Nemastný neslaný hokej, který zvedal diváka ze sedaček tak maximálně na konci třetiny, pokud měl dotyčný fanoušek chuť na klobásu. Po hokejové stránce totiž zápas opravdu moc krásy nepobral. Středočeši se poté, co se dostali do vedení, uchýlili k vyhazování puků a atakovali rekord v počtu zakázaných uvolnění. Ovšem Jihočeši, ačkoliv hráli téměř neustále s pukem na hokejce, také moc kloudných akcí v útočném pásmu nevymysleli. Nakonec se jim podařilo aspoň srovnat, pasivní Boleslav nakonec uspěla na nájezdy.

„I takto se dá hrát a dojít k vítěznému konci,“ glosoval to obránce František Ptáček. „My nemůžeme koukat na nějaký náskok, my musíme hrát hokej pro náš dobrý pocit, pro lidi a pro vítězství, a na konci se uvidí. Ale spoléhat se na pár bodů, na nějaký náskok, to vůbec nejde,“ ohradil se Ptáček proti slovům, že by Jihočechy mohlo těšit, že si Boleslav nepustili blízko k tělu. Středočeši ukrojili z dvanáctibodového náskoku HC MOUNTFIELD jediný bod. „To jsou takové ty útěchy, které si můžeme říkat, ale nás mrzí předvedený výkon. Něco jsme si v kabině řekli, ještě si řekneme. Tohle se musí zlepšit.“

Ptáček se v utkání vyznamenal hlavně dvěma momenty. Nejprve asistoval u vyrovnávacího gólu svého týmu. „Tam byla vyhraná bule, nastřelil jsem hráče, odrazilo se to ke mně zpět, jel jsem rotaci a viděl jsem, že tam náš hráč zůstal volný a Tibor Melichárek dal gól,“ nedělal z pěkné příhry Ptáček vědu. Následně zkusil bývalý sparťanský bek štěstí i při nájezdech. Byl jedním z hráčů HC MOUNTFIELD, kteří vyzvali na souboj brankáře Šindeláře, jenž na samostatné nájezdy vystřídal Schwarze (ten na rozdíl od kolegy chytá v opačném gardu, s lapačkou v pravé ruce). „Musím říct, že po vystřídání brankářů se mi celkem ulevilo. Sice mám pár věcí připravených i na opačný gard, mám s tím zkušenosti i tady od Romana Turka, ale na gólmany s normálním gardem se mi jezdí lépe,“ přiznával Ptáček. Poprvé na brankáře Šindeláře vyzrál, podruhé již ale úspěšný nebyl. „Věřil jsem si na takovou ptákovinu. To byla taková finta, kterou dělám, ale netrefil jsem skulinku pod hokejkou a gólman to vykopl betonem. Nevyšlo to, škoda.“

Boleslavští po zápase přiznali, že byli před střetnutím nervózní, pro zachování naděje na udržení soutěže potřebují bodovat stůj co stůj. Ale Ptáček by to s jejich nervozitou neviděl až tak horké. „Nemají co ztratit. Oni už můžou jen zůstat poslední, nic horšího být nemůže. Na jednu stranu to může být i jednodušší,“ spekuloval zkušený obránce. „Ale na to my nemůžeme koukat, musíme koukat na náš výkon, na naší hru, a pak nám může být jedno, jak hraje soupeř.“

Jediným hráčem domácích, který se zapsal do střelecké listiny utkání, byl Tibor Melichárek. O jeho vyrovnávací brance již byla řeč. Melichárek se ale prosadil i v oslabení už ve 4. minutě zápasu po úniku s Hudcem. „To už byla povinnost, dát góla.“ Stejně jako Ptáček i Melichárek kroutil nad výkonem svého týmu hlavou. „Nejsme spokojení s tím, co jsme předvedli. Měli jsme tam hodně, hodně hluchých minut a podle toho to i vypadalo. Ztratili jsme rychle vedení a v podstatě celý zápas jsme se trápili a dotahovali.“

V čem byl tedy problém? „Největší problém bude v hlavách, soustředit se na to, že sezona ještě neskončila. Podvědomí nejspíš pracovalo, a do zápasu jsme nevstoupili tak, jak jsme měli.“ Byl to snad dozvuk nedávných událostí, kdy už Jihočeši vstupovali do brány play-off, ale najednou jim byla přibouchnuta před nosem? „ To byla rána pro každého, z toho se musíme dostat sami, je stále o co hrát, nic není rozhodnuté. Další zápas musíme začít úplně jiným stylem. Jsme za to placení, je to jen na nás, musíme lépe bruslit a hrát zodpovědněji a vyvarovat se těch hluchých minut, které nás dostaly do kolen,“ vypočítaval Melichárek, který v týdnu prodloužil v HC MOUNTFIELD smlouvu. „Reálná síla týmu je vyšší, než bylo umístění v tabulce, klub funguje výborně. Stoprocentně věřím tomu, že příští rok dopadne lépe. Nyní ale musíme dohrát tuto sezónu.“

---

Boleslavský útočník Tomáš Sýkora v nájezdech hned dvakrát vyzrál na brankáře Českých Budějovic Romana Turka a zařídil Mladé Boleslavi cenný bod navíc.

Samotný zápas moc krásy nepobral, bylo v něm jen pár světlejších okamžiků. Jak utkání vypadalo z vašeho pohledu?
Takové divné. Byli jsme nervózní, potřebujeme bodovat. Zdálo se mi, že tam bylo i takové menší nasazení, nevím z čeho to plynulo. Ale jdeme do toho na tisíc procent, přesto to bylo takové nic moc. Ale vedli jsme 2:1, měli jsme tam ještě i šance. Lukáš Handlovský mohl dát na 3:1 a bylo by to za tři body, to je škoda. Naštěstí to vyšlo aspoň na nájezdy, jsme rádi za dva body.

Váš tým dal v utkání sice dva pěkné góly, ovšem jako vydařený výkon zřejmě hodnotit nebudete. Čím to bylo, nervozitou?
Právě, že ano. Byli jsme bojácní, nehráli jsme s pukem, jenom jsme to vyhazovali. Je pravda, že Budějovice hrály dobře, napadaly nás, neměli jsme čas to rozehrávat, jen vyhazovat. Nebyl to pěkný hokej, ale my jsme spokojení (úsměv).

Dvoubodovým ziskem jste stáhli náskok Budějovic na 11 bodů, přitom ve hře je jich stále 33. To by mohlo být ještě zajímavé, ne?
My asi nebudeme stíhat zrovna Budějovice, spíše Kladno a Znojmo. Musíme vyhrávat jak doma, tak venku. A já si myslím, že to Kladno nebo Znojmo půjde pod nás.

S Jihočechy máte tuto sezónu pozitivní bilanci, zvítězili jste hned čtyřikrát z pěti zápasů. Znamená to, že vám tento soupeř sedí?
Nevím, jsou mančafty, na které se nedaří, a Budějovice zrovna patří k těm, na které se nám daří. Musí se bruslit, musí se bojovat, nic nepodcenit a proměnit každou šanci – takhle na Budějovice (úsměv).