Hřebejk: Příprava pokračuje a já se stále nezapojil
To je moment, na který českobudějovický forvard nebude vzpomínat vůbec v dobrém. Nejen, že ho připravil o konec základní části a část play-off, ale kvůli němu musí vynechat i suchou letní přípravu. V úterý 1. dubna prohráli Jihočeši sedmé semifinálové utkání s Karlovými Vary a v pátek už Štěpán Hřebejk ležel na operačním sále. Když byl po měsíci první trénink přípravy na novou sezonu, přišel jen o berlích. Ty v současné době už odhodil, ale na to, že by se mohl připravovat společně se spoluhráči, může zapomenout.
„Cvičím zatím jen cviky s takovou tou gumou a nesmím koleno příliš zatěžovat. Jinak už ale cítím, že je to daleko lepší, než to bylo předtím. Každý týden je v léčení posun a je to znát,“ myslí si českobudějovický útočník Štěpán Hřebejk. Přesto zatím na jeho tváři jen těžko vyloudíte úsměv. Nemá k němu moc důvod, protože letní příprava, která je z hlediska nabírání kondice nesmírně důležitá, mu zatím uniká mezi prsty. On už ví, že takovéhle manko bude muset složitě dohánět.
„Když příprava začala, nijak jsem si to nepřipouštěl, ale jak postupuje dál a já vidím, že se do ní nezapojuju, mám z toho docela špatný pocit. Nevím, jak to bude z fyzičkou a tak,“ krčil rameny Štěpán Hřebejk. „Až bude individuální příprava, snad toho část doženu a zbytek pak budu muset dohnat, až se budeme připravovat na ledě.“
V současné době se tak musí Hřebejk připravovat sám. Většinu času tráví na zimním stadionu, kde chodí společně s Petrem Macháčkem na rehabilitace. Někdy si zajede i do lázní v Třeboni na rehabilitační kůru. S týmem společně absolvoval soustředění v Turecku a pochvaluje si ho. Říká se, že slaná voda je pro podobná zranění vhodná. „Já sám neposoudím, jestli mi to prospělo. Všichni říkají, že slaná voda je na to hodně dobrá,“ míní Štěpán Hřebejk. „Asi na tom něco pravdy bude a já v to doufám, že na tom něco bude,“ trochu se pousmál.
I na březích Středozemního moře se však nemohl připravovat společně s ostatními. Náplň jeho tréninků se omezila na posilovací cviky na hřišti nebo na posilovnu. „Když měli kluci ráno normální trénink, my jsme si s Petrem Macháčkem a pak i s Milanem Tomanem a Jindrou Kotrlou, kteří nemohou běhat, cvičili u nich na hřišti ty svoje cviky,“ popisoval průběh týdne v Turecku. „Když byl potom odpoledne tenis, my šli do posilovny nebo hráli ping pong.“
Soustředění u moře absolvoval poprvé. Bylo to pro něj novinkou, protože v českobudějovickém klubu byla v minulosti obvyklá spíše kondiční cvičení na kolech v šumavských kopcích. „Bylo to dobré. Byla to zase změna a dá se říct, že v průběhu toho týdne byl ten manšaft pořád pohromadě. Bylo to dobrý i na utužení kolektivu,“ míní Hřebejk. Právě podobná věc se může v sezoně hodit ve chvílích, kdy se třeba nebude příliš dařit.
A jak vidí Štěpán Hřebejk svojí nejbližší budoucnost? Doufá, že za měsíc, kdy začne hokejistům individuální část, už bude moct znovu začít trénovat, a že až půjdou hokejisté 21. července na led, mohl by i pomalu obout brusle. „Neříkám, že bych dělal všechno stoprocentně, ale chtěl bych aspoň na tom ledě být,“ přál by si Hřebejk. „Jestli mi to jinak zdraví dovolí, rád bych se snažil v době, kdy bude individuální příprava, dohnat to manko, které jsem zatím nabral.“
Nezbývá nic jiného, než Štěpánu Hřebejkovi popřát hodně štěstí, aby se koleno hojilo a on se mohl stoprocentně připravit na následující ročník extraligy a opět bavit diváky v Budvar aréně svojí zarputilou bojovnou hrou, ke které dobrou fyzičku rozhodně potřebuje.