ČEZ MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
02.05.2019, Adam Pavlíček

Neměli bychom být kroužek nebo zájmový spolek, míní Martin Štrba

Přebíral tým tehdejších mistrů ze staršího dorostu. Jako hlavní trenér stál u jeho přechodu do juniorského týmu. Martin Štrba si však dle jeho slov žádný tlak nepřipouštěl. „Kluci to měli s celkovým obhajováním hrozně složité,“ poznamenával mimo jiné. Lodivod českobudějovické juniorky v rozhovoru rozebírá minulou sezónu, změny v sestavě v jejím průběhu a řeč přišla také na nadcházející ročník, který se stejně jako ten předchozí neobejde beze změn.

Loni jste jako juniorku přebíral mistrovský starší dorost. Nepřipouštěl jste si tak větší tlak?
Nene, to v žádném případě. Byl to mančaft, který vypadal velmi dobře, takže naopak jsem se velmi těšil na to, že kluky nějakým způsobem posuneme zase dál a pokusíme se obhájit titul, což si myslím, že se v Budějovicích ještě nepodařilo, anebo zaútočit na medaili. To by bylo hrozně fajn. Žádný tlak jsem na sobě neměl. A i kdyby, tohle jsou výzvy, které miluji a něco, čeho se určitě nebojím.

Opakovaly se zápasy proti Salzburgu, který tehdy starší dorost ve finále porazil. Byly ty zápasy oproti ostatním o něco vyhecovanější?
Proti Salzburgu to byl vždy velmi kvalitní zápas s kvalitním soupeřem. Díky tomu, že je kluci minulý rok ve finále porazili, tak se na ta utkání taky těšili, ale že by to bylo vyhecovanější, to bych neřekl. Ale byl to jeden z mála soupeřů, proti kterému měl zápas vždy vysokou úroveň.

Někteří hráči v průběhu sezony tým opustili…
Někteří odešli, ať už šlo o výkonnostní nebo jejich osobní důvody. Matyáš Grossmann za mnou přišel s tím, že se chce věnovat více studiu a také, že si představoval jiné vytížení než třetí nebo čtvrtou lajnu. Byl velmi platným článkem našeho týmu, ale na pozici, na které jsem ho měl, z výkonnostních důvodu nakonec usoudil, že bude lepší, pokud se bude věnovat škole. To respektuji a uznávám. Probrali jsme to spolu, ještě jsem se ho snažil přemlouvat, ale udělal takovéto, pro něj myslím velice důležité, rozhodnutí. Další, kdo odešel, byl Matěj Šafář. Ten se rozhodl odejít, protože byl kritizován za výkon v jednom utkání, což neunesl. Nebránil jsem mu, aby si to šel zkusit někam jinam. Možná mu byla juniorka malá, tak šel někam zkusit chlapy a nevím, jak to celé dopadlo. Údajně hraje univerzitní soutěž. U obou kluků to bylo jejich rozhodnutí. Věděli, co od nich čekám, věděli, že v ničem neslevím. A to i přesto, že ti starší kluci měli velké úlevy, pokud plnili, co měli. Jedním z nich byl konkrétně Matěj, kterému jsme vycházeli vstříc, protože pro nás byl také klíčový hráč. Bylo to jejich rozhodnutí, nikoliv mé. Takhle to v hokeji, obzvlášť v tom juniorském, chodí. Navíc už jsme akademie, neměli bychom být žádný zájmový spolek nebo kroužek. Musíme kluky v juniorce připravovat na velký, dospělý hokej. To je má práce. V seniorském hokeji jsou jasně daná pravidla o tom, co by mladí kluci měli plnit. Když to tak dělat nebudou, skončí. Takovou úlohu mám a snažím se to především těm dorazovým klukům vysvětlit. Je to jenom na nich, jak si to přeberou a vyhodnotí. Od toho se pak vše odvíjí.

Naopak v průběhu přišel Jan Tlačil. Byl to povedený přestup se vším všudy?
Honza tým určitě jenom zkvalitnil. Jeho výkony hovoří za vše. I když šlo o hráče overage (hráči ročníku 1999, kteří do pole mohli nastoupit dva, třetí mohl být brankář, pozn.), když se naskytla možnost mít tady takového hráče, vůbec jsme neváhali. Navíc to je kmenový budějovický hráč. Jednoznačně patřil mezi nejlepší hráče.

Nepřebral po svém příchodu zároveň roli starších hráčů, kterým se do té doby úplně bodově nedařilo?
Kluci, které jsme měli a od kterých jsme čekali třeba o něco větší bodový přínos, to měli po minulé sezóně těžké. Pokud máte sezónu velmi úspěšnou, uděláte titul, nasbíráte hodně bodů, v následujícím ročníku je vaše výkonost na obhájení hrozně složitá. U mladých hráčů to může být problém, což se potvrdilo tady u nás. Když Honza přišel a mluvili jsme spolu, říkal jsem mu, že bude mít velký prostor, že od něj očekáváme body, určitý tahounský přístup v kabině. To všechno splnil na plné čáře, a to jak přístupem k tréninku, tak v kabině a zápase. Jak jsem říkal, kluci to obhájení měli hrozně těžké. Spoustě klukům se v hlavě může honit, že jsou mistři a už pracovat nemusí. Hráč si může říkat, že to půjde samo, když už to jednou dokázal. Pomyslně může někde polevit. Do toho rozjetého vlaku pak ale už těžko naskočí a tempo nechytne. Najednou se mu dva tři zápasy nepovedou, on se v tom začne myšlenkově hloubat, a ztrácí výkonost.

Původně měl přijít už na začátku sezony. Co se stalo, že to vyšlo až později?
Na mladého hráče už za sebou měl slušnou historii v seniorském hokeji, takže se chtěl určitě poprat o místo v áčku, ale proč ho nedostal, to nevím. To by byla spíše otázka na vedení klubu. Potom mi ale jeho otec volal, že Honza dostal nabídku do Litoměřic, do projektu Dukla. Tou dobou jsme byli domluvení, že nastoupí tady v juniorce a pokud si o to řekne, tak si ho určitě Venca Prospal vybere, což pak v sezóně u hráčů, kteří se mu líbili, dělal. Říkal mi, ať se nezlobím, ale že se o to půjde poprat. Takhle to tam bylo připravené. V nabídce z Litoměřic jsem mu samozřejmě nebránil. Říkal jsem mu, ať jde. Je to první liga, mladí kluci, nově tvořící se tým přesně pro něj. Prošel tam dvěma síty, do toho závěrečného se ale nedostal. Následně se rozhodl jít jinam. Takhle to taky bývá, nicméně nakonec stejně skončil u nás a dopadlo to, jak to dopadlo.

V sestavě byli také hráči ročníku 2002. Co říct jejich směrem?
Tento rok byl pro ročník 2002 nesmírně těžký. Navíc se traduje, že právě tento ročník je v oddíle dlouhodobě nejslabší. Nakonec si ale myslím, že nás hodně kluků překvapilo. Povedlo se nám zapracovat pět hráčů, kteří nastupovali pravidelně. Dále dva nebo tří odehráli přes dvacet zápasů. Dokázali mi, že zas tak špatní nejsou. Celková adaptace nebo přístup, který jsem od nich vyžadoval, jim samozřejmě trval o něco déle. Řekl bych, že za ten rok udělali velký pokrok. Jestli to potvrdí i tuhle sezónu, to teď záleží opět jenom na nich.

Hráči nastupovali i v druhé lize. Je to pro ně přínosné?
Řekl bych, že ti dorazoví hráči, ročníky 2000, by si to s ohledem nastavení další sezóny, kdy se nebude sestupovat, mohli klidně zkusit. Nyní proti nim budou nastupovat o tři roky mladší hráči, takže myslím, že pro jejich výkonnostní růst by druhá liga mohla být dobrá. Střídat juniorku s druhou národní by bylo ideální. Anebo se rovnou zapojit do těch chlapů, proč ne. Všechny mladší ročníky bych určitě nechal, ať mají velký prostor v juniorech, ať bodují a věří si. Tím roste sebevědomí a rozvíjí se herní praxe. Takhle bych to viděl.

Co říkáte na další změny v juniorské extralize, které ji čekají již v nadcházejícím ročníku?
Každých čtrnáct dní se to mění, takže nevíme, zda už je to kompletně schválené. Poslední zprávy jsou takové, že se nebude padat a bude hrát devatenáct týmů. Na jednu stranu je dobře, že zapracujete mladé hráče, nemusíte se bát o sestup. Na druhou stranu, na mezinárodní scéně nám pořád chybí schopnost hrát pod velkým tlakem. Pod tlakem čtvrtfinále, pod tlakem klíčových zápasů. V nich se světem prohráváme a teď je to postavené takovým způsobem, že budeme hrát „bezstarostný“ hokej. Jaký to bude mít dopad, to opět uvidíme až po sezóně, zatím těžko říct.

Berete jako výhodu, že pro příští sezónu mohou nastupovat stejné ročníky jako letos?
V tomhle je to určitě výhoda. Už hráče znám, oni taky udělali posun. Na tom můžu stavět. Letos by kluci měli z mého pohledu být ještě lepší. Teď už ví, co ode mě mohou čekat, já zase vím, co čekat od nich. Chtěl bych, aby mě překvapili v tom ohledu, že budou ještě lepší.

Letní příprava už probíhá. Tak jak ji máte nastavenou?
Letos jsem předložil jiný tréninkový proces a plán, což mi bylo schváleno. Opustil jsem od dvoufázových tréninků, protože jejich koncepce nebyla dobrá. Kluci na ranní tréninky nechodili, vymlouvali se na školu nebo se jim nechtělo vstávat. Zkrátka větší část kádru na těch trénincích nebyla. Proto jsem zvolil denní delší bloky na večer. Budeme trénovat od půl šesté do zhruba osmi. Jsou to tři čtyřicetiminutové bloky. Kluci budou mít celý den na regeneraci a budou se věnovat škole, takže se mi nebudou moct vymlouvat. Podle toho předpokládám, že budeme mít stoprocentní docházku. V hlavní náplni tréninku bychom měli strávit více času. Myslím, že i po psychické stránce je pro hráče lepší, když si tu odmakají nějaké dvě hodiny a pak mají volno, než když jdou ráno na trénink, do školy, pak zase na trénink. To už se nasčítá a soustředěnost s pílí už tam chybí. Uvidíme, jak se to projeví. Vyhodnotíme, jestli to byl dobrý krok.

Jakým způsobem stavíte kádr, kdo všechno dostane šanci?
Kádr je stejný. Chceme ho akorát doplnit o pár hráčů ročníku 2001 nebo 2002 a tím vytvořit větší konkurenci. Na hráče, kteří minulý rok vypadli, jsme se po sezóně informovali. Sledovali jsme je i my. Kdo neměl výkonnost, pozvánku dál nedostal. Je tu pár nových kluků, kteří měli v nižší soutěži výkonnost a teď se o to přišli poprat sem. Bude záležet jenom na nich, mají druhou šanci. Jinak ale kádr zůstává stejný jako ten, se kterým jsme sezonu dohrávali.

Čekáte i na to, jak dopadnou hráči na try-outu v A-týmu?
Zatím nemám informaci, jak by to mělo být nastavené. Ještě jsme se o tom s Vencou nebo vedením nebavili. Jsou tam kluci, kteří mají platné smlouvy s A-týmem, a ten se o ně stará. V případě, že první kádr neudělají, pak se budeme domlouvat, kam je umístí. Jestli k nám do juniorky, aby hráli u nás, a nebo do druhé národní ligy. Tohle neovlivním, je to rozhodnutí áčka. Pokud je pošlou k nám, tým bude určitě silnější.

Sociální sítě

Letní příprava probíhá trochu jinak, než jsme v Česku zvyklí. Co všechno hráče čeká, prozradil asistent trenéra Aleš Totter....

A máme další posilu! Dnes podepsal s Motorem smlouvu dosavadní kapitán @lhkjestrabiprostejov Matouš Venkrbec! Matouši vítej v...

Další den, další podpis! ????Do Motoru přichází prostějovský kapitán Matouš Venkrbec! Vysoký útočník je v pořadí už sedmou...

55. narozeniny dnes slaví Antonín Slach. V Motoru hrál 3 sezony, celkem 23 zápasů, v nichž vstřelil 2 góly (1 vítězný) a dostal 6...