V loňské sezóně si trojice hráčů Sedlák, Švihálek, Rousek všimli i fanoušci dospělého hokeje. Všichni se objevili v přípravě HC MOUNTFIELD a nevedli si vůbec špatně. Sezónu měli začít v juniorce a postupně se rýsovala i možnost nasazení do Tipsport extraligy. Jenže juniorce se nedařilo a mladíkům také ne. Jejich cesta za extraligovým startem se tak nekonala. Z trojice nadějných hráčů byl nakonec draftován jen Lukáš Sedlák.

Týmový úspěch si snad šetřím do budoucna

Od úplných hokejových začátků jste patřil k talentům, ale v rychlejším rozvoji vás vždy přibrzdilo zranění. Je to tak?
Je možné, že mě zranění trochu limitovala. Takový je život sportovce. Někdy mi to třeba i pomohlo. Přišlo na mě i období, kdy jsem si říkal, že už mě hokej tolik nebaví. Pak jsem se zranil a hodně jsem se zase těšil na led a byl jsem rád, že mohu dělat zrovna takový sport.

V deváté třídě se počítalo, že budete hrát spíše za dorost, ale tam jste téměř nedostal příležitost a hrál jste za devátou třídu. Vzpomínáte na to období?
Paradoxně na to vzpomínám hrozně rád. V deváté třídě byla tehdy výborná parta. Sice se nám výsledkově nedařilo, ale parta to byl výborná. Pan Heindl si mě tehdy nechal v týmu, protože pan Soudek o mě neměl zájem a já jsem byl rád, že mohu hodně hrát. Kluci, kteří byli v dorostu, hráli hrozně málo a já jsem zrovna v tomhle věku potřeboval hrát a v devítce jsem hrál oslabení i přesilovky a na ledě jsem trávil spousty minut.

Váš ročník 1993 je považován za jeden z nejsilnějších v Českých Budějovicích, ale nikdy se vám nepovedlo nic vyhrát. Čím to je?
Těžko říct. Možná, že jsme v klíčových momentech zklamali. Hlavně my, co jsme měli dávat góly. Beru to i jako svůj osobní neúspěch. Byl jsem jeden z lídrů týmu a mužstvo jsem nikam nedotáhl. Snad si to šetřím do budoucna.

Hodně se čekalo od dorostu před dvěma lety, kdy jste byli favority, ale nakonec jste nepostoupili ani na závěrečný turnaj čtyř nejlepších týmů soutěže.
Vypadli jsme s Pardubicemi. Předtím jsme je poráželi vysokým rozdílem. Jednou jsme jim snad dali i deset branek. Na play-off si stáhli starší kluky, kteří hráli celou sezónu v juniorech. Bylo hodně znát, že měli fyzicky navrch.

Příprava se povedla a pak se to úplně otočilo

Loňská sezóna pro vás začala skvěle. Příprava s prvním mužstvem a hned v prvním přípravném zápase za muže gól. Přípravné zápasy s juniorkou vycházely skvěle a vypadalo to, že po delší době uvidíme mladé hráče v Tipsport extralize.
Celou přípravu se nám dařilo. Mně i týmu. Prohráli jsme minimum zápasů, ale pak přišla sezóna a všechno se otočilo. Začali jsme prohrávat a v kabině jsme se hádali. Nebylo to ono a v šatně nebyla taková parta, které musí být, aby se dařilo. Když se nedaří týmu, nemůže se dařit ani jednotlivci. Z toho pak pramenilo, že jsme si za muže nezahráli a ani jsme s nimi nešli do tréninku.

Neuškodilo vám, že ještě jako dorostenci máte táhnout juniorku?
My jsme to očekávali. Trenéři nám to zdůrazňovali. Řekl bych, že přístup některých hráčů k nám nebyl takový, jaký bychom si představovali. Tak to má v týmu být, byli jsme mladší hráči. Očekávalo se od nás, že budeme tým táhnout a my jsme to nedokázali.

Ozývaly se i hlasy, že právě vy mladí hráči nedáváte do hry všechno, protože si zahrajete play-off za starší dorost. Jak jste to vnímal?
Já jsem se tomu smál. To vůbec nebyla pravda. My jsme byli domluveni, že pokud to půjde, půjdeme hrát do dorostu play-off, ale že je pro nás přednější juniorka. Chtěli jsme si vybojovat místo v juniorech a hrát juniorský hokej, protože ten dorostenecký pro nás už nebyl. Někteří starší hráči si tohle mysleli a z toho pramenilo to jejich chování k nám.

Právě tahle sezóna byla pro vás hodně důležitá hlavně vzhledem k draftu. V minulosti se v tomto období tolik nedařilo ani Romanu Horákovi. Čím si vysvětlujete, že vaše výkony nebyly optimální?
I Roman Horák byl v juniorech nejmladší a to chování starších hráčů mohlo ovlivnit i jeho. Nechci se na to vymlouvat. My jsme chtěli být lídři týmu, ale tým nám to neumožnil.

Jak jste ten špatný vstup do sezóny vnímal vy sám? Objevily se i názory, že můžete být po náročné přípravě unavený.
My jsme se o tom s panem Zajícem bavili, ale já si nemyslím, že jsme byli unavení. Prostě nám to nešlo. Hodně lidí se nad tím pozastavovalo a začali se ptát, proč to nejde. My jsme nevěděli a nakonec nás jako útok rozdělili. Myslím si, že to nebylo ideální. Po herní stránce to nebylo až tak špatné, ale nebodovali jsme. Možná nás měli ještě chvíli nechat a zase by to tam začalo padat. Ovšem po bitvě je každý generál.

V Břeclavi to byl výjimečný turnaj

Vraťme se k reprezentaci. Osmnáctka měla loni skvělý vstup na turnaji v Břeclavi a začalo se o vás mluvit jako o adeptech na jednu z medailí na mistrovství světa. Již během sezóny šla výkonnost dolů a šampionát dopadl špatně.
V Břeclavi to byl výjimečný turnaj. Sešli se tam skoro všichni nejlepší hráči z ročníku. Byli jsme tam skvělá parta a to rozhodovalo v těch důležitých zápasech, kdy se vývoj zápasu lámal. Dokázali jsme se semknout a zápas otočit. To už později nebylo. Je to velká škoda.

Jak hodnotíte s odstupem času výsledek reprezentačního týmu do osmnácti let na mistrovství světa?
Pro mne je to velké zklamání. Hodně lidí ze svazu na náš ročník spoléhalo, že bychom mohli udělat pro český mládežnický hokej úspěch. Ono se to nepovedlo a třeba i kvůli pěti minutám jednoho zápasu. Dodnes si to neumím vysvětlit, co se tam stalo.

Pravidelně jste se zúčastňoval mládežnických reprezentačních akcí a na svém kontě máte celkem čtyřicet pět mezistátních zápasů. Na kterou reprezentační akci vzpomínáte nejvíce?
Největší zážitek bylo mistrovství světa. Pak si vzpomínám na první zápas v národním dresu. Když jsem stál na ledě a hráli národní hymnu, tak jsem si řekl, že jsem odměněn za tu práci, co odvádím a byl jsem hrozně rád.

Teď jste se právě vrátil z reprezentačního srazu nově vytvořené reprezentace do devatenácti let. Myslíte si, že je dobře, že tato reprezentace vznikla?
Pro hráče, kteří nemají takové šance zahrát si za dvacítku, je dobré, že neztratí kontakt s mezinárodním hokejem.

Myslíte, že vaše šance v reprezentaci do dvaceti let není velká?
Nevím. Velkou šanci asi nemám, ale budu se o to prát. Snad mě budou trenéři sledovat a přesvědčím je.

Před draftem jsem měl velké obavy, jestli si mě nikdo vybere

Na draftu do NHL jste uspěl a byl jste vybrán ze 158. místa Columbusem. Měl jste před draftem nějaké přání, kam byste chtěl jít?
Já jsem se toho bál. Před sezónou jsem věděl, že mám nějakou pozici, ale o tu jsem přišel, protože jsem nepředváděl nejlepší výkony. Před draftem jsem měl velké obavy, jestli si mě někdo vybere. Už jsem se připravoval, že si mě nikdo nevybere, abych pak nebyl o to více zklamaný. Nakonec to vyšlo do týmu, se kterým jsem nebyl v kontaktu. Jsem hrozně šťastný.

---

Příští sezónu tedy odehraje za juniorský tým Chicoutimi Sagueneens v QMJHL. Máte o svém budoucím působišti nějaké informace?
Myslím, že tam žádný Čech nebyl, jenom jeden Slovák. Zjišťoval jsem si nějaké informace a vím, že tam hrají na evropském hřišti a že se tam mluví hlavně francouzsky.

Zjišťoval jste si nějaké informace o soutěži, nebo o životě v zámoří?
Teď jsem se na srazu reprezentace ptal na pár věcí kluků, kteří už tam hrají. Hlavně co si mám vzít s sebou a na co se připravit.

V tisku se objevil článek o Michalu Řepíkovi, který se stále nemůže prosadit do NHL. Nebojíte se podobného osudu?
Četl jsem to také. Myslím, že se o něm mluvilo jako o velkém talentu. Je to i o štěstí, jestli mě bude mít trenér rád, jestli si mě všimne a pustí mě hrát. Myslím, že jsem hráč, který může bez problémů hrát ve třetí nebo ve čtvrté formaci.

Dáváte si nějaké cíle pro příští sezónu?
Konkrétní cíle si nedávám, protože nevím, co mě přesně čeká. Hlavně se těším na atmosféru na zápasech. Myslím si, že atmosféra a diváci mě poženou hodně dopředu.

Maturitu chci udělat co nejdříve

V Českých Budějovicích jste odehrál celou svoji dosavadní kariéru. Na co budete nejraději vzpomínat?
Nejraději budu vzpomínat na ten rok v dorostu pod panem Liškou. To byl výjimečný rok. Celá šatna jsme táhli za jeden provaz a myslím si, že něco podobného už ani nezažiji. Pak rád vzpomínám na roky pod panem Heindlem a věřím, že na to nikdy nezapomenu, protože to mi vždy dodá elán do hokeje.

Kromě hokeje jste také studentem gymnázia a čeká vás poslední rok před maturitou. Jak to budete dělat se studiem?
Jsem domluvený s paní ředitelkou, že když přiletím o Vánocích, udělám nějaké zkoušky a pak se budu připravovat jen na maturitní předměty a pokud se vrátím do maturit, tak bych stihl i odmaturovat. Maturitu chci udělat co nejdříve, protože kdybych z toho vypadl, bylo by těžké se do toho vracet.

Foto zdroj: www.hokej.cz.