V loňské sezoně váš tým jako nováček v nejvyšší soutěži dokráčel až do semifinále play-off, což bylo považováno i za mírné překvapení. Letošní třetí příčka po základní části však již za náhodu či překvapení rozhodně považovat nejde. Souhlasíte?
Máte pravdu. Podařilo se nám letošní sezonu odstartovat ve stejném duchu, ve kterém jsme skončili tu minulou. Myslím, že hlavní úspěch byl v tom, že celý kádr zůstal během léta v podstatě pohromadě a spíše jsme se ještě posílili. I přestože jsme nakonec skončili třetí, tak jsme vlastně skoro až do konce bojovali i o konečné první místo. Podle mě prostě jedním slovem zatím super sezona.

Nyní je tedy vaše role asi diametrálně odlišná. Před rokem vás každý ve čtvrtfinále proti Liberci považoval spíše za outsidera, letos tomu už asi tak nebude. Naopak vás řada odborníků řadí dokonce i k aspirantům na titul…
Je to tak. Kádr máme rozhodně velmi kvalitní, což si myslím, že už každý mohl i poznat. Jsme silní jak v útoku, tak i v obraně. K tomu se navíc ještě můžeme spolehnout na to, že v bráně máme pokaždé dobrého brankáře.

Během dlouhodobé části extraligy vás, dá se říci, nepotkala žádná kdovíjaká hluboká herní krize. Což může být na jednu stranu pozitivní, ale neobáváte se například trochu například loňského osudu Liberce, který také dvaapadesáti zápasy proklouzl jak nůž máslem a pak hned s vámi vypadl?
Stát se to opravdu určitě může. Vše je možné. My ale musíme jít štěstí naproti, pokusit se udělat méně chyb než soupeř, a když vše bude klapat, tak můžeme třeba i vyhrát.

Před blížícím se play-off jste jistě rád uvítal možnost naskočit na led po zranění ještě před samotným začátkem vyřazovacích bojů, že?
Rozhodně. I když můj zdravotní stav nebyl ještě stoprocentní, tak jsem chtěl aspoň ty dva poslední zápasy odehrát. Před začátkem play-off máme momentálně ještě na přípravu navíc jeden týden, takže věřím, že budu plně připraven.

Poslední zápas doma se Zlínem jste si navíc ještě mohl osladit vítězným gólem, kdy jste pár vteřin před koncem za vyrovnaného stavu trefil horní tyčku Murínovi klece…
Gól a tři body by byly pěkné. Ale nestalo se tak. Já jsem byl hlavně rád, že jsem si v tom utkání tak trochu sklouznul a vrátil se po zranění na led. Nyní se ale už opravdu musíme hlavně připravit na play-off.

Nakonec jste tak celkově zaznamenal dvanáct kanadských bodů za osm branek a čtyři asistence. A v týmovém bodování tak skončil na desátém místě. Tento počin i s ohledem na zranění není jistě špatný, co myslíte?
Tak. Právě i přes ty zranění, kdy jsem byl nucen některé zápasy vynechat, tak jsem v tomto směru sám se sebou vcelku spokojen. Body ale musím ještě potvrdit i v play-off.

Vnímáte jako výhodu fakt, že jste jako tým dokázali letos hodně zápasů i zdánlivě již ztracených nakonec obrátit ve svůj prospěch? K tomu ještě v jedenácti utkáních, které se rozhodovaly až v prodloužení či samostatných nájezdech, jste prohráli pouze jeden jediný ve Znojmě…
Ono nepříznivě se vyvíjecí zápas se nechá obrátit klidně během jedné minuty. Mohou padnout dva tři góly, a ten zápas je pak už zase úplně jiný. To je hokej. Je pozitivní, že jsme si právě v tomhle ohledu tak trochu ověřili naši vnitřní sílu mužstva.

Rozebírali jste v kabině se spoluhráči možnosti konečného umístění v tabulce a následného přiřknutí soupeře pro čtvrtfinále? Bylo pro nás například výhodnější vědomí toho, že jste od počátku znali svého soupeře, Slavii Praha?
Diskuse typu kdo s kým bude hrát, ty jdou zcela mimo nás. Může se klidně stát, že osmý celek porazí prvního, jako my loni Liberec. Každý zápas však začíná od nuly a kdo dá více gólů, tak prostě vyhraje.

Vyšla na vás tedy zmíněná Slavia. Bude tato série pro vás tato pikantnější tím, že jste kdysi v „sešívaném“ dresu také působil?
Určitě tam nějaká rivalita znát bude. Já se ale do minulosti neohlížím. Nyní jsem v Budějovicích a budu se snažit odvést maximum pro to, abychom Slavii přehráli.

Nemůžeme se nezmínit o veřejnosti dobře známém dopsání kouče Růžičky na soupisku Pražanů. Vy jej tedy z angažmá ve Slavii znáte osobně, myslíte tak, že by opravdu mohlo dojít k tomu, aby se rozjel k samostatnému nájezdu?
(úsměv) Já si myslím, že určitě ne. Zřejmě se jedná jen o takový hec. Situace, kdy by Růžička jel například nájezd proti brankáři Sparty Břízovi, je podle mě velice nereálná.

Jedná se zřejmě především asi o takzvaný tah pro diváky…
Přesně tak. Dále pak také ještě pro média.

V kabině se tím například nějak zaobíráte?
Rozhodně ne. Vůbec. To je dávno pryč.

Položím tedy otázku z jiného soudku. Na led chodíte ve špalíru spoluhráčů jako první. Při vašem zranění však v čele vždy kráčel hráč s brankářskou výstrojí, takže nemáte v tomto směru žádného svého zástupce?
Ne nemám. Kluci se pokaždé nějak seřadí a vždy musí jít někdo jako první.

Jak k tomu vůbec došlo, že jste získal tuto netradiční funkci v týmu?
Tak ono to vzniklo vlastně již v loňské sezoně. Zprvu chodil jako první Radek Bělohlav a při jeho zranění jsem pak jeho místo převzal já.

Během okamžiku, kdy přivádíte své spoluhráče na ledovou plochu, cítíte nějaký zvláštní pocit?
Ani ne. Každý přeci musí jít na led. Já jdu první, někdo druhý. Na tom nic není.

Dobře. Mohl byste na závěr přiblížit aktuální náladu v kabině?
Absolutně skvělá. K tomu nemám víc co říct. Každý je odhodlaný k tomu, aby pro nás play-off dopadlo co nejlépe.

A jaké mety si tedy před vyvrcholením soutěže stanovujete?
My musíme jít hlavně od zápasu k zápasu a výsledek se sám ukáže. Nerad bych nějak více předbíhal.

Děkuji za rozhovor a v závěru sezony přeji co nejvíce štěstí.