Diskusní fórum

tak ještě tři...

dík

Dík

jdi už do (_|_) Na Vaše forum nikdo z nás neleze, tak se chovej stejně ty holoto

Ty neumíš ani psát ty jelimane.Co to je chotrolín???Počkáme si pár let,vyschne studánka, kočovný cirkus potáhne o dům dál...Co nám potom napíšeš za moudra???

Když někam přijdeš na návštěvu, tak se podle toho chovej. Sbohem.

Má to i svá pozitiva - vidíme v akci Jeníka

Motor postoupit dokázal, na rozdíl od nějakého východočeského města, kde seděli se založenýma rukama a čuměli, co bude dál, po další průměrné pralesní sezóně... pak přišel zloděj, zaklepal na dveře s českobudějovickou licencí, s téměř kompletním, extraligovým kádrem, s motoráckýma pračkama, aby tam bylo vůbec v čem prát... a bylo radosti, jak o veselce.

Ah, omlouvám se - tedy dokončení: předlohu pro milého hlavní ženské postavy ve své básni Svatební košile – proto tedy tento padouch nejprve svou milou podvodně vyláká z domu, následně jí postupně okrádá o vše, co je jí svaté, aby se jí na konci básně pokusil brutálně zavraždit.

Závěrem ještě dodám, že místo, kde proběhla ona nepříliš známá husitská bitva, tj. Zemratovo/Zmrtovo pole, bylo v době nejsilnějších germanizačních tlaků v 18. století přejmenováno na Zmrtfeld a dnes je označováno obvykle jako Zmr.dfýld.

Co to meleš?
Být tebou lobotome, tak jsem zticha, vy jste hráli srač.ku i v tý první lize...

to nevadí, už se naučil ctrl+c ctrl+v, teď udělá další pokrok a naučí se používat i tlačítko del, chotrolín váš budějcká

Tys to ale nepochopil- vy se zničíte sami a my vám leda dáme ránu z milosti. A já si k tomu udělám kafe...
A že tu není o perpné výrazy nouze? No a co? My jsme tu doma a tobě je do toho...víš co.
Užívej si mezi svými, protože až se to začne hroutit, zablokují vám fórum a už budeš moc jít zase fandit Pardubicím.

Máš to moc dlouhý hele

Ty jsi fakt ubožák

P.S. Děláš jako byste vy postoupit dokázali, komediante

Mno, jelikož se nám tu opakovaně vyskytuje takový ošklivý, zlý, nepěkná věc, tak se domnívám, že je na čase se s vámi podělit o výsledky svého lingvistického výzkumu na téma, ke kterému mě bezděky nedávno přivedl kolega doc. Dědek, CSc., dr. h. c. týkající se jazykových souvislostí slov „srdcař“ a (řídké) „lejno“ (= sra.čka). Předem se omlouvám za tapetu, ale vězte, že má zjištění jsou vskutku zajímavá! Tak tedy, prazákladem obou slov je sanskrtské śraddhārahita, přičemž tuto hypotézu mi potvrdila kapacita v oboru, prof. Prďví Hadramašmátrá, uklízečka tiskového mluvčího Úřadu pro puncování kobřích kožek při Paňdžábské akademii věd v Láhauru. Paní Hadramašmátrá rovněž nasměrovala můj výzkum novým, zcela nečekaným směrem, neboť ve Védách se prý uvádí, že právě výše zmíněným sanskrtským slovem byl označován jistý loupeživý paňdžábský kmen vytlačený k úlevě ostatních kmenů z Paňdžábu i Kašmíru kočovnými Árji do středoasijských stepí.

Dle Nestorova letopisu po několika staletích cyklického kočování, usazování se poblíž cizích osad, vysávání obecních zdrojů, pokusů o krádeže dětí a následného vyhnání k jiné osadě, doputoval tento kmen (Nestor jej již nazývá „Sradsarsi“, z čehož lze usoudit, že v jejich tehdejším jazyce už zřejmě došlo k typickému hláskovému posunu z „h“ na „s“) k doudlebskému hradišti nacházejícím se poblíž soutoku řek známých dnes jako Vltava a Malše – kde se záhy opět pokusil domorodcům ukrást jejich děti. Zde Nestorův popis událostí končí, nicméně arabský historik Al-Masúdí uvádí, že jistého kočovnického emíra, kterého označuje jménem Šaruh Malih-Šejtán bin Khinzirí, Doudlebové i s jeho lidem vyhnali směrem ku Labi.
Další zajímavou zmínku o tomto tajemném kmeni pak přináší až Kronika starého pražského kolegiáta, podle které se mužští příslušníci kmene pokusili pod rouškou tmy ukrást Husitům, kteří krajem projížděli po bitvě u Malešova, z jejich vozů licencované měděné zákolníky, když nejprve zkoušeli opít jejich hlídky „nápojem z chmele.“ Krádeže licencovaných zákolníků byla další z hlavních ekonomických činností kmene, neboť ani za dlouhá staletí své existence nevyvinuli jeho příslušníci metodu, kterou by je byli schopni sami pro své maringotky vyrobit. Není bez zajímavosti, že tento kmen a jeho zvyky znal i spisovatel Patrick Ryan, který způsob krádeže licencovaných zákolníků převzal i do své knihy Jak jsem vyhrál válku – v níž ovšem úmyslně zaměnil lstivé Paňdžábce za lstivé Afghánce a místo zákolníků je nechal krást závěry britských pušek (patrně z obavy, aby se mu v Británii žijící potomci kmene snad nemstili na jeho vlastní bryčce).

Nicméně zpět k událostem popisovaným v kronice – Husité prý lupiče i s jejich vajdou Zemratem Krasněvičem Džugajanem (předkem známějšího Josifa Džugašviliho) zahnali až k jejich maringotkám, kde došlo ke krátké a nepříliš známé bitvě na Zemratově poli, přičemž toto místo se dle popisu kronikáře nacházelo patrně poblíž soutoku řek Labe a Orlice, do jejíchž vod byli prchající Srátsaři vehnáni. Kronika starého pražského kolegiáta následně zmiňuje i osobní účast Jana Žižky na potrestání dopadených lapků: „I popatřiv na chátru onu sprostú a nečistú, kázal on bratru Prokopu cvikru a budzikanu mu přinésti, by vůdce jejich, kletého Zmrta, po zásluze na hrdle ztrestal.“

Zde je třeba upozornit, že kronikář, který měl patrně problémy se zápisem neobvykle znějícího zakavkazského jména, zaznamenal jméno vajdy Zemrata s vypuštěnými samohláskami, tedy jen jako „Zmrt“ – zde tedy lze jednak nalézt etymologický původ současného českého slova „zm.rd“ a současně lze vysvětlit jeho významovou souvislost se zkoumanými výrazy „lejno“ a zejména „srdcař.“

Ambrož z Hradce pak zaznamenal poslední Zemratova slova před smrtí, která zněla: „Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš,“ jejichž význam však nikdo z posluchačů tehdy nedokázal rozluštit. My, moderní jazykovědci, již samozřejmě víme, že tím svého kata proklel a Žižka skutečně zanedlouho u Přibyslavi zemřel. Odborníci na okultní vědy všeobecně považují kletbu Stádsarem za neobyčejně mocnou, ovšem byla-li vyřčena vajdou kmene, je prý silná dvojnásobně, neboť Srádsaři si své vajdy vybíral z těch nejzkaženějších a charakterově nejpokřivenějších jedinců, nezřídka šamanů zběhlých v rozličných temných uměních.

Legendám spjatým s dnes již nepříliš známou postavou Zemrata se zabýval ve své době i Alois Jirásek, podle nějž vajdův duch stále obchází místo své smrti, přičemž koulí očima, hlasitě dupe, funí a někdy mu dokonce od úst stoupá dým. Podle neověřených zpráv bývá o úplňku po půlnoci i dnes občasně spatřen chodci v okolí křižovatky ulic I. Herrmanna a J. Koziny. Podle Františka Palackého je také možné, že Srádsaři, resp. konkrétně vajda Zemrat, dali vzniknout mýtu o polednici, která odnáší děti (tady je jasná vazba na jejich neblahý kmenový zvyk). K. J. Erben, který se postavou polednice ze známých důvodů také zabýval, pak použil vajdu Zemrata jako předlohu pr / Příspěvěk byl moc dlouhý a proto byl uříznut.

podívej se, jak tu píší tvoji soukmenovci - to byste tu byli zpola zablokovaný... kdyby byl zdejší marketingovej cenzor co k čemu..

Jinak je dobře, už s tím konečně počítáš, ještě na konci léta to bylo hrrr na ně, spravedlivá odplata je tu, zničíme je,. i s úrokama... bla bla bla

Tady řvaní nepomůže, teď je ty hráče hlavní uklidnit (protože už jde stejně o ho-vno), aby to dohráli se ctí a aspoň to zkusili zdramatizovat.
Jinak tohle už je ale vyloženě na psychologa, protože to je úplně po každým povedeným zápase, kterých moc nebylo, že si člověk říká, teď už by to mohlo jít nahoru, a pak přijde takhle otřesnej výkon, ze kterýho se sbíráme 3 až 5 zápasů, pak se 1 nebo 2 povedou a zase buch, zpátky do bídy.

I kdyby jeden gól nebyl, co je to platný. Oni a další své šance umí využít, my každou desátou. Za posledních 10 kol jsme dali víc než dva góly pouze jednou. I s tím Třincem jsme uhráli výsledek na jeden gól po 60 minutách. Ale tam výjimečně zahrála obrana jak se patří.

však jsem psal - zlý, zlý rozhodčí, dneska vám už během první třetiny ukradli jasný vítězství a zaslouženou pomstu

P.S. Ale pusť si to na onlajnech - Sklenář mimo brankoviště, Patera prostě děravej, není co řešit - i když věřím, že Venca by si poplakal...