02.11.2015, Karel Svoboda

Roman Fousek (2/2): VTM je výborný projekt

Dokončení rozhovoru s Romanem Fouskem, „Vedoucím Sportovního střediska I“ („Vedoucí SpS I“), kde hlavním tématem je problematika žákovských krajských výběrů, od letošní sezóny podporovaných hokejovým svazem jako projekt Výchova talentované mládeže ("VTM").

První díl rozhovoru jsme zakončili myšlenkou o vašem pedagogickém působení na mladé hokejisty. Takže rovnou u pedagogiky ještě chvilku zůstaneme a probereme věčné téma „rodiče“, k němuž se mnozí trenéři neradi veřejně vyjadřují. Takže házím diskusní rukavici.

Práce s rodiči je nesmírně důležitá, ale měla by mít určitá pravidla. My se snažíme organizovat jednou za dva měsíce schůzky s rodiči. V rámci těchto schůzek s nimi probíráme organizační záležitosti. Rodiče jsou opravdu velice důležitým článkem hokeje v žákovském věku. Je to od nich velká oběť, ráno s dětmi vstávají na ranní tréninky, jezdí pro ně, mnoho víkendů tráví na zimácích apod. Proto si myslím, že je nutné s nimi pracovat, komunikovat, ale pouze na organizační úrovni. Diskutovat s nimi, naslouchat jejich nápadům, co by šlo vylepšit.

Komunikace na organizační úrovni je logická a lze jistě vylepšit. Ale kamenem úrazu asi bude snaha některých rodičů zasahovat i do sportovní stránky, nemýlím-li se?

My jsme prostě tým trenérů, který dostal důvěru, máme odpovídající vzdělání a tím pádem by rodiče do vlastní sportovní stránky mluvit neměli. Snažíme se je přesvědčit, aby práci nechali na nás. Zároveň se svou prací snažíme přesvědčit hráče, aby nám důvěřovali. To je velmi důležité. Jinak řečeno, je třeba se dostat do symbiózy, kluci by měli respektovat a milovat své rodiče, ale i důvěřovat svým trenérům, co se týče sportovní stránky věci.

Řekl jste to hezky básnicky, to by se dalo tesat do Wikipedie (smích). Opusťme téma rodiče. Cítíte nějaký rozdíl v přístupu „velkého Motoru“ směrem k mládeži v dobách vašeho posledního působení v HC a dnes?

Nechci tu nijak, obrazně řečeno, lacině okopávat budějovickou mrtvolu Bédi Trávníčka (smích). Ale rozdíl tu patrný je. Kluci z akciovky (Pozn.: pánové Sailer, Bednařík, Turek apod.) mají k mládeži velice vstřícný postoj, čas od času se zajdou podívat na trénink či zápas. Až jsem se občas při rozhovorech s nimi divil, že i s ohledem na to, že mají jiné priority v budějovickém hokeji, mají přehled o mladých hráčích, samozřejmě zejména z dorosteneckých kategorií. A jak vám už minule říkal Lukáš Chaloupka, je tu viditelný vliv motorácké euforie na nejmenší děti.

Malinko odbočíme k problematice krajských výběrů, které se donedávna týkaly pouze starších žáků, ale letos jsem zaregistroval informace o rodícím se krajském výběru ročníku 2004, což jsou mladší žáci A. Zkuste čtenářům nastínit, k čemu krajské výběry slouží a jak jsou organizovány.

Od letošní sezóny vznikl pod záštitou hokejového svazu nový projekt VTM. Tato zkratka znamená „Výchova talentované mládeže“ a je to rozšíření původního konceptu krajských výběrů. Myšlenka krajských výběrů zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že každý kraj má na svém území několik klubů, z těchto klubů se na počátku po konzultacích s klubovými trenéry vytipuje přibližně 50 šikovných hráčů příslušného ročníku, kteří se sezvou na první široké soustředění. Z tohoto prvního srazu vykrystalizuje užší výběr, se kterým se pak celoročně pracuje.

Co si lze představit pod pojmem „celoroční práce“, když jsou mladí borci časově vázáni ve svých klubech?

Alespoň jednou za dva měsíce se organizují jednodenní kempy, kde hráči společně potrénují, seznámí se mezi sebou, hlavní trenér krajského výběru společně se svými asistenty zhodnotí realitu klubových doporučení na jednotlivé hráče. A dvakrát až třikrát za sezónu se konají kvalitně obsazené jednodenní turnaje krajských výběrů, kde každý výběr odehraje dva nebo tři zápasy.

Předpokládám, že Budějovice jako určitá bašta jihočeského hokeje mají personální zastoupení v trenérských týmech jednotlivých krajských výběrů.

Je to tak. U ročníku 2001 je Tomáš Ulman (Č. Krumlov) s Alešem Dvořákem (Č. Budějovice), ročník 2002 vedu já osobně s Arpádem Györim (Tábor), ročník 2003 má na střídačce koordinátora celého projektu VTM pro Jižní Čechy Radka Ťoupala a Filipa Turka (Č. Budějovice). Nejmladší výběr, kluci narození 2004 jsou v rukou dvojice Jan Rybáček (Strakonice) a Petr Červený (Č. Budějovice).

Dochází někdy k zápasové konfrontaci všech krajských výběrů jednoho ročníku nebo zůstávají pouze tyto menší turnaje?

Jakýmsi pomyslným vrcholem každého krajského výběru na konci jeho cyklu, tj. v deváté třídě, je jeho účast na Mistrovství krajů ČR, kterého se zúčastní všech 14 krajských výběrů. Přesněji řečeno jeden rok se koná samostatné Mistrovství krajů a následující rok se koná Zimní olympiáda dětí a mládeže, v jejímž rámci je tento hokejový turnaj pořádán. Tuto sezónu čeká na ročník 2001 Olympiáda, která se bude konat v lednu 2016 v Ústeckém kraji.

Jak si vedly jihočeské krajské výběry v minulých letech?

Úspěšně. Před dvěma lety hráči ročníku 1999 pod vedením dvojice Červený - Rybáček vybojovali bronzovou medaili na Olympiádě dětí a mládeže v lednu 2014. V loňské sezóně utekla bronzová medaile z Mistrovství krajů hráčům ročníku 2000 až smolnou porážkou na samostatné nájezdy v souboji o 3. místo. Takže v uplynulých dvou ročnících byli Jihočeši výsledkově vidět.

Vraťme se k nominaci hráčů do krajských výběrů. Znamená to, že hráč, který se nedostane do prvotní padesátky hráčů, už nemá šanci do rozjetého „repre“ vlaku naskočit?

To samozřejmě neznamená. I tady platí, co jsem říkal obecně o hokejistech v tomto věku. Mezi hráči jsou rozdíly, které mohou být z velké části způsobeny rozdílnou rychlostí rozvoje fyzických a psychických vlastností. V průběhu tohoto čtyřletého cyklu krajského výběru se tedy mohou objevit i kluci, kteří na doporučení svých klubových trenérů dostanou další šanci, si místo v užším kádru krajského výběru vybojovat. Navíc se snažíme jednou či dvakrát ročně zorganizovat tréninkový sraz širokého kádru, abychom i tyto vytipované hráče viděli a měli přehled, jaký udělali pokrok.

Takže jediným a hlavním kritériem pro nominaci hráče do krajského výběru zůstává pouze a výhradně výkonnost hráče?

Samozřejmě, že hlavním kritériem je odpovídající výkonnost hráče. Ale není to jediná podmínka. Dále požadujeme, aby hráči měli odpovídající přístup k hokeji, protože jen talent v dnešní době nestačí.

Jaký je podle vás přínos krajských výběrů pro mladé hráče?

Podle mého je to výborná věc z několika důvodů. Šikovní kluci absolvují kvalitní tréninkové jednotky, které jsou logicky o stupeň výš než v klubech. To je dáno tím, že se sejde dvacet šikovných kluků, kteří mají zvládnuté základní činnosti na relativně dobré úrovni, mají do hokeje chuť. Účast na krajských výběrech je dále motivuje v jejich hokejovém růstu.

Vraťme se oklikou na samý začátek rozhovoru a k vašemu studentskému zápolení na pražské fakultě. Jaké jsou vaše trenérské ambice, když v současnosti finišujete s touto nejvyšší trenérskou licencí?

Já bych určitě jednou chtěl trénovat hokej. V současné době spíše učíme hráče dovednosti, pomáháme jim skládat jejich osobní mozaiku dovedností. Někdy ve vzdálenější budoucnost bych chtěl pokročit k vyššímu hokeji, na střídačku starších hráčů než jsou žáci, kde je trenér skutečně trenérem, a nikoliv spíše učitelem. Ale to není otázka dnešních dní. V současnosti mě zajímá a baví práce v žákovských kategoriích, kvůli které jsem do HC České Budějovice přišel. Moje priorita číslo jedna by se dala shrnout do sloganu „připravit hráče žákovských kategorií pro dorostenecké kategorie“. Doufám, že se nám všem bude v tomto směru dařit.

První část rozhovoru: “Roman Fousek (1/2): Připravujeme hráče do dorosteneckých kategorií“.