Kdo je vlastně Karel Pražák? S hokejem začínal v Sokole Mirotice a v pozdějším věku patřil k základním stavebním kamenům tehdejšího Motoru České Budějovice. V nejvyšší soutěži celkem odehrál během deseti sezon 344 utkání a nastřílel v nich jedenaosmdesát branek. Své trenérské působení začal v roce 1979 v Motoru České Budějovice, odkud se v roce 1984 přestěhoval do Vítkovic. Na severu Moravy vydržel jen necelou sezonu a odešel trénovat armádní Duklu Jihlavu B se sídlem v Písku. V roce 1986 se na čas do Českých Budějovic vrátil. V roce sametové revoluce převzal Škodu Plzeň, odkud však byl ještě před skončením sezony propuštěn. Po demokratizaci tehdejšího Československa se pokusil o práci v zahraničí, ale ani v německém klubu Schalke Haie Gelsenkirchen se nechytil. V sezoně 1993 - 1994 působil jako generální manažer HC České Budějovice, odkud se pro následující ročník přesunul na střídačku prvního týmu. Ještě před skončením základní části však z funkce hlavního trenéra odstoupil a na hokej zřejmě zahořkl. Dnes je široké veřejnosti znám především díky svým občasným výstupům s kolemjdoucími v podloubí na rohu Krajinské ulice, které považuje za svůj majetek. Dne 11. ledna 2005 oslaví své kulaté šedesáté narozeniny.

Přestože Karel Pražák při žádné ze svých trenérských štací neprorazil, je malou částí českobudějovické hokejové veřejnosti považován za muže, jehož ruka by na hokej v jihočeské metropoli platila. Devětapadesátiletý Pražák se však poslední tři sezony pouze aktivně prezentuje v deníku Právo, kde svým osobitým stylem komentuje soutěž, kterou právě HC České Budějovice hraje. Častěji než ke komentování se však uchyluje k útokům na management klubu - a to ať jsou jeho kroky jakékoliv. V pátek 7. ledna 2005 uveřejnilo Právo článek, jehož autorem je opět Karel Pražák (v internetové verzi již bohužel není k dispozici).

Není úplně jasné, o co vlastně Karlu Pražákovi jde. Když se v létě tvořilo nové předsednictvo klubu, seděl ve své oblíbené kavárně v centru Českých Budějovic a čekal, kdy do dveří vejde někdo s vizitkou HC České Budějovice a požádá ho o pomoc. Jenže to se nestalo a tak se věčně kritický muž vrátil k odsuzování všeho, co má s českobudějovickým hokejem dočinění. „Nevím, co si o tom mám myslet. Právo jsou noviny, které se v jižních Čechách netěší příliš velkému čtenářskému zájmu. Možná i proto v nich dostává takový prostor,“ zamyslel se prezident českobudějovického klubu Jaroslav David. „Je pravda, že jeho připomínky od loňské sezony přeci jen ustoupily, ale je zřejmé, že se jedná o člověka, který se nikdy nevyrovnal s tou pozicí, kdy nepracuje pro hokej,“ dodal nejvyšší muž v hierarchii českobudějovického hokeje. Při čtení zmiňovaného článku několikrát nechápavě zavrtěl hlavou, párkrát se pobaveně pousmál. „Jak je z článku vidět, jedná se o kusé a vytržené informace z kontextu,“ řekl Jaroslav David.

Nejvíce jej zaskočila zmínka o fiktivním přestupu brankáře Josefa Kučery do Vajgaru Jindřichův Hradec. Kučera promarodil velkou část listopadu a prosince a v současnosti se opět potřebuje dostat do zápasového rytmu. Proto českobudějovický klub zvolil cestu měsíčního přestupu do jindřichohradeckého oddílu. „V situaci, kdy zde máme Romana Turka a Honzu Cháberu nemůžeme dát Pepíkovi šanci, aby se rozchytal v zápasech první ligy,“ vysvětlil David. „Určitě se nejedná o nic fiktivního. Je to normální legální věc, která bude mít přínos jak pro Jindřichův Hradec, tak i pro nás. Koncem ledna se rozhodneme, jak budeme postupovat dále,“ ukončil otázku “fiktivního“ přestupu brankáře Josefa Kučery do druholigového Vajgaru Jindřichův Hradec.

Také pasáž o špatné volbě trenérské dvojice prezidenta klubu nemila překvapila. „Jsem úplně opačného názoru, než pan Pražák. Myslím si, že z jeho strany se jedná o jakousi formu nostalgie, protože jak pan Neubauer, tak Ríša Farda jsou v jeho věku,“ konstatoval David. Pro příklad uvedl situaci Slovanu Ústí nad Labem, který dal také možnost mladému a perspektivnímu kouči Pavlu Hynkovi. Navíc vůbec nevzal v potaz zlínského kouče Ernesta Bokroše, nebo slávistického bosse Vladimíra Růžičku. „Mládí se všude dere vpřed. Pepík Jandač, ale třeba i další mladší trenéři mají svou váhu a musí se s nimi počítat,“ řekl rozhodně David. „A už vůbec nevím, v čem pan Pražák sleduje přínos Ríšy Fardy na jihlavskou střídačku. Vzal to jako obrovskou výzvu, aby zkusil tým nabudit, ale obávám se, že i kdyby dnes do Jihlavy přišlo tucet trenérů a vytvořili jakési konsorcium, tak s tím týmem zázrak neudělají,“ dodal prezident momentálně nejlepšího klubu první hokejové ligy. „Je možné, že jsme s Milanem Kupkou typická prvoligová dvojka. Mně je to jedno. Já se nepovažuji za bůhvíjakého trenéra, ale ani si nemyslím, že bych byl extrémně špatný trenér. Těžko však můžu já sám hodnotit své trenérské kvality,“ prohodil první trenér HC České Budějovice Josef Jandač. Podobně jako klubového prezidenta, i kouče HC České Budějovice překvapila pasáž o upřednostňování zkušených trenérů na extraligových střídačkách. „Já například pana Fardu uznávám. Ale on vždy pouze střídá trenéry v rozběhnutém ročníku. Léto si však užívá a nepracuje. Já si absolutně netroufám kritizovat nebo hodnotit kolegy a očekávám, že to ani nikdo jiný neudělá. Každý z nás je jednou nahoře, jednou zase dole,“ nechtěl spojovat tabulkové postavení Dukly Jihlava s osobou trenéra Richarda Fardy.

Zřejmě posledním trnem v Pražákově oku je spolupráce mezi prvoligovými Českými Budějovicemi a Bílými Tygry Liberec. Liberečtí hokejisté získali od jihočeského celku práva na trojici z NHL Jaroslava Modrého, Aleše Kotalíka a Václava Nedorosta. Severočeši mohli využít i služeb Martina Štrby a Petra Sailera, kteří v kádru trenéra Josefa Palečka téměř měsíc působili. Generální manažer libereckého klubu Ctibor Jech na oplátku Českým Budějovicím přepustil práva na trenéra Josefa Jandače a útočníky Mojmíra Musila s Radoslavem Kropáčem. Na hostování do konce sezony přišel Angel Krstev, v jednání je příchod dalšího libereckého beka a podle zákulisních informací by mohli Jihočeši v případě nouze postavit mezi tři tyče brankáře Pavla Faltu. „Spolupráce byla oboustraná a my jsme především vzali v úvahu snahu Vency Nedorosta a Aleše Kotalíka, kteří měli reprezentační ambice. A z první ligy je do národního týmu přeci jen trochu dále. Oba kluci nejsou na stejné úrovni jako Venca Prospal, Radek Dvořák a Radek Martínek,“ upozornil českobudějovický prezident. Nehledě na to, že Karel Pražák zřejmě vůbec neprohlédl prozíravost českobudějovického vedení, které za hostování obránce Vladimíra Gýny ve Vsetíně získá nakonec možná až tři hráče z týmu, který dosahuje nadstandardních výsledků v extralize, o čemž sám Karel Pražák ve své úvaze hovořil. „Podobné články budou asi k panu Pražákovi patřit i v další budoucnosti. Při této prezentaci je to pro mě spíše jakýsi názor hokejového fanouška, který nikdy v hokeji nepracoval, chodí na zimní stadion a pozorně čte noviny. Pan Pražák může mít dva náměty dobré, ale k nim přidá dalších osm tak nesmyslných, že ty dva dobré zaniknou a nedají se použít,“ pokrčil David rameny nad názory bývalého hráče a kouče Motoru České Budějovice. Ten ostatně proslul i jako kontroverzní generální manažer. Z Českých Budějovic vypolíčkoval tehdy nejproduktivnějšího juniora Václava Prospala, který odešel zkusit štěstí do zámoří. „Pozřu brusle, jestli se ten kluk chytí v NHL,“ mocně tehdy bonmotoval Pražák. Dnes patří Václav Prospal mezi nejuznávanější útočníky kanadsko-americké NHL. Podobným způsobem při svém krátkém působení ve Škodě Plzeň odsoudil i Martina Straku. Ten mu pak podle informací nejmenovaného zdroje posílal téměř rok pohledy z měst Kanady a U. S. A., kde se zrovna se svým Pittsburghem Penguins objevil.

Daleko ostřejší tón než Jaroslav David volil kouč českobudějovického mužstva Josef Jandač. Při čtení zmiňovaného článku v Právu se dvakrát drobně pousmál, ale hlavní výbuch smíchu si nechal až po odložení pátečního vydání následovníka Rudého Práva. „Myslím si, že je politováníhodné, že i tak renomovaný deník, jako je Právo, dokáže otisknout takové plesky,“ nestačil se divit. Přitom se s Pražákem, který HC České Budějovice vedl v sezoně 1994 - 1995 nikdy osobně nesetkal. „Toho člověka jsem v životě neviděl. Poprvé až když jsem si přečetl ten článek v novinách a viděl jsem jeho krásně rozesmátou fotografii,“ řekl Jandač s úsměvem. Pár informací však o pernamentním kritikovi českobudějovického hokeje získal. „Už když jsem přicházel, získal jsem určité signály, že je zde pár lidí, kteří českobudějovickému hokeji záměrně škodí. Mezi nimi byla hlavně osoba pana Pražáka,“ uvedl trenér, který je znám svou averzí vůči lidem, kteří se na práci ostatních snaží pouze hledat negativní stránky. „Mně je ten člověk úplně volný, ale chtěl bych říct, že je to typický příklad toho, jak je někdo zapšklý a naštvaný z toho, že se k tomu hokeji nemůže dostat ani po těch změnách, které v klubu po sestupu proběhly. Proto jenom kritizuje. Je to podle mě ukázkový příklad toho člověka, který chodí na zimák a má radost z toho, když se nám nedaří. Léta už v hokeji nepůsobí a hokejový svět mu uniká,“ řekl trenér vedoucího celku první hokejové ligy.