Diskusní fórum

eč jeho těla během tréninku dává zřetelný vzkaz: Na minulost chci zapomenout, teď jsem tady, abych se vrátil! Silnější fyzicky i mentálně. Dominik Simon po nepovedené štaci ve Spartě a pauze chystá comeback. „Stoprocentně,“ odpoví bez váhání na otázku, zda chce působit v Motoru.

Do loňského jara patřil mezi nevelký počet českých vyslanců v NHL, čili k tomu nejlepšímu, co zdejší hokej mohl světu nabídnout. To je pryč. Nádoba se naplnila, možná i přetekla, Dominik Simon potřeboval na čas zmizet z jeviště, kde musíte dnes a denně vykazovat maximální připravenost. Hlava to přestala dávat. Už je líp a teď se 28letý ofenzivní univerzál vrací. I když teď v Budějovicích jedou dvě fáze denně, přidává si navíc. A sbírá kotouče do kýble s nejmladšími.

Kdy naposledy jste sbíral puky po tréninku?
„Nó… Nějaký pátek to už bude, ale kdy naposledy? Asi při mistrovství světa 2015. Nebo na farmě jako mladej, takže nějakých šest, sedm let zpátky. Samozřejmě, že mi to vůbec nevadí.“

Svým způsobem to lze brát jako návrat k začátkům?
„Jo, to je hezky řečeno. Snažím se co nejvíc trénovat a přidávat si. Měl jsem totiž opožděnější nástup do přípravy.“

Hned dva lidi z týmu či kolem něj mi řekli zhruba toto: pokud se dostanete do pohody, budete perfektní posilou Motoru. Vidíte to podobně?
„Určitě. Chci se dostat do co nejlepší fyzické kondice a být v dobrém mentálním stavu. Hlavně, abych byl v klidu. Věřím, že lidi kolem a celkově zdejší prostředí tomu hodně napomůže. Opravdu hodně se na to tady těším a budu se snažit být oporou týmu.“

Jak daleko pocitově od toho jste?
„Cítím se fajn. Měl jsem chvíli na to srovnat si hlavu a myšlenky v ní. Z Budějovic jsem cítil velký zájem, přišlo mi, že by to pro mě mohla být ta správná nová adresa. Táhlo mě to sem nejvíc. Vynasnažím se udělat tým a zůstat tu.“

Máte tedy jasně dané, že tu chcete v půlce září navléct dres Motoru a naskočit do mistráku?
„Jednoznačně. Stoprocentně.“

Co tomu tedy zatím chybí?
„Víte, beru to tady den po dni, trénink od tréninku. Snažím se zabydlet v týmu, postupně se víc a víc poznat s kluky z kabiny. Asimilovat se tu. Musím poděkovat, že se tu ke mně všichni chovají fajn, cítím se tu moc příjemně. Užívám si to.“

Jak velkou roli ve vašem příchodu sehrál kouč Ladislav Čihák, s nímž se znáte z dřívějška?
„Určitě velkou. Hokejový svět je ale malý, takže tu znám spoustu kluků z reprezentace ať už ze seniorské, nebo z dřívějších juniorských kategorií. Třeba s Dominikem Hrachovinou se znám už od dvacítek, s Pecháčkem (Lukášem Pechem) ze Sparty, s Milanem Gulašem i z mistrovství světa. V každé kabině se to rychle promíchá. Hlavně Guli mi je hodně k ruce a nápomocný. Za to mu moc děkuju a nejen jemu. Je jen na mně, jak sem zapadnu. Já věřím, že to klapne.“

O jižních Čechách se říká, že tu život plyne trochu pomaleji než jinde a že tu sálá pohoda. Ale to asi všude oproti Praze, že?
„Něco na tom určitě může být. Tvrdí se, že je to tu víc na pohodu než kdekoli jinde, zatím to tak na mě i trochu působí. Asi i proto jsem si říkal, že by mi zdejší prostředí mohlo vyhovovat a nemuselo by mě tu nic rozptylovat.“

Sparta vás loni brala jako velikou posilu. Aby ne. Ale i když jste toho měl už hodně za sebou, načasování téhle štace nebylo asi ideální, co říkáte?
„Asi tak. I když jsem prostředí Sparty dobře znal a dodnes jsem vděčný, že mě od mých deseti let vychovávala, tak hrát za áčko je prostě náročné. Vždycky se tam točí hodně peněz, cíle jsou nejvyšší. Musíte se nacházet v dobrém rozpoložení, abyste mohl podávat odpovídající výkony. Na Spartu se chce každý vytáhnout a hecnout, každý jde proti vám naplno. I když jsem si to svým způsobem užíval, poznal jsem, že není snadné mít ten status opory týmu, od níž se hodně očekává.“

Co se tlaku týká, může to být obdobné s prací u Penguins?
„Ohledně tlaku je to podobné.“

Jak se nyní cítíte na ledě?
„Těší mě, že tu jsou parádní tréninky. To jsem poznal od prvního dne. Musíte mít slušnou kondici, abyste všechno stíhal… (usmívá se) Snažím se, co to jde a jít všechno naplno.“

Měl jste už v sobě velkou chuť do pořádné práce?
„Měl. Poslední sezona v NHL (2021/22) pro mě byla náročná, body nepřicházely jako dřív. Nenaskakovalo mi to, jak bych si přál, a bral si to trochu víc k srdci, než jsem měl. Na to konto jsem se vrátil do Česka. Nějakou dobu jsem se s tím vypořádával, ale už se cítím dobře a natěšený.“

Poznal jste sám na sobě, jak těžké je někdy zůstat nad věcí, pokud vše nejde podle představ?
„Jasně. Musíte si to umět srovnat v hlavě. Hokej je krásná věc, když jsem na ledě, cítím se uvolněně, jen někdy jsou náročnější věci okolo.“

Když jste v posledním ročníku NHL z Pittsburghu odešel do Anaheimu, hokej vás nenaplňoval?
„Ale jo, hokej mě pořád bavil. I když tehdy už jsem t / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Však podle vedení rozdílového hráče nadále hledáme. Já bych ho tu taky ještě rok nechal, ale pokud za ty peníze můžeme mít lepšího hráče, tak proč ne.

Drančák bude hrát v kanadský juniorce za Red Deer Rebels. Bez něj a bez Dolíka máme jen 13 útočníků. Někdo musí přijít stoprocentně, navíc jsou volný finance z platu Doležala. V ČK na Chinaskách, kde byli i další bývalí hráči, se mluvilo o tom, že už by měl být volným hráčem. Původně mu hrozilo Kladno.

Safin k nováčkovi KHL.

"Za Togliatti "Lada" může nastoupit 24letý útočník české reprezentace Ostap Safin.
Útočník změní občanství, aby nebyl považován za zahraničního hráče v lize."

odkaz

Jeden z největších talentů v mládeži Matyáš Humeník na odchodu do Kladna? Aspoň to píšou ve skupině Rytířů... Nevím co si o tom mám myslet.

Repost ze skupiny RYTÍŘI KLADNO:
"Matyáš Humeník se bude stěhovat z Motoru do Kladna. Nevím, jestli adekvátní výměna za Kubíka."
"Zdroj kuloáry v klubu, mám tam syna. Jde na Kašpárnu do Kladna, aby udělal školu."

Screan: odkaz
Skupina: odkaz

K Safinovi, jen bych podotkl, že na foru Sparty spekulují o tom, že by se mohl vrátit domů, tedy do Ruska, psal mi o tom i jeden novinář ze Sportu. Tak aby tady ještě pán neměl pravdu, i když dávat ho kvůli russkému jménu do stejné výše s Červeným je samozřejmě blbost.

My, Olomouc a Vsetín. Jinak jinde téměř vůbec, aspoň co jsem viděl. Nechápu to.

odkaz
odkaz

David Čermák novým trenérem reprezentace U18.

Před časem se tu řešil Bakoš, že je volnej, a psal jsem, že je domluvenej na svk ve Spišský Nový Vsi. Tak menší "aktualizace.

Z rozhovoru s GM Spišské:
"Nie je žiadnym tajomstvom, že sa usilujeme o príchod hviezdneho odchovanca Martina Bakoša, ktorý by naše mužstvo posunul o stupienok vyššie."

I pro ty by tady bylo větší pochopení než pro bílé.

Prokeš má jít na Slovensko... Brzo ofiko

Co vám všem ta bílá udělala?

Škoda že ještě nevzali Blaina, ten by byl tutovka Jsou svědci, jak byl s partou v Praze v Epicu totalne nasnupany

Šenky:
Špatnou sezonu Motoru odneslo 10 hráčů. Stal jste se součástí čistky?
"To nedokážu posoudit. Má pozice se totiž změnila už na začátku sezony, na rozdíl od posledních let jsem už nehrál přesilovky, ve kterých jsem byl týmu prospěšný. Místo dvaceti pětadvaceti minut jsem hrál už jenom třináct, výjimečně sedmnáct. Konec v Motoru se tak dal čekat. Jeden den jsem se pak bavil s novým sportovním manažerem Jirkou Novotným, který mi řekl, že klub se mnou na příští sezonu už nepočítá. Bylo to férové jednání, jsem rád, že jsem nemusel čekat do konce dubna. Rozhodli se jít jinou cestou, nikomu nemůžu nic vyčítat."

Byla absence na přesilovkách náznakem, že klub s vámi nepočítá?
"Celkově jsem přestal chodit na důležité situace – jak tomu bylo v sezoně, ve které jsme vybojovali bronz, nebo i předchozím angažmá ve Varech. Myslím si, že jsem si počínal docela obstojně. Možná jsem to měl řešit trejdem. Pořád jsem však věřil v bod zlomu, návrat do starých kolejích. Za první rok v Budějovicích jsem si totiž vybudoval nějakou pozici, měl jsem 30 bodů. Bohužel je to pryč."

odkaz

a třetí část. Poněkud delší rozhovor.

David Pastrňák na vás měl čas?
„Pasta má na týmu trochu jiné úkoly. Ale jako Češi jsme si to tam hezky užili. Hodně rad jsem si vzal i od Kuby Zbořila. Ten byl v Bostonu ve velmi složité situaci. Celou dobu byl s týmem, ale bohužel toho moc neodehrál. Dost času jsme strávili například v posilovně, řešili jsme, jak se situací, kdy tolik nehrajete, nakládat. Načerpal jsem od něj samé užitečné informace. Nebo Pavel Zacha.“

Co jste si od něj vzal především?
„Zachouš je obrovský profesionál, od něj především můžete hodně užitečných věcí odkoukat. Hlavu má jenom na hokej, pokaždé je připravený na sto procent. Odehrál všechna utkání, která v sezoně odehrát šla, 89 utkání z 89. Přicházel první na zimák, poslední z něj odcházel. Profík každým coulem.“

Nemohu se nezeptat. Rozebíral jste s Pavlem Zachou, proč znovu odmítl šampionát?
„Bavili jsme se. Pavel mi o tom vykládal. Zmiňoval věci, které se v Česku děly směrem k němu a vůči tátovi, když tu hokejově vyrůstal. Abych pravdu řekl, vůbec se mu nedivím, že se mu nechce reprezentovat. Je to jeho osobní rozhodnutí, které by měl každý respektovat. Absolutně ho chápu.“

Škoda jen, že to nepoví naplno, aby byl neustálým dohadům konec. Dost fanoušků je na něj naštvaných, leckteří třeba zbytečně.
„Já vím, co se o něm píše u nás všude možně. Co vím, s Pavlem se o letošním mistrovství lidi z nároďáku během sezony bavili. Pavel měl říct, že nic neslibuje a že uvidí, až sezona skončí. Já ho naprosto chápu, že zrovna po téhle se omluvil. Osobně mě docela štve, jaký názor na něj lidi v Česku mají. Já za ním jednoznačně stojím.“

Tak ještě jedno jméno: David Krejčí.
„Krejča je legenda. Připomínal jsem mu, jak jsem mu v Chomutově při výluce 2014/15 zametal led, když přijel hrát s Pardubicemi. Vzhlížel jsem k němu a teď si s ním zahrál NHL. Mazec.“

Asi si nevzpomněl na toho šikovného kluka s hrablem…
(směje se) „Říkal jsem mu, jak jsem mu vždycky parádně vyčistil led.“

+ S o co větší pompou Bruins vstupovali do play off po úžasné základní sezoně, o to rychleji jste vystřízlivěli po vypadnutí s Floridou v prvním kole. Stále to máte v hlavě?
„Bylo to těžké zpracovat. Dostal jsem možnost hrát tři zápasy, nebyl jsem vyloženě pasažér, který by se jen vezl s týmem a nehrál. Byl jsem přímo v tom. Očekávání byla veliká a najednou jsem zjistil, že mám za sebou jednu ze svých nejkratších sezon v zámoří. V hokeji se může všechno rychle otočit. Na druhou stranu a upřímně, jen čumím, co Florida dál předvádí. Čekal jsem, že půjde přes Toronto, ale rozhodně jsem nečekal, že povede 3:0 nad Carolinou.“

S trochou nadsázky, za všechno vlastně může trejd Panthers s Calgary, odkud si vzali Matthewa Tkachuka, ne? Američan je v play off totálním popravčím.
„On a Brandon Montour sérii proti nám celou udělali, byli fakt hodně vidět. Klobouk dolů před nimi, fakt zírám. I s ohledem na to, že se do play off dostali jen tak tak na divokou kartu. Po nás přejeli Toronto, teď drtí Carolinu…“

Přesto, nad Floridou jste vedli v sérii 3:1, kdy přesně jste přišli o momentum?
„Část viny jde i za mnou, kdy jsem v pátém zápase krátce po našem gólu na 3:2 musel na trestnou po sporném zákroku. Šel jsem do souboje s Tkachukem a rozhodčí vyloučili jen mě. Florida dala gól z přesilovky a zápas jsme prohráli v prodloužení. Po tomhle utkání mi extra dobře nebylo. Kdybych do toho souboje šel jinak a sudí mě nevyloučili, třeba jsme vyhráli a doteď bojovali o Stanley Cup… Myslím na to docela často. Faktem zůstává, že Florida řádí dál, zasloužila si postup.“

Bruins sestavili tým, s nímž vsadili na jednu kartu. Stanley Cup teď, nebo pak dlouho ne. Řada hráčů ze sestavy zmizí, cítíte větší šanci na trvalejší prosazení do týmu?
„Takhle se na to nekoukám. Každopádně pro mě jen dobře, že jsem snad všem ukázal a i sám sobě dokázal, že NHL hrát můžu. Udělám pro to všechno. Loni jsem šel do kempu s tím, že můžu jen překvapit. Nikdo nepočítal s tím, že udělám první tým a zůstanu. Letos na podzim budu mít větší očekávání. Věřím, že nebudu jen naskakovacím hráčem a doplňkem, který má za cíl dodat novou energii, ale že si místo v sestavě pro sebe vezmu. A že bude moje. Je mi jasné, že to budu mít ještě těžší než loni. V přípravě na sezonu k tomu tak musím přistoupit.“

Jakmile vás Florida vyřachla v sedmém duelu, asi nebylo jednoduché dívat se v kabině na Davida Krejčího, Patriceho Bergerona a další mazáky, že? U obou se nahlas mluví, že asi skončí. I když kdo ví.
„Je to tak, bylo to těžké. Zrovna tihle dva kluci jsou ti, u kterých nevíte, co a jak bude dál, ocitají se na sklonku kariéry. Očekávání byla veliká, smířit se s tím, že je najednou konec a po všem, bylo náročné.“

A i přes historický zápis v počtu sezonních vítězství zůstala těžká pachuť, viďte?
„Jo, protože to nakonec k ničemu nebylo. Historie řeší, kdo vyhrál poslední zápas celé sezony a to my jsme nebyli. Dá se říci, že šlo o hořkosladkou sezonu, ale ta hořkost převažuje. Aspoň z týmového hlediska.“

A z vašeho?
„Po minulé sezoně jsem o sobě dost přemýšlel. S rodinou, s kamarády, s agentem jsme se bavili, jestli má cenu dál zůstávat v zámoří. Zda třeba nebude lepší jít do Evropy. Po téhle sezoně už to vidím jinak, moc si cením toho, že jsem v tak nabité sestavě Bruins mohl odehrát přes dvacet zápasů. Můj osobní dojem je oproti loňsku někde úplně jinde.“

Nakoplo vás to?
„Otevřeně říkám, že loni jsem si to hrozně bral a byl jsem na tom všelijak. Míval jsem stavy, kdy jsem se na zimák netěšil a naopak těšil na to, až z něj odejdu a skončí mi sezona. Ale přišel obrat a já se hrozně moc těšil na každý trénink a zápas, užíval si každou minutu s hokejem. Při sedmém zápase s Floridou jsem si na tribuně hryzal nehty, aby to dopadlo a my šli dál. Obrovský rozdíl oproti předchozímu roku.“

Z přemíry snahy občas vychází křeč, asi to chce víc nadhledu, ne? Ale to se ve 22 či 23 letech snadno říká.
„Jo. Měl jsem na sebe příliš velká očekávání a kladl na sebe nároky, které snad ani nejsou v mých možnostech splnit. Došlo mi, že až takový plejer nejsem. Snažil jsem se vrátit víc do reality, uvědomit si víc sám sebe, na co mám, jaký jsem hráč, co můžu předvést a po sobě chtít. To mi hodně prospělo. Pracoval jsem podle toho a všechno bylo najednou dosažitelnější. Pochopil jsem, že nemám tolik talentu, abych se dostal do pater, o nichž jsem se domníval, že v nich mohu být.“

Máte v branži nějakou spřízněnou duši, která vám spolehlivě dobře poradí?
„V kontaktu jsem hodně s Radkem Dudou. Když si potřebuju promluvit o hokeji, pokecat o něm, zavolám jemu. Vždycky mi poví svůj názor, ať jde o cokoli. Dám na něj. V téhle sezoně mi nesmírně pomohl i Tomáš Nosek. Jak v hokeji, tak mimo led. Vedle něj v lajně jsem odehrál devadesát procent svých zápasů za Boston. Jsem mu za hodně vděčný a i budu.“

David Pastrňák na v / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Štve vás, že si na vás vedení reprezentace nevzpomnělo, anebo zůstáváte nad věcí?
„Nechci říkat, že jsem zklamaný nebo dotčený, protože ty jejich kroky chápu. Mám na mysli dodatečnou nominaci Radima Zohorny, který přiletěl do Rigy rozehraný z play off AHL. Znám ho, je to dobrý hokejista. To samé Radan Lenc, prošel kempem, byl v týmu dlouho v přípravě a je to ostřílený hráč. Spíš mě mrzí jiná věc.“

Jaká?
„V médiích pořád čtete vyjádření, jak nároďák se všemi hráči komunikuje, včetně kluků z AHL, nemluvě o NHL. A že jsou se všemi v kontaktu. Pokud budu mluvit za sebe, během sezony jsem neměl jediný telefonát, s nikým jsem nemluvil. V Bostonu jsem navíc odehrál přes dvacet zápasů, v historicky nejlepším týmu, který kdy hrál základní část NHL. Říkám, ani jeden telefonát a pak si jen přečtu, že o mě nemají zájem. To člověka zamrzí. O. K., nechtějí mě, beru to. Co vím, ani s Tomášem Noskem během roku nikdo nemluvil, až po vypadnutí Bostonu z play off.“

Velkou publicitu vyvolal váš tah, kdy jste se na twitteru přihlásil do služeb národního týmu. Hned poté, co vypadla dvojice Sedlák, Chytil. Bylo to míněno zcela vážně, anebo i s trochou recese?
„Šel jsem do toho. Kdyby mi zavolali, že mám přiletět, okamžitě se seberu a letím. Ale rozumím tomu, proč ukázali na Zohyho a Lencíka. Doufám, že šlo o dobrou volbu a kluci dojdou co nejdál.“

Kdo z reprezentace přesně reagoval na vaši internetovou přihlášku do Rigy?
„Po tom tweetu mi mluvčí týmu Ondra Kalát v uvozovkách poděkoval, že má díky mně o dost víc práce, že mu chodí spousta zpráv kvůli tomu. Ale myslel to v dobrém. Známe se dlouho, už z dvacítky. Já mu jen oznámil, že kdyby měli zájem, přijedu hned. Zájem druhé strany však nebyl. Víte, nejde jen o mě, ale i o další mladší kluky, kteří třeba prošli juniorskými reprezentacemi. Z mladých hráčů máme na mistrovství jen Martina Kauta. A tomu bude letos už čtyřiadvacet. Pokud se podíváte jinam, třeba na Slováky, mají v týmu šest hráčů okolo dvaceti let. Proč nemáme na mistrovství třeba Standu Svozila, který měl v kanadské juniorce skvělou sezonu a byl kapitánem stříbrné dvacítky?“

Asi se výkonem nelíbil.
„Myslím, že nejen já zastávám názor, že bychom měli národní tým postupně omlazovat. Podle mě to stejně cítí 95 procent lidí, kteří se pohybují v našem hokeji. Podívejte se na soupisky ostatních týmů, nikde žádné extra hvězdy nejsou, spíš mladší kluci.“

Snad krom Švýcarů.
„Ano, možná Švýcaři. Ti dotáhli asi to nejlepší, co mohou mít. Ale takoví Kanaďani přivezli vyloženě tým bez velkých hvězd NHL, řadu mladých kluků mají Švédové, Finové, tradičně Amerika. Například Leo Carlsson, osmnáct let, půjde teprve na draft a hraje prvního centra Švédům. My to máme jinak a nevím, co si o tom myslet. S kým se o tom bavím, málokdo chápe,

proč nemáme mladší mužstvo.“

Je pak pro vás těžší reprezentaci přát?
„Klukům fandím, něco jsem viděl. Já to ale po každé sezoně mám tak, že chci na tři, čtyři týdny úplně vypnout, vyčistit hlavu. Každopádně, jakákoli medaile by byla super.“

V Česku je farmářská AHL pořád dost přehlíženou soutěží, má se dost často za to, že liga nemá úroveň a jen se to v ní tříská. Co byste na to odpověděl?
„AHL je v hodně aspektech náročnější soutěží než NHL. Jednak stylem hokeje a pak i konkurencí, kdy každý z hráčů bojuje o jedno, dvě místa na soupisce NHL. Do toho složité cestování autobusem, kdy třeba hrajete tři zápasy ve třech dnech, zbývá málo času na odpočinek. Asi třikrát v sezoně jsme měli program takový, že v pátek od sedmi večer hrajete, po zápase sednete do autobusu, po pětihodinové cestě jdete spát, druhý den hrajete znovu od sedmi, jedete zpátky pět hodin domů a další den od tří odpoledne další utkání… Náročnost se odráží i na kanadském bodování, v celé lize najdete maximálně jednoho hráče se sto body. Těžko si tu uděláte jméno na základě větší produktivity. Upřímně říkám, konkurence je obrovská, u nás v Providence si na jeden flek do NHL brousí zuby minimálně šest lidí. Ano, souhlasím s vámi, AHL je přehlížená liga. Přitom extrémně rychlá, rozlítaná, s maximálním nasazením, hodně konkurenční. Škoda, že to lidé u nás moc nevědí.“

Vynikající výkony podává například Jiří Kulich na farmě Buffala v Rochesteru, to vám ale asi nemusím vykládat, že?
„Povím vám na rovinu, že kdyby Kulda teď přišel do extraligy, přejel by úplně každého. Tak dobře na tom díky hraní v AHL je.“

Povýšení do NHL je pak za odměnu i v tom smyslu, že autobusy střídá letecký speciál a vypadnete z blázince, souhlas?
„Určitě. Je to jiný komfort. Hráčská kvalita je trochu jinde. Je to hlavně o zvyku. Já se letos dost nacestoval, pendloval jsem nahoru dolů, z farmy do NHL a zpátky. Nebyla to sranda, ale každá ze soutěží vám hodně dá. A každá trochu jinak.“

S o co větší pompou Bruins vstupovali do play off po úžasné základní sezoně, o to rychlej / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

Z rozhovoru s Hráškem, chválím ty přípravný zápasy z týmy z finský ligy (střed Liigy), když nám padl ten turnaj ve Švýcarsku. Ale pořád nechápu, kdo vymyslel tu loňskou tragickou přípravu. Jestli můžeme děkovat Modrákovi nebo komu... ?

A kolik to asi stálo takový Kladno co, který vyplatilo nejlépe placeného hráče týmu (až na Plekance) Zikmunda... A Kladno je oproti nám chudej klub. Chtělo by si to zvyknout, že vyplacení smlouvy je úplně normální, děje se to všude a v poslední době čím dál víc. A jak píše Kohy, nevyplácíš celou smlouvu, ale jen nějakou část, která může být u každého jiná, takže to nelze brát takhle obecně.

První přípraváky:
čtvrtek 17. srpna: Kometa - České Budějovice (17:30)

úterý 29. srpna: České Budějovice - Kometa (17:30)