Banes Motor České Budějovice
01.12.2012, Michal Špírek

Moment zápasu: Andrew Ference shazuje rukavice a pouští se do Poletína

Č. B u d ě j o v i c e - Kanadská posila HC MOUNTFIELD Andrew Ference předvedl v pátek divákům, že umí být pořádně drsným chlapíkem. Ference si nenechal líbit zákrok slávisty Poletína a ručně si to s ním vyřídil. K bitce se vyjádřili oba aktéři. A v článku nechybí ani hodnocení Václava Prospala, který si připsal první extraligové branky na domácím stadionu v kariéře.
340
Sympaťák každým coulem, Andrew Ference
Běžela 52. minuta zápasu a HC MOUNTFIELD směřoval jistým krokem za třemi body. Přesto se diváci nenudili, o což se postaral i obránce domácích Andrew Ference, který se dvakrát nerozmýšlel a vzal si do parády útočníka soupeře Michala Poletína. Bitka byla na světě. Jak k tomu všemu došlo? "S pořádným nápřahem mě chtěl pěkně seknout, takže jsem si to nemohl nechat líbit. Po běžném souboji se po mně zkusil ohnat hokejkou, a to prostě není v pořádku," už s úsměvem komentoval situaci Ference. Obránce šel do bitky s výškovým handicapem jedenácti centimetrů, ale na druhou stranu s tunou zkušeností navrch. Poletín se moc bránit nestačil, cítí se Ference jako vítěz bitky? "Cítím. Musím ale říct, že ani v NHL nikdy není bitka jen tak, bez důvodu. Vždy je tam něco, kvůli čemu do bitky jdeš, někdo například fauluje spoluhráče nebo se objeví podobný zákrok, co byl v pátek na mě. Pak vnímám bitku jako svoji povinnost, je to součást hokeje, zábavná součást našeho sportu. Nemůžu si nechat líbit podobné fauly, sekání, hru vysokou holí atd."

Po výměně pěstních názorů ještě při cestě na trestnou lavici Ference Poletínovi něco vysvětloval. "No, ani nevím, jestli rozuměl anglicky. Já si hlavně myslím, že on se vůbec nechtěl prát. Ale když se snažíš někoho zranit způsobem, kterým to zkusil on, tak na podobnou věc máš být prostě připraven," s chladnou hlavou uvažoval Ference.

Miláček českobudějovického publika si v týdnu užil krátké návštěvy rodiny z USA. "Rodinu už jsem tu ale dnes neměl, je zpátky ve Státech. Strávila se mnou v České republice čtyři pět dní. Ale holky jsem si užil, i když šlo o takhle rychlou návštěvu. Odloučení od rodiny, to je pro mě tady to nejtěžší. Jinak, mé nejstarší dceři je sedm a strašně se jí tu vše líbilo, užívala si to. Vzal jsem je na Hlubokou, do Krumlova, byli jsme jeden den v Praze, samozřejmě jsem jim ukázal budějovické centrum," vypočítaval otec dvou dcer.

A pohled Ferenceho na probíhající výluku? Není už z průběhu vyjednávání obránce naštvaný? "No jasně. Všichni jsme. Hráči, fanoušci, je to už směšné." Očekával kanadský hráč, že se výluka může takhle protáhnout? "Vzhledem k poslední výluce jsem si uvědomoval, že je to možné. Lidé, kteří o tom rozhodují, nejsou založením sportovci, ale byznysmeni. Nebo právníci. Takže jsem tušil, že to může dojít až sem. Trpí jak hráči, tak fanoušci, protože ti ten sport jednoduše milují, záleží jim na tom, že mohou klub reprezentovat, že ho mohou podporovat. Snadno tak nyní vzniká dojem, že někomu takto na sportu nezáleží, a to je na celé věci to nejvíc frustrující." Kdyby NHL odpískala celou svou sezónu, je Ference na jihu Čech připraven zůstat celý rok? "Je pro mě těžké na tohle odpovědět, budu to řešit podle aktuální situace. Rodina mi prostě chybí. Uvidíme, jak se to vyvrbí," krčil rameny obránce.


Michal Poletín už s takovým úsměvem na moment zápasu nevzpomínal. Není se mu co divit, v uších mu ještě asi stále zněl "hlasitější" proslov trenéra Růžičky, který tým po zápase nešetřil. Jak tedy viděl situaci jednadvacetiletý Poletín? "Ference mě dohrál v souboji v rohu, já se po něm poté trošku ohnal, úplně si to nevybavuji. Pak už jsme se normálně chytli a porvali se, to je celé. Anglicky rozumím, ale co mi po bitce říkal, to zůstane mezi námi. Jinak si myslím, že to byl on, kdo tu bitku v první chvíli vyprovokoval," reagoval slávista. A koho by označil za vítěze potyčky Poletín? "Nevím, neviděl jsem, jak to z tribuny vypadalo," odvětil hokejista.
Část bitky a to, co jí předcházelo, si můžete prohlédnout v sestřihu ZDE!
Václav Prospal se může chlubit skvělou bilancí - dvanáct kanadských bodů v devíti zápasech. Proti Slavii měl prsty ve všech brankách a navíc se dočkal první extraligové trefy na domácím, českobudějovickém ledě.

Jak se do zápasu nastupovalo po prohře 0:8 ve Varech?
Bylo to jedno utkání, teď už se k němu nemusíme vracet. Proti Slavii jsme odehráli úplně rozdílný zápas a nás může těšit to, že celý tým podal výborný obětavý výkon a myslím si, že jsme si vítězství zasloužili.

V čem bylo to, že jste Slavii prakticky ani nepouštěli do šancí?
No protože jsme v neděli dostali facku. Ale to se prostě stává, sezóna je dlouhá, žádný tým nevyhraje všechny zápasy a kolikrát to je ku prospěchu věci, že dostaneš přes prdel. Na druhou stranu, to, co poté ze všech stran probíhalo, mi přišlo jako zbytečný humbuk. Měli jsme dostatek času a myslím si, že mančaft tu je dostatečně zkušený na to, aby si sednul, poradil se a dokázal se připravit na jiný zápas.

Jak jste si užil první trefy v sezóně před domácím publikem?
Skvěle. Hlavní je, že jsme vyhráli. Chleba se lámal tím, že jsme dokázali vstřelit první gól, kdy Martin Hanzal odvedl skvělou práci před bránou, takovou, která ho zdobí v kariéře v NHL.

Sociální sítě

Branky a nahrávky: 5. Remeš (Vachun, Lev), 6. Pitel (Willmann), 29. Vachun (Mar. Kříž, Hoch), 31. Pitel (Willmann, Hoch), 39....