Turnaj krajských výběrů čtrnácti a patnáctiletých hokejových nadějí všech krajů z celé republiky se těší vcelku slušnému zájmu odborné hokejové veřejnosti a zainteresovaných rodičů. Turnaj by měl být vrchol sezóny těchto hokejistů a jakýmsi předstupněm jejich hokejového růstu. V letošním roce se pořádání této události ujal Olomoucký kraj. Turnaj se hrál na dvou stadionech ve Šternberku a v Uničově. Skupina, ve které hráli jihočeští hokejisté se odehrávala právě ve Šternberku.

Už při příjezdu k zimnímu stadionu bylo jasné, že se rozhodně nebude jednat o luxusní prostředí pro mládežnický hokej této úrovně. Zimní stadion je opravdu ve velmi špatném stavu. Po dlouhé cestě vede první cesta na záchod. Ono zařízení jsem neomylně našel podle nelibé vůně a při jeho návštěvě jsem si vzpomněl na obdobné zařízení, které bývalo před třiceti lety v hospůdkách čtvrté cenové skupiny. Chyběly jen nápisy na zdech. Dobrá, to jsou prostory pro diváky, ale pro hokejisty by to mohlo být lepší. Hned můj další pohled spočinul na místo pro hokej nejdůležitější – na led. Už po odehrané první třetině led připomínal přírodní plochu po sněhové přeháňce. Kupodivu se úprava ledu konala po celém zápase!! Hrálo se na třikrát patnáct minut. V poslední třetině bylo potřeba s pukem nejdříve odstřelit i sněhovou kouli. Po vzneseném protestu se druhý den led čistil po dvou odehraných třetinách, čímž se zcela narušil časový harmonogram zápasů. Při pohledu na rolbu uklízející led jala přihlížející hrůza, že se tento stroj musí každým okamžikem definitivně zastavit a bude nutno led uklidit ručně. Naštěstí rolba přežila. Při zápasu jihočeského výběru druhý den odpoledne se rozbila časomíra a nepodařilo se ji zprovoznit ani po důrazné domluvě a čas se tak měřil na klasickém šachovém budíku a tresty na mobilním telefonu. Místy se ozval místní rozhlas, který cosi hlásil. Z různých náznaků jsme zjistili, že hlásí čas.

Šatna týmu co se týká prostoru mohla být větší, ale mužstvo se do ní vešlo. Ovšem menší chybou byly sprchy. Jedny pro celou chodbu. Takže bylo nutno chodit svlečený po chodbě tam a zpět. Nic moc, ale co, nějak to ti chlapci zvládnou. Zajištěný pitný režim. První den bylo v šatně pár lahví balené vody. Druhý den už byla vypita a tak mužstvo nafasovalo koncentrát, který bylo nutno ředit vodou z vodovodu (údajně nevalné chuti). Kvalita a množství jídla je pro tuto kategorii chlapců vždy problém. Ovšem po dvou zápasech denně je pouze polévka a rohlík k večeři (druhý den) opravdu hodně málo.

Co se týká informací o turnaji a jejím průběhu, vše bylo zajištěno jednou velkou nástěnkou, kde byly všechny informace. Chtěli byste v dnešní době i nějaké elektronické informace či aktuální turnajový informační web? Naprosto nic takového byste nenašli. Pouze na stránkách olomouckého hokejového svazu informace z minulého dne. Po chvíli hledání jsem byl rád, že jsem objevil alespoň zásuvku, abych mohl zapojit notebook. Druhý den jsem se dozvěděl, že právě pustili Wifi připojení a že dosáhne přes dvě stěny a mohu se připojit. Dokonce byly vytištěny i informační brožury. Máte zájem? Kdo hledá najde. Kdo má zkušenosti z vojny, umí si poradit.

Prostředí pro diváky dá se říci na velmi špatné úrovni. V jižních Čechách byste těžko něco podobného hledali. Pokud byste na tomto stadionu měli odehrát jeden zápas a hned odjet pryč, tak by to šlo, ale strávit tam tři dni je hrozná představa. Je jasné, že vše je otázka peněz, ale pokud je město nemá a nemůže stadion uvést do současných podmínek, proč pořádá takto prestižní turnaj? Nejsou snad v České republice stadiony, kde by se podobně významná událost mohla konat? Nezaslouží si snad tento turnaj i trochu větší mediální podporu? Pokud má mít tento turnaj nějaký význam a mají zde být k vidění budoucí reprezentanti ČR, nestálo by za to více se takové události věnovat? Opravdu nemá svaz peníze, aby tuto akci významněji podpořil? Co více, nikdo ze svazu zřejmě nemá ani čas zajet se podívat, kde se vlastně bude akce konat. Nebo snad jiný kraj neměl o tuto akci zájem?

Sjezdil jsem jako rodič mnoho turnajů i mistrovství republiky tříd a tudíž jsem viděl, co se dá dělat a co je možné. Dnes se hodně diskutuje o úrovni mládežnického hokeje. Je jasné, že dobré týmy a dobré hokejisty tohle prostředí hráčsky nezkazí. Budou si prostě pamatovat, že hráli ve špatných podmínkách. Ovšem ostatní účastníci takovéhle akce si pomyslí, že svazu nejde vůbec o mládež, že všechno to jsou jen plané řeči. Pokud za některým rodičem při tomto turnaji přišel agent a oslovil ho s nabídkou, každý rodič bude určitě souhlasit, protože tady mládež zdá se nikoho moc netlačí. Stačí se o tom pouze bavit a ono se to změní. Pánové na svazu, probuďte se, dokud není pozdě a začněte prosím něco dělat. Nerad bych, aby platila věta, kterou jsem mimoděk zaslechl:“ Kdo se nezúčastnil, vyhrál!“

Uvedené věci neměly vliv na nepřesvědčivé výsledky jihočeského výběru. Podmínky byly pro všechny týmy stejné.

---