05.12.2010, Petr Lundák

Jakub Kovář: Brácha mi dává poslední dobou hodně gólů, asi s ním nebudu chvíli mluvit

Č. B u d ě j o v i c e - Hned první branka nedělního zápasu domácího HC MOUNTFIELD proti rozjetým Indiánům z Plzně přinesla souboj sourozenecké dvojice Jana a Jakuba Kovářových. Tento minizápas vyhrál mladší z dvojice, když poslal puk za Jakubova záda. Plzeň se tak dostala do vedení. Nakonec se atraktivní utkání, ve kterém měli herně navrch hosté, dostalo až do nájezdů. Jako jediný skóroval Tomáš Vlasák a dva body si tak odvážejí Indiáni na západ Čech. Ale lví podíl na jednom získaném bodu pro domácí měl jednoznačně brankář Jakub KOVÁŘ.

Jak z vašeho pohledu vypadal první plzeňský gól, který zařídil váš mladší bratr Jan?

Tomáš Vlasák kotouč krásně bráchovi nahrál, a já jsem se pak nestačil včas roztáhnout.

Stačili jste se vůbec s bratrem ještě před zápasem společně vyhecovat?

Už se nehecujeme, protože on mi těch gólů dává poslední dobou hodně. Takže se dá říct, že mě Honza trošku straší.

Vy už jste říkal, že brácha Jan je pro vás nejhorším útočníkem v lize, asi to platí pořád, že?

(skočí do řeči) Jasně, že ano. Honza je chytrý hráč, má výbornou koncovku, navíc si vylepšil střelbu a myslí mu to. Líbí se mi na něm, že se neukvapuje a jak říkám, hlavně v koncovce je nebezpečný.

Váš bratr měl prsty i ve druhém plzeňském gólu. Věřil jste vy osobně, že za stavu 2:1 dokážete zápas dotáhnout k vítěznému konci?

Popravdě jsem tomu moc nevěřil. Po našem gólu uděláme dvě obrovské osobní chyby a hned dostaneme druhou branku. S obrovským štěstím jsme vyválčili jeden bod! A zase klasika, v první třetině jsme dost špatní, ve druhé třetině soupeře přečíslujeme a nakonec se bráníme.

Stihli jste si něco s bráchou prohodit před nájezdem, který vyšel lépe vám?

Ne, ne! Já jsem se staral jen o sebe. Utkání skončilo tak, jak skončilo. Myslím si, že ani není škoda, že jsme nevyhráli za tři body, protože Plzeň je jeden z nejlepších týmů v lize, ne-li nejlepší. Dnes je bod určitě dobrý.

A jak jste viděl první plzeňský nájezd, kdy vám spadla helma a rozhodčí jel konzultovat situaci s videorozhodčím?

Určitě jsem viděl, že jsem puk chytil, ale pak hráč nevím jak, ho dopravil do branky. Ale byla to až druhá dorážka. A jak tam do mě strkal, nohou nebo tělem mi helmu shodil.

A co budete s bratrem dělat teď po zápase? Proberete utkání nebo zajdete na večeři?

Bráchu teď vezmu, venku ho pořádně zkouluju a asi se s Honzou nebudu chvíli bavit. (usměje se)

Po nedělním střetnutí Českých Budějovic s Plzní mohl být více spokojený sourozenec domácího brankáže, západočeský útočník Jan Kovář. Před mikrofony se také tvářil velice uvolněně. Aby také ne, když jeho tým vyhrál. "My se s Kubou hecovali dříve, když jsme proti sobě nastupovali. Teď už ne, protože hrajeme proti sobě už dost zápasů," souhlasil s bratrem mladší z dvoje Kovářů. "Ale letos mi to na bráchu jde, konečně jsem prolomil tu smůlu. To vloni jsem bráchovi nedal ani gól. Tak doufám, že v letošní bilanci budu pokračovat," zasmál se Jan Kovář.

Šikovný mladý útočník si v zápasu pod Černou věží připsal hned dva kanadské body, za branku a přihrávku. A navíc jeho tým zejména v přesilových hrách domácí mužstvo jasně přehrával.

"Tolik spokojený být nemůžu, protože jsem měl na hokejce ještě dvě vyložené šance. A kdybychom nájezdy dnes nevyhráli, tak ztracený jeden bod padá na mou hlavu, protože takové šance se prostě proměňovat musí," posypal si Kovář popel na hlavu. Zároveň uznal bratrovu šikovnost v brance HC MOUNTFIELD. "Ale také měl při našich tyčkách hodně štěstí."

Oba hráči se stejným příjmením se dostali i do menšího konfliktu před českobudějovickou brankou. "Snažil jsem se mu trošku clonit, ale pak se Kuba zvedl a trošku mi dal do zad. To si však ještě probereme. Ještě teď po zápase pokecáme, ale pak se každý z nás musí připravit na další utkání," uzavřel Jan Kovář a zmizel v hostující šatně, kam za nedlouho zamířil i Jakub Kovář s pořádnou výslužkou od maminky.

Smíšené pocity měl v neděli večer obránce Michael Kolarz, který je na jihu Čech zatím na zkoušku. Domácí sice prohráli, ale Kolarz dal svůj premiérový extraligový gól.

"Zápas byl v závěru trošku smutný, protže jsme udělali zbytečnou chybu v obraném pásmu, a pak jsme inkasovali na 2:2. Což je škoda, zdálo se mi, že je máme na lopatkách, ale to by nebyla Plzeň, aby zápas neotočila," soukal ze sebe obránce s číslem 3 na dresu. "Z mého pohledu to byl zajímavý zápas, měl jsem tam také jednu tyčku. A gól, hráli jsme přesilovku pět na tři a já dostal od trenérů důvěru. Za to jim díky a snad jsem se jim odvděčil," doplnil pohled na věc.

Třiadvacetiletý bek nastupoval proti Plzni v obranné dvojici s velezkušeným Františkem Ptáčkem a spolupráci s ním si Michael jen pochvaloval.

"Jasně, dá se na něj opravdu spolehnout. Protože, když to trošku hoří, tak to Franta umí spravit," poukázal na nesporné Ptáčkovy kvality mladý obránce, který si v gólovém opojení zapomněl vzít puk na památku své první extraligové branky.