Českobudějovický celek přivezl ze Zlína solidní bod a v Budvar Aréně ho hodlal rozmnožit o další tři bratříčky. Oba soupeři byli nuceni nastoupit bez několika zraněných a na souhře to bohužel bylo znát. Rychleji se rozehrály Vítkovice a mladík Dresler mohl skórovat už ve 2. minutě, branku však minul. V následném oslabení po faulu Bartoše se měl co ohánět dnes velmi dobrý Kučera, který své tělo při zákrocích proti střelám Turka a Burgera rozcvičil téměř jako Věra Čáslavská za nejlepších časů. Úvodní severomoravský tlak pak utnulo jejich oslabení, respektive branka obránce Jindry, která v něm padla. Štrba u mantinelu skvěle vybojoval puk, rybičkou přiťukl na modré osiřelému Jindrovi a jeho bomba se zatřepetala v síti - 1:0. Tato branka určila ráz zbytku třetiny, protože Jihočeši se konečně probrali a přitlačili zraněními a pleněním kádru oslabené hosty. V tlaku už domácím nepomáhal Sailer, kterého beztrestně zranil jeden z Vítkovických. Štrbova střela ale Pincovu branku minula a přihrávka toho samého hráče zase jen těsně minula nabrusleného Fadrného, který by pálil do odkryté klece. Na opačném konci hřiště se zase dokázal prosadit před Kučeru Olesz, ale ani na dvakrát pozorného brankáře nepřelstil. První třetinu pak uzavřel svým ostrým příklepem Fadrný, ale Pinc střely, na něž viděl, spolehlivě vykrýval.

Nadějný výkon, který předvedly Budějovice svým věrným v první třetině, však ve druhé části nedokázaly napodobit. Jedním z hlavních faktorů, proč se tak stalo, bylo až neúměrně časté vylučování. Obzvláště Ďurák v tomto směru nedokázal udržet svůj temperament v mezích a hned čtyřikrát si mohl popovídat s panem Baronem, který vládne boxu trestoměřičů. Mnoho šancí si ale Vítkovice nevytvářely. Irgl zápěstím, ani Seman od modré příklepem domácího mladého gólmana nenachytali na sousedových švestkách a ani domácí v případech, kdy zrovna hráli v pěti, nemířili přesně - jako při možnostech Štrby a Kostourka. A tak zahřmělo z celkem nevinného obláčku. Burger se dostal zčistajasna do pásma Budějovic, využil času, který od domácích dostal, a rutinérsky našel krásnou střelou růžek Kučerovy svatyně, jejíž strážce byl v této etudě jen coby kulisa – 1:1. Jinak však domácí muž s maskou prokázal přehled i potřebné štěstí při četných nahozeních, která šikovní vítkovičtí útočníci dokázali nebezpečně tečovat. Tři minuty před závěrem třetiny pak zase úřadoval Marek Pinc, který za zákrokem vyjel až k modré čáře, na důkaz jistoty si ještě popojel a rozehrál, jenže našel jen domácího beka Koldu. Ten ve snaze trefit opuštěnou klec, trefil jen opuštěného Irgla, který uháněje na Kučeru osnoval nebezpečné zakončení, které však v poslední chvíli překazil vracející se Kolda. Tím byl uzavřen účet zajímavějších dějin druhé třetiny.

Ta třetí, která měla být závěrečnou, se ukázala ještě o něco nezajímavější. Hned zkraje měli Ostravané výhodu přesilovky pěti proti třem, ale 37 sekund této nevýhody zvládli hráči v bílém velmi dobře. Pince pak ve výhodě jednoho muže nepřelstil ani Šimánek, ani velice aktivní Jindra. Ohromnou možnost měl ještě hostující Tomášek, ale svou dorážku nasměroval do míst, kde branka chyběla. Pak už se hrála jen nepříliš pohledná a o to urputnější partie dvou mírně retardovaných šachistů. Hokej bez šancí nerozsekl ani ex-budějovický Míka, který příklepem jen rozsvítil Kučerův semafor. A tak si České Budějovice vysekly už druhé prodloužení za sebou. To ale dopadlo stejně, jako to ve Zlíně. Velkou šanci Kristka totiž skvěle vyrazil Pinc a z protiútoku ukončil zápas Štefanka, jenž měl lehkou pozici po pěkné kombinaci agilního Burgera s Černoškem. České Budějovice tak neukončili ošklivou sérii porážek, naopak hrstka zdravých a nevyhozených vítkovických hokejistů byla se dvěma body jistě nad míru spokojena.