09.05.2019, Tomáš Kučera

Když hokejisté zářili na trávníku

ČESKÉ BUDĚJOVICE — U příležitosti postupu českobudějovického Dynama zpět do nejvyšší soutěže jsme se podívali do historie našeho klubu. A možná vás překvapí, že hned šestice bývalých hráčů našeho klubu si zahrála nejvyšší soutěž i ve fotbale! A nejen to, fotbalový odbor Meteoru České Budějovice, který se v roce 1950 sloučil s tehdejším Stadionem v SKP České Budějovice, tedy přímého předchůdce Motoru, byl i s několika hokejisty v sestavě dokonce krůček od postupu do nejvyšší fotbalové soutěže! Pojďme si tyhle zajímavé příběhy připomenout.

Spousta hokejistů měla a má talent i na fotbal, to je známá věc. V dnešní době už ale není prakticky možné provozovat oba sporty najednou vrcholově. Ještě v 60. letech minulého století to ale nebylo nic výjimečného. Prvním ligovým „obojživelníkem“ z našeho klubu byl Hynek Bonuš (na fotografii při postupu SK ČB do ligy v roce 1947 první v pokleku zleva). Jedině on dokázal věc, kterou už takřka jistě nikdo jiný nezopakuje, a to, že si zahrál nejvyšší soutěž v hokeji i fotbale za českobudějovické týmy. V hokeji hrál za AC Stadion České Budějovice nejvyšší soutěž v letech 1942-44 a 1946-48. S fotbalisty SK České Budějovice si zahrál ligu v ročníku 1947-48. Nastoupil do 11 z 20 duelů, zahrál si třeba i proti Bicanovi, branku jako pravý obránce ale nevstřelil a bohužel nezabránil ani poměrně nešťastnému sestupu svého mužstva z 10. místa v tabulce.

V roce 1947 přestoupil do Českých Budějovic ze Sparty vynikající hokejový brankář Zlatko Červený a působil na jihu Čech dohromady 6 hokejových sezon jako brankář. To už měl za sebou i ligový ročník 1946-47 v kopačkách, v němž hájil barvy SK Libeň. A nebylo příliš divu, že mu to s mičudou šlo, však Zlatkův otec Jaroslav byl ve 20. letech minulého století jedním z nejlepších fotbalových záložníků v zemi a byl členem slavné „Železné Sparty“. Zlatko se pak narodil při otcově fotbalovém zahraničním angažmá v Záhřebu.

Sezonu 1948-49 sehrál v ligovém hokejovém dresu našeho týmu Miroslav Bruderhans. I on byl vynikajícím fotbalistou a podobně jako Červený hájil barvy SK Libeň, za něž si v ligovém ročníku 1940-41 připsal i první fotbalový ligový gól. A to ještě nebylo vše, v roce 1952 si fotbalovou ligu zahrál znovu, v celku ZSJ Armaturka Ústí nad Labem byl dokonce nejlepším střelcem, když si připsal 8 ligových branek, sestupu ale ani on nedokázal zabránit.

Paradoxní příběh si prožil legendární borec Antonín Španinger. Ten v roce 1949 odešel na vojnu coby skvělý fotbalista, který v nově zřízeném ATK Praha (dnes Dukla) měl zářit s míčem u nohy a ke 3 ligovým zápasům skutečně nastoupil. Nakonec ale na vojně tak moc zaujal s hokejkou, že se z něj stal plnohodnotný hokejista a reprezentant, který měl jet na konci sezony na Mistrovství světa v Londýně. Místo šampionátu ho ale nakonec čekal komunistický kriminál a možná by tehdy bylo lepší, kdyby zůstal u fotbalu. Po návratu domů do Českých Budějovic byl každopádně i nadále jedním z nejlepších hokejových obránců v zemi, ale fotbal hrál dál v nižších soutěžích za budějovické týmy.

A pak už jsou tu jen dva hokejisté, kteří k ligovému fotbalovému utkání nastoupili pouze jednou jedinkrát. Jindřich Lidický přišel jako hokejista do Českých Budějovic na sklonku kariéry v sezoně 1970-71. To už měl za sebou vynikající hokejovou kariéru zejména v kladenském dresu. Méně už se ví, že v 18 letech nastoupil za TJ Baník Kladno i ve fotbalové lize. 1. září 1956 proti Žilině nastoupil v útoku a ve 27. minutě dokonce zaznamenal i vítězný gól utkání! Kladno vyhrálo před 7000 diváky 2:0 a mladíček byl hrdinou duelu. Přesto se na nejvyšší úrovni od té chvíle věnoval už jen hokeji.

Podobný příběh prožil i další borec, který do Českých Budějovic odešel na konci hokejové kariéry. Miroslav Berek hrál za Motor v ročníku 1968-69, předtím sbíral ligové hokejové starty za Jihlavu, Slovan, Vítkovice či Chomutov. Ve fotbale to jako devatenáctiletý také jednou dotáhl do ligy. Za TJ Baník Ostrava se 9. června 1957 postavil do útoku v zápase na Kladně. Gól sice nedal, ale zažil neuvěřitelný zápas. Baník prohrával po poločase 0:3, aby na konci slavil výhru 4:3!

Vůbec nejlepším fotbalistou, který hrál hokej v českobudějovickém dresu, byl zřejmě rodák z Vráta František Fiktus. Ten si v hokejovém dresu Meteoru České Budějovice ještě před sloučením se Stadionem zahrál i kvalifikaci o nejvyšší soutěž, kdy druhý českobudějovický tým nepostoupil do hokejové ligy jen o skóre! Později si Fiktus ligu na ledě přesto zahrál, v sezonách 1953-54 a 1954-55 hájil v nejvyšší soutěži barvy Baníku Ostrava. Ale to už byl dávno zejména vynikajícím ligovým fotbalistou. Celkem si v nejvyšší soutěži s kopačkami připsal 9 ročníků a hrál postupně za Teplice, pražskou Slavii a také Bohemians, kde byl dokonce kapitánem! (Nenechte se v závěrečném shrnutí zmást dobovými komunistickými názvy slavných celků). V sešívaném dresu působil i po boku takových legend jako byli Josef Bican nebo Vlasta Kopecký. Mimochodem, 13. května oslaví František Fiktus, který dnes žije nedaleko Rokycan, 90. narozeniny!

Fotbalový odbor měl ostatně od roku 1928, kdy byl založen, i přímý předchůdce Motoru - AC Stadion České Budějovice. V tehdejších dobách to byla věc naprosto přirozená a prakticky všechny kluby provozovaly několik sportů. Stejně to měl i zelenobílý Meteor České Budějovice, který ve 40. letech minulého století patřil k adeptům nejvyšší soutěže. A to v hokeji, ale i ve fotbale! V sezoně 1945-46 jeho fotbalové barvy hájilo hned několik současných i budoucích českobudějovických ligových hokejistů, jmenovitě Václav Lenc, Čeněk Pícha a Antonín Španinger. A tito borci pomohli v kopačkách svému týmu nejen k výhře v divizi českého venkova (před ex-ligovým celkem SK Plzeň a třetím SK České Budějovice), ale i ve finále Mistrovství českého venkova proti SK Hradec Králové (3:4 a 3:0). Tím se ocitli v kvalifikaci o ligu ve společnosti týmů Olomouce, Libně a slovenských Malacek. Do nejvyšší soutěže postupovaly dva celky ze čtyř. Ještě před posledním kolem živil Meteor naději, nakonec ale slavily mančafty Olomouce a Libně, Meteor skončil až čtvrtý. Od nejvyšší fotbalové soutěže ho dělily 3 bodíky. Čtyři roky poté se celý klub Meteor České Budějovice sloučil se Stadionem České Budějovice a vzniklo SKP České Budějovice. Ve fotbale si tento tým pod novým jménem Slavoj zahrál ještě ve 4 sezonách druhou nejvyšší soutěž, ale postupně opustil vysoké pozice a přenechal je městskému rivalovi - Dynamu, zato v hokeji se stal hned v prvním roce po sloučení mistrem Československa.

Naši hokejisté ve fotbalové lize

Jméno               Ročník  Klub                    Zápasy   Góly   Umístění
Miroslav Berek      1957-58 TJ Baník Ostrava             1      0      10/12
Hynek Bonuš         1947-48 SK České Budějovice         11      0      10/11
Miroslav Bruderhans 1940-41 SK Libeň                     3      1      12/12
                    1952    ZSJ Armaturka Ústí n. Labem 15      8      13/14
Zlatko Červený      1946-47 SK Libeň                     6      0      14/14
František Fiktus    1948    JTO Sokol Teplice-Šanov     10      6       9/14
                    1950    ZSJ Dynamo Slavia Praha     15      7       7/14
                    1951    ZSJ Dynamo Slavia Praha     20     11      11/14
                    1955    TJ Dynamo Praha             20      3       5/12
                    1956    TJ Dynamo Praha              8      0      10/12
                    1958-59 TJ Spartak Praha Stalingrad 23      2       9/14
                    1959-60 TJ Spartak Praha Stalingrad 25      3       7/14
                    1960-61 TJ Spartak Praha Stalingrad 19      1       7/14
                    1961-62 TJ Spartak Praha Stalingrad  6      0       4/14
Jindřich Lidický    1956    TJ Baník Kladno              1      1       6/12
Antonín Španinger   1949    ATK Praha                    3      0       4/14