Kde se vzal, tu se vzal. Jméno Jakuba Suji znal z českobudějovických fanoušků před sezónou málokdo. Je tedy na místě si ve zkratce shrnout, jakou cestou Suja při cestě do kabiny HC Mountfield prošel. Slovenský útočník je odchovancem košického hokeje. V juniorských letech přestoupil do Prešova, střihnul si roční působení v dresu slovenské reprezentační dvacítky, jejíž tým působí v nejvyšší slovenské lize. Pak ale následovaly dva roky ve druhé slovenské lize opět v Prešově. Jenomže pak přišel první, a ne poslední důležitý okamžik Sujovy kariéry - přesun do Čech. V létě roku 2010 Suja poprvé zkoušel štěstí v přípravě HC Mountfield. Neprosadil se, a tak zamířil do Písku. V první české lize v dresu jihočeského klubu působil hokejista dvě sezóny, v 87 zápasech si připsal 28 kanadských bodů.

Před aktuálním extraligovým ročníkem dostal podruhé příležitost v letní přípravě HC Mountfield a tentokrát už uspěl. "Působil jsem v Písku, odkud si mě Radek Bělohlav s Petrem Sailerem vytáhli sem," osvětluje Suja. Byl účastník mistrovství světa dvacítek z roku 2008 připraven zůstat v první lize? "Je třeba stále doufat, snažil jsem se tam podávat co nejlepší výkony, v mé druhé sezóně do Písku přišel Radek a trénoval tam. Takže mě poznal a věděl, co ode mě může čekat a vzal mě na zkoušku sem, jestli se třeba nechytím, ať se ukážu. A ono to vyšlo," rekapituluje slovenský forvard. V sezóně nastřádal 42 extraligových startů, vnímá ji tedy jako svou životní? "Určitě. Ale každý se chce posouvat dopředu, musím to, že jsem se tu udržel, dále potvrzovat a mít co nejlepší výsledky," neuspokojil se svým postavením Suja. Čím to, že se tentokrát v letní přípravě prosadil a navíc již nasbíral více bodů, než loni v dresu Písku za celou základní část? "Nevím, možná jsem změnil myšlení a srovnal si to v hlavě. To se týká i tréninku. Když se na něm soustředíte a vše děláte naplno, tak se to pak projeví podle mě i v zápase a přináší to své ovoce," přemýšlel hokejista. Suja může být vděčný, že až na drobné potíže mu jako jednomu z mála v kádru českobudějovického klubu drží zdraví. Nevýhodu to má takovou, že často točí v útoku své spoluhráče. "Mně to nevadí, to je prostě hokejový život. S každým se dá hrát, je to stejně jenom o tom nahrát a dát góla," směje se Suja.

Svojí poctivostí dobrý bruslař zaujal nejednoho fanouška, když pečlivě plní defenzivní úkoly a ačkoliv v naprosté většině nastupuje v první formaci proti největším hvězdám soupeře s úkolem je ustrážit, je v hodnocení účasti hráčů na ledě při vstřelených a obdržených gólech v plusu. Úsměvné je to, že Suja se nikdy jako obranář necítil. "Ještě když jsem byl v dvacítkách, tak když mě trenér poprvé viděl, řekl, že by ze mě byl dobrý defenzivní hráč. Tehdy jsem si řekl, proboha, to snad ne, vždyť já v podstatě bránit ani neumím," vzpomíná s úsměvem hráč, jehož největším kritikem je po každém zápase přítelkyně. "Je třeba se přizpůsobit tomu, co chce trenér. Tady je vyžadováno, abychom byli zodpovědní zezadu, z čehož pak mohou vycházet útočné šance. A jestli jsem se v mé úloze našel? Takhle to nevnímám, prostě jsem se přizpůsobil taktice trenérů."

Asi nejlepší utkání odehrál Jakub Suja proti Kladnu, když proti Jágrovi a spol. zazářil před vyprodanou Budvar arénou. "Byl to vydařený zápas, výhra 5:2 a ještě jsem dal dva góly, proti Jágrovi a Plekancovi, to byla třešnička na dortu," vyprávěl hokejista. Přesto při otázce, zda je se svými výkony spokojen, odpověděl Suja sebekriticky. "Spokojený nejsem, to určitě ne. Myslím si, že mužstvu v zápase můžu dát víc, občas dělám chyby, které mě fakt naštvou." Do Budějovic přišel před nedávnem útočník Luňák s cílem zvýšit konkurenci mezi mladými hráči. Nevnímal toto prohlášení Suja osobně? "To ani ne, Znal jsem ho z Písku, věděl jsem, že je to hráč se šikovnýma rukama, byl jsem rád, že přišel. Konkurence musí být, jinak by se každý svým výkonem uspokojil. Vnímal jsem jeho příchod pozitivně, že nám jako mužstvu pomůže získat body potřebné k tomu, abychom se dostali do předkola."