28.03.2018, Karel Svoboda

Bělohlav: Tým je hladový po úspěchu

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Včerejší domácí výhrou si starší dorostenci zajistili postup na “final four”, postup mezi nejlepší čtyři celky na Mistrovství republiky do Ostravy. K zhodnocení čtvrtfinálové série a výhledu na nadcházející boje jsme si pozvali trenéra Radka Bělohlava.

První čtvrtfinálový zápas v Pardubicích se asi nevyvíjel zcela podle vašich představ. Překvapil vás pardubický trenér Mikeska zvolenou defenzivní vyčkávací taktikou?

Zcela na rovinu, když to řeknu, tak překvapil. Dva roky proti sobě hrajeme parádní otevřené partie a nyní toto. Trošku nás to zaskočilo, ale naštěstí soupeř tuto taktiku nezměnil za jakéhokoliv stavu. V tu chvíli to bylo pouze o nás, kdy se s tím trošku srovnáme a upozadíme naše ega. Věděli jsme, že když budeme hrát to, co umíme, že ten zápas musíme vyhrát. I v okamžiku, kdy jsme prohrávali, tak stále to bylo pouze o tom, abychom hráli s pukem, abychom hráli náš hokej. Byli jsme překvapení, jak Pardubičtí byli zalezlí a pasivní, ale tím to pro nás bylo jednodušší. Bylo otázkou času, kdy dáme nějaké góly.

Druhé utkání mělo určitý slavnostní náboj. Na úvod zazněla státní hymna, byl přítomen moderátor Milan Džuba jako na zápasech A týmu, celý průběh zápasu byl přenášen na kostce. Navíc zápasu přihlížela slušná divácká kulisa více než 600 diváků. Nebáli jste se, že tyto atributy utkání můžou vaše svěřence spíše znervóznět?

My jsme o tomto věděli. Byli jsme připravení toto podstoupit pouze tehdy, když v prvním zápase uspějeme. Souhlasili jsme s tím, věděli jsme, že to pro kluky nebude jednoduché. Na druhou stranu je dobré, že kluci dostali příležitost si takový zápas s těmito „bonbónky“ navíc vyzkoušet. Nervozita v průběhu zápasu se objevila, ale i to je pro hráče dobrá škola do budoucnosti.

První třetina odvetného domácího duelu vám vyšla parádně, ale v další části Budějovičtí znejistěli, herní projev byl pasivnější a umožnili soupeři srovnat skóre. Co nakonec rozhodlo v náš prospěch, že se povedlo i tento nervózní duel dovést do vítězného konce?

Rozhodl třetí gól. Nám se vůbec nepovedl vstup do druhé třetiny, kterou jsme zahájili hodně nepovedenou přesilovou hrou. Dokonce na konci této přesilovky jsme udělali faul a šli do oslabení. Tím se ta třetina špatně nastartovala, do konce třetiny jsme měli asi další tři vyloučené hráče, takže obraz hry se změnil. Soupeř prohrával a věděl, že musí něco změnit, začal více bruslit. Najednou jsme byli nervóznější a přišel zákonitý trest. Naším štěstím bylo, že soupeř také udělal chybu a my jsme vstřelili třetí gól. Třetí třetina byla ze strany Pardubických aktivní, ale z naší strany již kontrolovaná. Věřili jsme, že oni nějakou chybu udělají a my se utrhneme do brejku, což se nakonec stalo a vstřelili jsme čtvrtou branku.

Po oba zápasy se poměrně intenzivně zapojili rodiče a ostatní fanoušci do povzbuzování vašeho týmu? Na domácí zápas dorazila dokonce i skupinka „motoráckých“ fandů, kteří neúnavně fandili a pěli chorály po celý zápas. Vnímají toto kluci, pomáhá jim to?

Museli to vnímat. Pochopitelně na to nejsou zvyklí, ale o to intenzivnější byla pak jejich závěrečná oslava s rodiči a dalšími přítomnými fanoušky.

Na venkovní zápas dokonce dorazil i Václav Vacek se synem Denisem (ačkoliv jejich hokejová srdce po přestupu do Hradce již pochopitelně bijí jinde), kteří se aktivně zapojili do budějovického kotle. Mnoho kluků toto gesto ocenilo, neboť jim pomáhal v jejich hokejových začátcích. Hovořili jste s ním po zápase?

Ano, prohodil jsem s ním pár slov po zápase. Venca trénoval i mého syna pár let. Byli jsme malinko překvapení, ale oni jsou s Denisem ve vedlejším Hradci Králové, takže v této sezóně pravidelně sledovali naše zápasy v Pardubicích.

Jako jediný tým ze všech semifinalistů jste neprohráli v play-off ani jeden zápas. Cítíte se tedy před nadcházejícím finálovým turnajem jako favorité?

Teď přichází trošku jiné hokeje. Máme určité postupné cíle. Před čtvrtfinálovou sérií jsme klukům říkali, že potřebujeme do konce sezóny vyhrát čtyři zápasy. Půlku už jsme splnili. Takže vyhrát dva zápasy a bylo by to fajn.

Jaký je plán přípravy, kdy odjíždíte do dějiště turnaje? Dojde k rozšíření kádru kromě již avizovaných mladších dorostenců Svacha a Lidáka?

Již nebudeme do kádru sahat. Kádr je široký a odjíždí s námi všichni kluci, i ti kteří jsou vlivem zranění či rekonvalescence mimo sestavu. Takže zůstalo pouze u Martina Lidáka a Václava Svacha. V pátek v poledne máme krátký trénink a ihned po něm vyrážíme směr Ostrava.

V semifinále váš tým narazí na plzeňské Indiány, se kterými jste letos v domácím zápase zvítězili a na jejich hřišti prohráli. Co od souboje očekáváte, urputný boj o každý metr ledu, defenzivní šachovou partii nebo ofenzivní hody?

Domnívám se, že soupeř bude hrát podobně jako my. Mají velkou sílu v ofenzívě, což my také. Budou rozhodovat gólmani, bude rozhodovat, kdo udělá méně chyb. Plzeňští jsou sebejistí, což prokazují poslední roky ve všech mládežnických kategoriích. Asi je to pro nás malinko těžší soupeř než by byl Salcburk.

Hlad po úspěchu. Ve sportovní branži často zmiňované slovní spojení. Je z kabiny cítit, že postupem si již splnili svůj předsezónní cíl nebo naopak z kluků sálá touha po úspěchu nejvyšším?

Nikdo si nepamatuje, kdo skončil druhý nebo třetí. Takže doufáme, že nás neklame to, co z týmu cítíme, tu velikou touhu po úspěchu.