci Kolda, Míšek a Podlaha. Já jsem musel vybrat jen jednoho. Vybral jsem si Láďu Koldu, ti dva pak šli do Vimperku a za rok se pak vrátili,“ vzpomíná bývalý reprezentant.

Mezitím národní tým skončil pátý na olympiádě v Lake Placid a došlo ke změně reprezentačního trenéra. Tím se stal Luděk Bukač a uvolnilo se tak místo trenéra ve Spartě. Pražský klub oslovil svého bývalého hráče a ten na nabídku kývl. „Já jsem byl vlastně čtyři roky pryč z domova a už se mi chtělo vrátit. Budějovice mi žádný problém nedělaly, i když jsem měl ještě smlouvu na rok, ale já jsem se vrátil do Sparty,“ vysvětluje konec svého působení v Motoru Josef Horešovský.

Tím ovšem spojení s Motorem nekončilo. Před začátkem další sezóny rozhodl, že Sparta už nevyužije služeb Jaroslava Mece a těsně před začátkem soutěže ho uvolnila do Motoru, kde pak ve veleúspěšné sezóně hrál centra prvního útoku. „Vztahy mezi Motorem a Spartou byly už tradičně velice dobré. Už se to táhlo hodně dlouho a výměny hráčů byly poměrně časté. Přede mnou to byl ještě třeba Masopust, Kuneš a Jarda Jágr (brankář). Změna Jardovi Mecovi pomohla. On se cítil trochu poškozený, a tak v Motoru ožil.“

Motoru se právě v sezóně 1980/81 velice dařilo a nakonec skončil těsně druhý. „Já jsem samozřejmě výkony Motoru sledoval. Měl jsem z toho radost. Dokonce bylo slyšet i hlasy, že jsem na tom měl i já svoje zásluhy. Petr Turek tehdy dokonce několikrát psal v novinách, že se projevily „plody mojí práce“. Rozhodně bych to ale nechtěl přeceňovat, možná se povedlo něco nastartovat,“ skromně říká účastník dvou olympijských turnajů.

Z Českých Budějovic je už Josef Horešovský pryč třicet pět let. Pokud má ovšem zavzpomínat na jednoho hráče, který mu z té doby utkvěl v paměti, tak neváhá. „To byl jasně Jirka Lála. Přišel v sedmnácti letech a byl úžasně kondičně připraven. Byl na tom dobře silově i po stránce aerobní kapacity. Zřejmě měl i genetické předpoklady. Byl úžasný bruslař a měl skvělou střelu,“ uzavírá svoje vzpomínky na České Budějovice jeden z generace našich úspěšných hráčů a trenérů.

Hráčské statistiky Josefa Horešovského


Sezóna  Klub                                  Z   G   A   B  TM  U
1962-63 TJ SONP Kladno (CZE1)                17   3   1   4  14  8
1963-64 TJ SONP Kladno (CZE1)                10   1   0   1   0  4
1964-65 TJ SONP Kladno (CZE1)                32   6   3   9  42  6
1965-66 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           36   6   1   7  41  4
1966-67 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           36  11   2  13  12  2
1967-68 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           33  10  11  21  64  3
1968-69 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           35   6   6  12  48  6
1969-70 TJ Dukla Jihlava (CZE1)              36   9   3  12  32  1
1970-71 TJ Dukla Jihlava (CZE1)              31   3   8  11  53  2
        TJ Dukla Jihlava (CZE1,p-o)           8   1   1   2   .  1
1971-72 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           36   3   4   7  20  7
1972-73 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           36   5   8  13  28  8
1973-74 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           39   7   7  14  15  2
1974-75 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           30   4   4   8  10  6
1975-76 TJ Sparta ČKD Praha (CZE1)           32   1   4   5  10  6
1976-77 TJ Motor České Budějovice (CZE1)     37   4   8  12   6  5
1977-78 TJ Motor České Budějovice (CZE1)     43   1   4   5  14  6
Celkem  CZE1 (16 sezon)                     527  81  75 156   .
        CB A (2 sezony)                      80   5  12  17  20

Reprezentace:
1968      Olympijské hry/MS (FRA)             7   4   2   6   2  2
1969      Mistrovství světa (SWE)            10   2   0   2   .  3
1970      Mistrovství světa (SWE)            10   0   1   1   4  3
1971      Mistrovství světa (SUI)            10   2   3   5   .  2
1972      Olympijské hry (JPN)                6   1   1   2   0  3
          Mistrovství světa (TCH)            10   3   1   4  10  1
1973      Mistrovství světa (USR)             8   1   2   3   .  3

Celkem    Seniorská reprezentace            152  23
Foto: HC Sparta Praha.

Sociální sítě

Branky a nahrávky: 5. Remeš (Vachun, Lev), 6. Pitel (Willmann), 29. Vachun (Mar. Kříž, Hoch), 31. Pitel (Willmann, Hoch), 39....