Nemáte zrovna tělesné parametry rázného obránce. Hrál jste vždy na tomto postu?
Začínal jsem hrát hokej v Milevsku a byl jsem v útoku. Hrál jsem s o dva roky staršíma klukama a bylo málo obránců. Já se tomu nebránil a tak mě dali do obrany. Pak jsem hrál ještě v Táboře v útoku, ale zranili se obránci a trenér se mě zeptal, jestli tam nechci hrát a od té doby jsem v obraně zůstal.
Už v loňském roce jste s týmem absolvoval celou letní přípravu i přípravné zápasy. Kam pak vedly vaše cesty?
Sehrál jsem zápasy Tipsport cupu. Nejdříve jsem sehrál pár zápasů za juniorku a pak nás, pár mladších hráčů, poslali do Tábora.

Jak jste vnímal ten přesun do Tábora?
Byl jsem rád, protože jsem potřeboval hrát dospělý hokej. Já už jsem si ho vyzkoušel sezónu předtím v Třebíči. Ta sezóna bohužel nebyla nic moc, protože jsme hráli o záchranu. V Táboře to po této stránce bylo dobré.

Byl jste spokojen i s časem, který jste na ledě strávil?
Určitě. Hrál jsem dost. Ke konci sezóny jsem se zranil a play-off jsem si zahrál až poslední zápas v Kadani. Ze začátku jsem hrál hodně s Ivem Kotaškou a pak s Kanovem. S oběma jsem se sehrál a dokázali jsme si vyhovět, což bylo dobré. Chodili jsme hodně na přesilovky a měli jsme důvěru trenéra.

Pohled na vaše statistiky ukazuje, že jste byl v mládežnických mužstvech velmi produktivním obráncem. Předloni jste měl útlum a teď jste v Táboře opět bodoval.
V Třebíči jsem měl pět asistencí v základní hrací části a v play-out za jedenáct zápasů taky pět asistencí. Na první gól mezi dospělými jsem si musel počkat až do Tábora. Povedlo se mi to doma v zápase proti Berounu. Před koncem zápasu jsme o mantinel trefil prázdnou bránu a pečetil jsem naše vítězství.

Vaše dobré výkony v Táboře nezůstaly bez povšimnutí a v olympijské přestávce jste s extraligovým mužstvem absolvoval turnaj ve Švýcarsku. Jak jste zápasy prožíval?
Hrál jsem ve dvojici s Petrem Macháčkem a myslím, že jsem si zahrál hodně. Vyzkoušel jsem si, jak funguje hokej v zahraničí. Hráli jsme proti silným týmům a já mohl získat další dobrou zkušenost.

Doufal jste po návratu se Švýcarska, že dostanete šanci ukázat se i v extralize?
Určitě jsem doufal, ale to nezáleží jen na mě. Je na trenérech, jestli mi dají šanci a nebo ne.

Po sezóně odešlo z extraligového kádru hodně obránců. Vidíte letos větší šanci prosadit se do mužstva a zahrát si extraligu?
Já si chci hlavně o místo v kádru porvat! Uvidím. Dám tomu všechno a rozhodne se na ledě, jak mi to půjde. Může se stát cokoli, může třeba přijít zranění. Každopádně do toho dám všechno.

Jaká je zatím letošní letní příprava?
Zatím to jde všechno dobře, ale čeká nás dvoutýdenní soustředění v Železné Rudě. Tak uvidíme co bude, hodně toho najezdíme na kole.

Z vašeho tónu to vypadá, že kola nemáte zrovna v lásce.
Na kola se na Železnou Rudu moc netěším. Už jsem to zažil asi třikrát a vždycky to bylo „pěkné“, takže uvidím, jaké to bude tentokrát.