Pokud si nedávno libovali, že po dlouhé letní dřině na suchu poprvé vkročili na led, tentokrát to bylo zase o něco veselejší. K přátelskému utkání přicestovala na jih Čech Dukla Jihlava. „Bylo to zatím takové neurovnané. Nic natrénovaného zatím nemáme,“ utrousil útočník Lukáš Květoň. Jednalo se hlavně o další fázi přípravy. Dalo by se říct o lepší trénink. Hokejisté si po dovolené a nabírání kondice opět zvykali na zápasové zatížení. Proti prvoligové Jihlavě, a oproti loňskému ročníku zcela obměněné, byli Jihočeši považováni za favorita. Papírové předpoklady se však od začátku hned nenaplňovali a do vedení se ve druhé třetině dostali hosté. „Šlo jen o přípravu a navíc skutečně první zápas,“ nijak Květoň nepanikařil. Z druhé třetiny se pak stala mírná přetahovaná. Jednogólový náskok Jihlavských dokázal MOUNTFIELD dvakrát dorovnat. A pokaždé v tom měl prsty Lukáš Květoň. První gól sám dal, na druhý přihrál. „Hrálo se nám dobře,“ mínil o výkonu celé čtvrté formace její centr. Lajna mladíků Ferebauer – Květoň – Gulaš oplývala velkým pohybem. Kouč Josef Jandač ale zatím žádné speciální pokyny neurčoval. „Nějaké připomínky sice během zápasu měl, ale to jen takové ty základy. Zatím nic zásadního,“ řekl pětadvacetiletý útočník. Květoňova trojice nakonec byla na ledě i u posledního gólu do sítě Dukly. „Vstřelené góly samozřejmě vždy potěší. Ale že jsme je dali zrovna my, na tom nezáleží. Hlavně když se vyhraje,“ udržuje si nadhled a nic nepřeceňuje. Při pohledu z tribuny chvílemi několikrát zmiňovaný útok až vyčníval svou bojovností a zarputilostí. „Neřekl bych ale, že bychom bojovali nějak více, než ostatní. Všichni se snaží stejně,“ podotkl Lukáš Květoň. Skutečnost, že se utkání odehrálo kvůli stavebním úpravám hlavního stadionu na vedlejší ploše Budvar Arény, mu žádný problém nedělala. „Běžně tu trénujeme. Nejsou zde tribuny, ale led je pořád stejný,“ pronesl lakonicky blonďatý hokejista. A-tým odehrál na „tréninkovém hřišti“ vůbec první oficiální utkání. „Já jsem zde hrál naposledy ve finále extraligy juniorů, což už je asi čtyři roky. To v týmu byl ještě například Milan Michálek,“ zavzpomíná na chvíli Lukáš Květoň.

Momenty Lukáše Květoně v utkání

32:29 - Dukla vedla 1:0. Milan Gulaš nachází rozjetého Květoně, který v postupu osamocen na brankáře Řehoře zakončil s bravurou k levé tyči. „Milan mi to prohodil skrz dva beky, šel jsem sám na bránu a rozhodl se pro blafák do bekhendu,“ okomentoval první gól jeho autor.

34:45 - Soupeř se ujal opětovně vedení a vyrovnání opět zařídila Květoňova řada. Na premiérovou trefu mezi dospělými si Jiří Ferebauer počkal u pravé tyče, kde byl v pravý čas na správném místě. „Opět mi přihrával Milan Gulaš, já jsem vystřelil, puk zůstal poskakovat na brankové čáře a Fery to dorazil do prázdné,“ shrnul muž s pětapadesátkou na zádech.

55:40 - Stav skóre byl 3:2 pro MOUNTFIELD. Pojistka na vítězství jihočeských barev, nebyla jak jinak, než z dílny čtvrté formace. A stejně jako ten úvodní gól, i ten závěrečný byl parádní. Gulaš mířil z prostoru mezi kruhy svižně nad lapačku jihlavského brankáře. „Já jsem to dával dozadu Ferymu, ten chtěl projít sám na bránu, což se mu ale nepovedlo. Kotouč se odrazil ke Gulimu, který se trefil pěkně,“ popsal další gólovou situaci Lukáš Květoň.

---

Přestože přijel jako host, cítil se v Českých Budějovicích jako doma. O kom je řeč? Přeci o Ondřeji Ježkovi. Loni ještě kapitán juniorského celku zpod Černé věže, nyní již bojující o prosazení se do kádru Dukly Jihlava. V boji takříkajíc o triko disponuje již plnými silami. Loňské problémy s třísly jsou naštěstí už zapomenuty. Dvacetiletý útočník ochotně zodpověděl po skončení pro něj pikantního duelu i našich pár dotazů.

Ondro, máte za sebou první zápas v letní přípravě. Jaký byl z vašeho pohledu?
„Bylo to ještě takové rozhárané. Vždyť to byl pro oba dva týmy opravdu první zápas. Po hokejové stránce to asi nebylo nic moc (pokrčí rameny).“

I přestože jste prohráli, na úvod jste ale nesehráli vůbec špatný zápas, co myslíte?
„S tím bych souhlasil. Bojovali jsme a odehráli dobré utkání. Škoda jen, že jsme nedokázali udržet ten pro nás příznivý stav 2:1 nebo 2:2. Podle mě jsme totiž Budějovicím byli minimálně první dvě třetiny vyrovnaným soupeřem.“

Nastoupil jste ve čtvrté útočné formaci. Prostoru na ledě ale vaše řada dostávala dostatek, že?
„Ano. Určitě. Trenér to hodně prostřídával. Hodně kluků totiž ještě nemá podepsané smlouvy, takže chtěl všechny vidět hrát. A ani já nemám nic podepsaného. V Dukle jsem zatím jen na zkoušku do konce měsíce.“

A v Jihlavě se vám líbí?
„Máme mladý tým a i dobou partu. Je tu třeba Honza Kanov, s kterým jsem vyrůstal. Hráli jsme spolu už v Táboře a spolu i bydleli. Dále třeba znám již z dřívějška Michala Klímu z Budějovic. Je nás v mužstvu opravdu hodně mladých a určitě si všichni rozumíme.“

Za případné angažmá na Vysočině, která je blízko jižním Čechám, byste zřejmě byl rád, je to tak?
„To sedí. Ještě tam ve hře byla nabídka z Olomouce, jenž jsme také s agentem probírali. Ale je to fakt dálka a nakonec jsme se rozhodli pro Jihlavu. Jak říkám, jsem tu sice na zkoušku, ale doufám, že se v Dukle udržím.“

Vraťme se ještě k letní přípravě na suchu, kterou jste absolvoval na Vysočině. Panuje s ní spokojenost?
„Ty letní přípravy probíhají všude stejně. Moc se to nemění. Rozdíly mezi jinými kluby, konkrétně třeba Budějovicemi, nejsou velké. Já si myslím, že jsme na sezonu připravení dobře.“

Měl jste během léta nějaké zdravotní problémy, nebo se vám zatím vyhýbají?
„Všechno proběhlo v pohodě. Akorát poslední týden jsem dostal nějakou virózu. Pustily se do mě rýma a kašel. Vyležel jsem to ale a teď jsem stoprocentně v pořádku.“

Nemůžeme se nezmínit. Byl pro vás zápas na jihu Čech specifický?
„Tak určitě. V Budějovicích jsem byl nějakých šest sedm let, od osmé třídy. Byl to nezvyk, hrát vlastně proti klukům, které znám. A některé velice dobře, protože jsem s týmem loni v létě připravoval na sezonu.“

Pocítil jste nějaké zvláštní pocity?
„Byl jsem mírně nervózní při rozbruslení. Po prvním střídání ze mě ale všechno spadlo.“

Jednalo se přeci jen jenom o přátelský zápas, ale nebyl jste náhodou s někým v kontaktu?
„Kdepak. Že bych si s někým třeba psal, to ne. Nic takového neproběhlo.“