Úvodní dějství čtvrtfinálové odvety začalo spíše opatrně. Krev v žilách aktérům rozproudila až první přesilová hra v 5. minutě, kterou si mohli zahrát Jihočeši nebýt faulu Milana Gulaše. Při hře čtyř proti čtyřem se hráči patřičně rozhýbali a začalo se bruslit ve velkém tempu. To se týkalo zejména domácích, jenž si připsali na své konto i premiérové šance. V jedné z nich byl faulován Muršak, ale za nerovnovážných stavů na ledě měly navrch jednoznačně obrany. Největší pozdvižení celé první třetiny přinesl závěr 15. minuty, v níž mohli udeřit Jihočeši hned ze dvou šancí. Nejprve v zakončení zbourala vsetínská obrana Slavíka a následně se do dobré pozice protlačil Jakub Matušík, ale Štefl byl takřka skálopevný. Zejména díky této skutečnosti se hrálo po dvaceti minutách bez branek.

Nejinak tomu bylo i ve třetině druhé. Obrázek byl více než výmluvný. Kýčovitá snaha domácích dostat se do kloudnějšího zakončení. Jihočeši měli sice častěji puk na hokejkách a také si občas vytvořili tlak, ale když už se konečně dostali do zakončení, stál proti nim skvělý Martin Štefl. Valaši se spoléhali zejména na dokonale propracovanou defenzívu a dobré bránění sředního pásma. To jim přinášelo sladké ovoce zejména v oslabení, které sehráli domácí velmi nedobře. O nic lepší to ale nebylo ani v podání Vsetínských, kteří nasbírali za celé utkání dvacet tři střel, což je v porovnání se čtyřiceti pokusy Jihočechů hodně málo. Oběma celkům chybělo přesnější zakončení. Přibližně od poloviny zápasu se začala hra vyrovnávat a přišlo i několik šancí hostujícího celku. Žádná z nich však Kováře neohrozila natolik, aby se o ní dalo mluvit jako o gólové.

Staré známé moudro pravý, že hokej se nehraje na šance nýbrž na góly. Na vlastní kůži to domácí pocítili hned zkraje třetí části. Svěřenci kouče Milana Černého asi ještě snovali plány v šatně a z letargie je rázně probral David Varga, jenž si nabruslil do volného prostoru na přihrávku Dědka a neměl potíž zasunout touš do poloprázdné klece - 0:1. Pro Jihočechy to byla hodně velká sprcha, naopak hostům narostla křídla. Jejich rozpětí ale dokázali ve správnou chvíli stáhnout zpět, jelikož sami dobře věděli, že pouze dodržování taktických pokynů je může dovést k úspěchu. I při dalším oslabení Valaši téměř sebezničující obranou deptali svého soupeře a českobudějovičtí mladíci začínali být pomalu nervózní. Měli také proč. Ve 49. minutě jim totiž druhou ránu zasadil Erik Hrňa, který průletem napříč pásmo natáhl zraky soupeřů na svou osobu a našel volného Martina Podešvu, který v pohodě zvýšil - 0:2. Tento okamžik rozpoutal velkolepou bitvu plnou ostrých střetů a také jihočeské aktivity v útočném pásmu. Když už hráli domácí vabank a nechávali zadní vrátka povážlivě otevřená, přišel kontaktní gól. Milan Gulaš nejprve ve velké šanci trefil jen boční síť, aby střídání nato zasunul po hezkém zamíchání kotouč mezi Šteflovy betony - 1:2. Těžko říct, jak by se zápas vyvíjel, kdyby dvacet sekund poté Rodova přihrávka doputovala před zcela osamoceného Muršaka. Díky nejlepšímu hráči utkání Martinu Šteflovi se tak ale nestalo a Vsetín si vynutil rozhodující utkání celé série, jenž se bude hrát v sobotu na stadionu Na Lapači.