03.04.2020, Adam Pavlíček

Když jsme se dozvěděli o postupu, všichni byli v šoku, líčí Jan Strmeň

Motor už pomalu začíná budovat kádr na následující extraligovou sezonu. Českobudějovickou branku bude, stejně jako v předcházejících dvou sezonách, hájit Jan Strmeň, kterého tedy budou fanoušci vídat v klubových barvách i nadále. V rozhovoru se vrací k minulé sezoně, ke svému zranění. Popisuje také situaci, kdy se on a spoluhráči dozvěděli o postupu. Řeč přišla i na jeho případného budoucího parťáka do brankoviště, ohledně jehož příchodu se spekuluje.

Jak se v téhle nelehké době máte?
Je to nic moc. Měli jsme s přítelkyní posezónní plány, chtěli jsme jet na dovolenou nebo za rodinou, za kterou nyní nemůžeme. Naštěstí jsme si pořídli pejska, takže to je taková naše radost, se kterou můžeme trávit chvíle v přírodě. Jinak bychom se asi zbláznili.

Pokud to vezmeme popořadě, před play off jste měl zlomený prst. Jak těžké toto období pro vás bylo?
Určitě bylo, protože celou sezonu jsme hráli, abychom byli na vrchu, a směřovali to k play off. Tam pro nás měla začít celá sezona. Moc jsem se na to těšil i kvůli minulému roku, kdy jsme v tom byli společně s Petrem Kváčou a nevyšlo nám to až v baráži. O to víc jsem se těšil na letošní vyřazovací část. Zranění mě mrzelo strašně. Navíc se stala věc, kterou taky nikdo nečekal - zranili se oba gólmani na Kladně. Proto musel Adam Brízgala zpět k Rytířům. O to víc jsem byl nervóznější, zda návrat stihnu. Nic příjmeného, chtěl jsem taky chytat více zápasů. Tím, jak potom Adam odešel, jsem příležitostí mohl dostat víc. Měli jsme se střídat tuším po dvou utkáních a až v play off by se trenér potom rozhodoval, koho nasadí. Situace, co nastala, je takové štěstí v neštěstí. Nevím, jak by to dopadlo dál, první kolo bych asi nestihl.

Už se našel viník, po jehož střele došlo ke zlomenině? Nebo se nehledal?
Nene, nehledal. Viník je stále neznámý. Bohužel se to stává. Je to blbá náhoda, která se mohla stát komukoliv. Když jsem se o tom bavil s panem Turkem, říkal, že v Americe se mu tohle stalo dvakrát. Už to nikdo nevrátí. Prst už je pevnější, mám v něm šrouby a dráty, takže teď už by se snad zlomit neměl.

O tom, že Motor postupuje, jste se dozvěděli na soustředění. Jak potom na místě vypadala atmosféra?
Nechci říct, že to bylo úplně lehčí soustředění, to ne, měli jsme ale hodně času, abychom se doléčili a zdravotně dali dohromady před play off. Regenerovali jsme. Ráno byl trénink vždy tvrdý pod dohledem kondičního kouče Tomáše Cibulky. Měli jsme rozcvičky, doplňkové posilovny. Na ledě nám pak samozřejmě pan Prospal také nenechal nic zadarmo, stejně jako celou sezonu. Nějaké informace, že by k postupu mohlo dojít, jsme měli. Trenéři nám říkali, že se na to nesmíme koukat, musíme makat dál a uvidíme, co se stane. Když pak přišlo rozhodnutí, po tréninku jsme všichni seděli v šatně, přišlo vedení a bylo nám oznámeno, že je po sezoně, a bude se řešit co dál. Během půl hodiny jsme se potom dozvěděli, že postupujeme. Všichni byli v šoku, že to tak rychle skončilo. Představovali jsme si to jinak, ale jsme rádi, že se to povedlo aspoň tímto způsobem.

Václav Prospal měl poté proslov. Co vám ohledně postupu říkal?
Úplně přesně si to už nepamatuji, ale říkal něco ve smyslu, že se nám ukázala a vyplatila všechna dřina, kterou jsme do sezony dali. A že díky náskoku, který jsme měli, jsme si to ulehčili. Kdybychom nebyli tak suverénní, vůbec se to nemuselo stát.

Pro postup Motoru hlasovali téměř všichni soupeři. Vnímáte to jako ocenění i z jejich strany?
Údajně nějaké dva tři týmy byly proti. Jinak téměř celá Chance liga hlasovala pro postup Motoru. V play off by se pak začínal od nuly a bylo by jedno, kolikátí jsme skončili. Síla v týmu rozhodně byla a věřím, že bychom to zvládli i tak. Neříkám, že by to bylo všechno na čtyři zápasy, ale dokázali bychom to. Určitě je to od klubů hezké gesto, které tak uznaly, že jsme byli jinde a šli si za postupem tím správným směrem. Od začátku jsme prohráli jen pár zápasů, dřeli jsme a zasloužili jsme si to.

Následovaly hráčské pohovory. Co konkrétně jste si z toho svého odnesl?
Šlo o pozitvní věci, že se konečně sen splnil a že se celkově týmu dařilo. Nešel jsem si jen zachytat a zahrát, osobně jsme do toho šel, že tu chci s Motorem postoupit a že pro to udělám všechno. Šlo i o pár negativních věcí, na kterých budu muset ještě zapracovat. V té době jsem smlouvu neměl, a tak vše bylo v jednání. Rozešli jsme se v dobrém a podali jsme si ruku. Nebo vlastně ne. Ruku jsme si už podat nemohli. Rozloučili jsme se a bylo mi řečeno, že uvidím, jak to se mnou dopadne. Standa Hrubec, trenér gólmanů, mi říkal, že i trenéři jsou nakloněni tomu, abych mohl zůstat, a že on by mě v týmu moc rád měl. Sám jsem agentovi říkal, že prioritou jsou pro mě Budějovice a že udělám vše proto, abych zde mohl zůstat a zahrát si extraligu za Motor.

Spekuluje se o příchodu Marka Čiliaka. Co byste na takového parťáka do branky říkal?
Zatím není nic potvrzené. Máme svoji skupinu Saves Help, takže jsme s Markem v kontaktu. Známe se osobně, je to můj ročník. Potkávali jsme se proti sobě. Já v bráně Havířova, on v bráně Komety. Je to super kluk, má toho hodně za sebou. Dva tituly z extraligy, účast na mistrovství světa, zkusil si i KHL. Ať to dopadne, jak to dopadne, byla by to pro nás dobrá posila a pro mě dobrý konkurent. Tlačil bych na něho, abych byl v brance více než on.

Pro vás není extraliga neznámá soutěz. Jak se těšíte na návrat do ní?
Moc! Nechci moc mluvit o splněném snu, ale jsem hrozně rád, že si ji budu moc zachytat. Jsem za šanci, kterou jsem dostal, vděčný. Dám maximum do toho, abych tu zůstal a týmu pomohl k co nejlepšímu výsledku. Do Benátek a Kadaně už se nikomu moc jezdit nechtělo, tak je super, že to teď vyměníme za Spartu, Liberec, Třinec.

Myslíte, že s ohledem na situaci přijde ta pravá euforie až s prvním soutěžním zápasem?
Přišlo to všechno naráz, chystali jsme jak oslavu s vedením týmu, tak pak i samostatnou. Ten den už to ale nešlo, zákaz totiž platil od dvanácti hodin večer. Museli jsme to oslavit co nejrychleji. Bylo to narychlo a uteklo to hrozně rychle. Chtěli jsme si to užít i s fanouškama, kteří za námi jezdili do Frýdku, Kadaně i Sokolova. Za to jim moc děkujeme a doufám, že si to společně užijeme v prvním zápase.