25.03.2005, Antonín Vansa

Už se těším na rodinu, přiznává bek Andrew Ference

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Při rozhovoru vždy působí sympaticky. Neustále se usmívá a vždy se snaží reportérům pomoct, když nedokáží v angličtině přesně vyjádřit svou otázku. Tento chlapík minimálně na jihu Čech vyvrátil pověst o tom, že kanadští hokejisté mají přespříliš sebevědomí. „Chtěl jsem fanouškům ukázat, podobně jako zbytek týmu, že je pro mě čest hrát za HC České Budějovice,“ řekl obránce Andrew Ference, jehož angažmá na jihu Čech se pomalu chýlí ke konci.

Můžete barážovou sérii s něčím srovnat? V zámoří se o sestup nehraje...
Je vidět, že se hraje o moc. Když prohrajete, budete hrát první ligu. A to je špatně. Ale jinak pro hráče je to jako play-off. Musejí být maximálně soustředění na každou minutu zápasu.

Takže si uvědomujete o co klub hraje? Když nezvládne baráž, může to mít drtivý dopad pro hokej v Českých Budějovicích.
Jasně, že to vím! V play-off se hraje “jen“ o pohár. Ale tahle série je důležitá pro celé město a všechny, kteří v něm žijí. Vedení klubu udělalo maximum pro to, aby sehnalo hráče a postavilo dobrý tým, který by měl jediný cíl - vybojovat extraligu. Jsme a musíme být soustředění. Od splnění cíle nás dělí jedna výhra.

Nic jiného, než postup do extraligy si vedení klubu nepřipouští. Vám osobně hra pod takovým tlakem vyhovuje?
Ano. To je to nejlepší. Někteří hráči možná pod tlakem neradi hrají a mají z toho trochu obavy, ale my máme dobrý tým, který pod tlakem hrát umí. Prokazovali jsme to celou sezónu a všichni od nás teď čekají, že vybojujeme extraligu. Máme k tomu fakt blízko.

Myslíte si, že vedení 3 - 1 na zápasy ještě můžete ztratit?
Samozřejmě, že lze i takhle rozehranou sérii ztratit. Proto musíme být pořád obezřetní. Nic není vyhraného. Ale kluci v kabině mají dobrou mentalitu, jdeme zápas od zápasu. Určitě nějaké euforii nepodlehneme. Vedení 3 - 1 na zápasy je dobrý základ a v sobotu ho v Jihlavě musíme potvrdit. Kdybychom sérii ztratili, bude to katastrofa.

Už se stalo někdy ve vaší kariéře, že by váš tým takhle nadějně rozjetou sérii ztratil?
Ano. Jednou v juniorské soutěži se mi to stalo. Vedli jsme 3 - 0 na zápasy a prohráli jsme to. Stává se to zřídkakdy, ale stát se to může. Proto si nemůžeme myslet, že už máme výhru v kapse.

Během posledních týdnů získal hokej v Českých Budějovicích obrovskou popularitu. Všiml jste si toho?
Kdo by si toho nevšiml. Plné hlediště, lidé zapálení do hokeje a další fanoušci před obrazovkou na náměstí. Lidé vidí, že je šance dostat se zpět do extraligy a najednou cítíme daleko větší podporu, než v základní části. Je to super. Play-off je prostě skvělé všude, bez ohledu na to, v kterém státě hokej hrajete. Pro lidi to letos musí být skvělý zážitek.

Co vy osobně? Stalo se, že by vás třeba lidé zastavili na ulici a požádali o podpis?
Občas se to stane. Hlavně po skončení posledního zápasu (České Budějovice porazily Jihlavu 4:0; pozn.aut.) za mnou přišla spousta lidí. Je to příjemné. A ještě příjemnější je, když ten člověk umí anglicky. (smích)

Takže jste rád, když jste středem pozornosti?
Nevím, jak to říct. Je to určitě příjemné a je to svým způsobem součást hokeje. Obzvláště v play-off jste hrozně na očích. A ještě k tomu, když jste Kanaďan. (smích) Je to pro mě nová zkušenost, protože se potkám se spoustou lidí.

Fanoušci si vás zamilovali. Dokážete popsat proč?
To se musíte zeptat jich. Já se hned od svého příchodu snažím vydat ze sebe maximum v každém utkání. Není to jen o gólech a přihrávkách, ale o někdy i o neviditelné práci pro mužstvo. Chtěl jsem fanouškům ukázat, podobně jako ostatní, že je pro mě čest hrát za HC České Budějovice.

Příznivci klubu vám jako poděkování věnovali zlatý prsten. Co jste tomu říkal? Byl jste překvapený?
Byl jsem hodně překvapený. Nikdy jsem nic podobného nezažil a pro mě to bylo hrozně příjemně zvláštní. Neměl jsem vůbec slova. Fanoušci mi chtěli poděkovat a to samé chci udělat i já.

Prozradíte, jaké věnování je na prstenu napsáno?
Je tam napsáno - “Thank you, Andy“.

Jste jeden zápas od postupu do extraligy. Dokážete si vůbec představit případné oslavy? Říká se, že oslavy postupu do nejvyšší soutěže jsou možná vůbec nejdivočejší...
Neumím si to zatím představit, ale určitě to bude skvělé. Potřebujeme vyhrát jeden zápas a bylo by super, kdyby se nám to povedlo už v Jihlavě. Bude tam plno našich fanoušků a mohlo být to být pořádně divoké (úsměv). Oslavy jsou však druhořadé. Hlavně musíme českobudějovický hokej dostat do extraligy.

Nebojíte se těch případných oslav? Už před časem jste se nechal slyšet, že tvrdý alkohol nepatří mezi vaše oblíbené nápoje.
(veliký smích) Vypadá to, že za čas budu opět v Kanadě. Takže ještě pro jednou bych ty slivovice a fernety zvládl. Ale příště už by mě to mohlo zabít.

Co se chystáte dělat po skončení sezóny?
Zůstanu ještě pár dní v Českých Budějovicích. Musím si ještě zařídit pár věcí, nakoupit a pak odletím do Kanady. Manželka už na mě čeká. Navíc budeme mít miminko, takže kolem toho budu muset zařizovat hodně věcí. A od léta se začnu připravovat na novou sezónu.

I když na start NHL zatím nic neukazuje?
To nehraje vůbec roli. Pokud NHL nezačne, půjdu zase hrát do Evropy. Takže musím tvrdě makat, abych byl připravený.

Krátce po svém příchodu do Českých Budějovic jste říkal, že byste se po sezóně rád podíval i na Slovensko, odkud pocházejí vaši předci. Tato možnost už padla?
Není čas. Manželka už mi volá měsíc, abych přijel domů (smích). Byl jsem od rodiny odloučený dlouho a chybí mi. Kdyby byla manželka tady, určitě bychom na Slovensko jeli. A nejen tam. Rád bych viděl Francii, Španělsko a mnoho dalších zemí. Ale je v Kanadě a já chci být co nejdříve s ní.

S manželkou čekáte narození holčičky. Nejste trošku zklamaný? Jako hokejista jste si spíše nepřál narození chlapečka, aby mohl jít ve vašich stopách?
Kdybych si mohl vybrat, stejně bych zvolil jako první holčičku. Teprve pak bych chtěl chlapce. Moc se na její narození těším. Hlavně doufám, že bude zdravá. Co bude dále, to je vedlejší. Třeba z ní bude hokejistka. Kanada má výborný ženský hokejový tým (smích). Třeba bude jezdit na Snowboardu jako manželka. O to se teď vážně nestarám, hlavně aby byla zdravá a v pořádku.

Chystáte se jí přivézt nějaké hračky i z České republiky?
Jasně. Hlavně dřevěné hračky. To v Kanadě nemáme. Ale nakoupil jsem i nějaké oblečení a boty. Půlku všech věcí jsem nakoupil pro sebe s manželkou a půlku pro ní.

O rodině mluvíte hodně zapáleně. Je vidět, že se vám stýská hodně. Kolik měsíčně provoláte?
To se raději neptejte. Za tři dny jsem schopný protelefonovat tisíc korun. Občas zavolá rodina mně. To je daleko lepší. (smích)

Pomáhal vám někdo při tak dlouhém odloučení od rodiny? Našel jste si v Českých Budějovicích přátele?
Ano. Lidé jsou zde skvělí. S některými bych strašně rád zůstal v kontaktu i po návratu do Kanady. A teď nemám na mysli jen kluky z týmu. Našel jsem si tu pár přátel a ti mi moc pomáhají.

Takže nevylučujete, že se ještě někdy v budoucnu přijedete do Českých Budějovic podívat?
Stoprocentně. O tom jsem přesvědčený.

Poslední otázka - před startem baráže se prý za vámi přijel podívat kanadský slalomář Thomas Grandi. Je to pravda?
O víkendu měl Tom poslední závod sezóny ve Švýcarsku a poté se za mnou přijel na dva dny podívat. Byl jsem se za ním kouknout už v lednu na závod v Kitzbühelu a on říkal, že se za mnou musí přijet podívat. V České republice byl poprvé. Málem mě utahal. Všechno chtěl vidět. Taky jsme měli jednu menší party. Prostě to bylo super.

Takže na tom byl jako vy krátce po svém příchodu? Fascinován výborným pivem a krásnými ženami?
(smích) Pivo mu chutnalo, holky se mu líbily, takže asi ano. Je to normální chlap. (smích)

Díky moc za obsáhlý rozhovor.

MILÁČEK PUBLIKA. Obránce Andrew Ference se okamžitě po svém příchodu stal jedním z největších oblíbenců českobudějovických fanoušků. Po čtvrtém barážovém utkání se s nimi na ledě Budvar arény rád vyfotil.
FOTO: Tomáš Kučera. (foto detailu Ference - Tomáš Železný)