27.12.2016, Filip Kortus

Odchovanec Roman Horák se vypracoval v oporu národního týmu

Bude tomu osm let, co se vydal na zkušenou do zámoří. Tam si nakonec splnil svůj sen a zahrál si slavnou NHL. Šikovný útočník Roman Horák se vypracoval v kvalitního hokejistu evropských parametrů. Táhne Podolsk v KHL, na úvodních dvou podnicích Euro Hockey Tour patřil v národním týmu k oporám a v NHL nasbíral přes osmdesát startů. Odchovanec českobudějovického hokeje na rodný klub nezanevřel, pravidelně sleduje jeho výsledky a přál by si postup.

Vezměme to všechno postupně. Z Českých Budějovic jste odcházel před sedmi lety jako osmnáctiletý mladík do zámoří. Už od dětství jste snil, že si zahrajete za oceánem?
Ano, bylo to mým snem. Zpětně si toho moc vážím a jsem rád, že se mi to povedlo.

Váhal jste nad nabídkou, která přišla? Neexistovala varianta, že byste na jihu Čech pokračoval v extraligovém týmu?
V té době bylo pro mladé hráče velké terno odejít do zámoří, teď už to není tak neobvyklé. Jakmile hráč nehrál v extraligovém klubu první nebo druhou lajnu a měl šanci odejít do Kanady či Ameriky, tak neváhal. Způsob výchovy, tréninky a vše ostatní jsou tam na úplně jiné úrovni. Každému hráči to v mladém věku hrozně moc dá.

Nejhezčí vzpomínkou na České Budějovice je pro vás branka proti Slovanu Bratislava v Lize mistrů? Pomohla vám tehdy ke zviditelnění?
Asi to tak bude. Je pravda, že jsem toho za dospělé v Českých Budějovicích tolik neodehrál, ale branku proti Slovanu mám v živé paměti. Sám nemohu hodnotit, jestli mi to pomohlo ke zviditelnění, ale v té době jsem byl opravdu mladý a jistě mi tato branka pomohla v rozvoji další kariéry.

Nadále sledujete výsledky mateřského klubu? Navštívil jste i nějaké utkání v novodobé historii Motoru?
Samozřejmě. Pravidelně se dívám, jak se klukům vede. S hodně hráči se znám, koukám na výsledky. Nyní Motor vede tabulku a uvidíme, jestli se mu konečně povede probojovat do extraligy. Nebude to nic lehkého. V loňské sezoně jsem na jednom utkání byl, ale jinak nestíhám. Když se hraje, tak jsem většinou pryč a mám své zápasy v KHL.

Jste v kontaktu s někým ze současných hráčů Motoru?
Že bych si přímo s někým psal, to ne. Ale samozřejmě jsem zaregistroval, že se loni vrátil Lukáš Květoň, letos Štěpán Hřebejk. Oba to jsou hráči, se kterými jsem v mužích začínal.

Branka Romana Horáka v českobudějovickém dresu v čase 0:47 

Věříte, že by letos Motor mohl postoupit do extraligy?
Moc bych si to přál. Jsem odchovanec Českých Budějovic, tím pádem je dané, že postup Motoru je mým přáním.

Nejlepší hokejovou ligu na světě NHL jste si pravidelně zahrál v sezoně 2011/12, v předchozích a nadcházejících dvou ročnících jste působil především na farmě. Jak vzpomínáte na pět sezon v zámoří?
Určitě v dobrém. Byla to pro mne zkušenost k nezaplacení. První sezona byla nesmírně náročná. Ve dvaceti letech jsem dostal šanci v NHL, odehrál jsem toho za tu sezonu vlastně nejvíc za dobu, kdy jsem v zámoří byl. Podívám – li se na to s odstupem času, tak kdybych nejdříve prošel farmou a až následně přešel do NHL, tak si myslím, že bych si vedl lépe. Druhou sezonu byla půl roku výluka, tím pádem bylo těžší nasbírat nějaké starty.

V NHL jste nakonec nasbíral 84 starty. Představoval jste si, že jich bude víc?
To nemohu říct, každý start v NHL je báječný. Jak říkám, šanci jsem dostal hned v první sezoně, ale nebyl jsem na to jak silově, tak i psychicky připraven. Přechod přímo z juniorky není po psychické stránce vůbec jednoduchý.

Po trejdu z Calgary do Edmontonu už jste moc šancí nedostal?
U Oilers jsem odehrál už pouze dvě utkání, zde jsem moc šancí nedostal. Přestup přišel při mém třetím ročníku v Calgary, kdy se změnil manažer. Ten na hráče začal nahlížet malinko odlišně. Někoho si oblíbil, někoho ne, a podle toho dával hráčům prostor a šanci.

K dalšímu působení jste se rozhodl pro KHL. Nabídky z jiných soutěží jste neměl?
Měl jsem nabídky ze Švédska i Finska. Sledoval jsem evropské soutěže a KHL je podle mne stále druhá nejlepší liga na světě.

Berete své působení za oceánem jako uzavřenou kapitolu?
To ne, rozhodně bych se chtěl ještě vrátit. Ale bylo by to hrozně těžké. Každý rok přicházejí do klubů mladí draftovaní kluci, nyní je velký trend dávat jim šanci. Jedinou cestou, jak se vrátit, by podle mého bylo skrz dvoucestnou smlouvu. Ale nyní o tom nepřemýšlím a neřeším to.

V Rusku hrajete již třetím rokem. Jak na vás kontinentální soutěž působí?
Je to jistě kvalitní liga. V soutěži jsou ale velké finanční rozdíly mezi kluby. Je předem dané, že Petrohrad má o něco lepší možnosti než například my v Podolsku. Nahoře hrají pravidelně top velkokluby a o další místa se pere zbytek pole.

V Podolsku jste spokojen? Nepřemýšlíte o změně?
Nepřemýšlím. Líbí se mi tady. Výhodou je, že jsme kousek od Moskvy. Tím pádem je i cestování mnohem snazší. Letos se mi ale zatím moc nedaří. Začátek roku mi vůbec nevyšel, ale po Karjale jsem se zvedl. Za tři roky, co působím v Podolsku, máme zatím nejsilnější tým. Tak doufám, že se probojujeme do play off.

Váš otec byl výborným hokejistou. Radí vám ještě a vyrazí se na vás někdy do Ruska podívat?
Už tolik ne, ale nadále se samozřejmě o hokeji bavíme. Dává mi stále nějaké rady, ale už ne tolik jako dříve.

Foto: Vlastimil Vacek.