07.11.2012, Petr Lundák

Milan Michálek: První zápas v NHL a hned náhodňák

Č. B u d ě j o v i c e - Talentovaný odchovanec jindřichohradeckého hokeje už nakoukl do slavné NHL ve svých devatenácti letech. Dnes jde při zámořské výluce příkladem mladým hráčům v českobudějovickém dresu. Je to dobře vidět na trénincích, kde jde Milan Michálek jako poslední z hráčů domů. A tam si rád pustí nějaký film anebo si zahraje fotbal na PlayStationu, aby si od hokeje odpočinul.

Poprvé ho napadlo, že by také mohl zkusit lední hokej, když viděl na ledě svého o dva roky staršího bratra Zbyňka. Pak už to šlo v Jindřichově Hradci, kde se oba bratři Michálkové narodili, ráz na ráz. Velice šikovný a talentovaný hráč se rychle dostal do českobudějovických mládežnických kategorií. A v pouhých šestnácti letech už stál mezi dospělými v dresu HC České Budějovice ve svém prvním extraligovém zápasu.
Pod Černou věží sympatický a milý hokejista strávil tři sezony, pak si jej vyhlédli Žraloci ze San José a Michálkova slibná kariéra v kanadskoamerické NHL mohla začít. Před tím, než se letos na podzim připojil k HC MOUNTFIELD, tak bojoval za kanadskou Ottawu Senators. Milan Michálek čtyřikrát nastoupil také v reprezentačním týmu, a to v roce 2003, 2009, 2011 a 2012. Z posledních dvou šampionátů si domů přivezl bronzové medaile.

Milane, váš extraligový start jste absolvoval v pouhých šestnácti letech, vzpomenete si ještě na první zápas?
Abych řekl pravdu, tak utkání si nepamatuji. Ale vybavuji si, že jsem tady v Budějovicích s klukama trénoval a bylo to pro mne něco neskutečného, opravdu. Samí skvělí hráči, občas na tu dobu vzpomínám.

S kým jste tehdy nastupoval na led?
Pořád jsem se točil ve formacích, někdy jsem hrál a někdy zase seděl na lavičce. Takže ani spoluhráče si už moc nepamatuji.

Když jste s hokejem po vzoru vašeho bratra začínal, měl jste jiné ambice, než být útočníkem?
Ano, začal jsem hrát v obraně. To mi vydrželo dva roky. Až potom jsem přešel do útoku, kde jsem už zůstal.

A co říkáte jako zkušený hráč na extraligu teď, po více než deseti letech od vašeho debutu?
Extraliga je výborná soutěž, to už jsem věděl a říkal dopředu. Pořád v Čechách hraje spousta šikovných kluků. A hlavně, v souvislosti s výlukou v NHL se celá liga hodně vyrovnala a není tu žádný slabý soupeř. Také si myslím, že teď se hokej musí líbit i divákům.

Zmínil jste stávku v kanadskoamerické NHL. Myslíte si, že kdyby trvala delší dobu, bude nadále česká extraliga posilovat dalšími hráči ze zámoří?
Myslím si, že určitě. Pořád je tam plno šikovných hráčů, kteří nikde nehrají a čekají, jestli se začne hrát nebo ne. Pokud by se nehrálo, tak by ligu zkvalitnili čeští kluci, ale i ti z Kanady a Ameriky.

Docela je mi tedy líto tamních milovníků hokeje, zklamání je u nich asi veliké, že?
Jsou zklamaní, hodně. Celá stávka je asi nejhorší pro fandy, pro lidi, kteří pracují v klubech a podobně. Takže já jenom doufám, že se za mořem brzy obě strany dohodnou a my můžeme začít zase hrát.

Na start v české extralize si nepamatujete, ale co váš první zápas v NHL?
Ten ano, ten si pamatuji. Hráli jsme se San José proti Edmontonu Oilers.

A vy jste dal i první gól za mořem.
Ano. Sice to byl takový hodně velký náhodňák, ale platil. Branku si tedy také pamatuji, jsou to pěkné vzpomínky.

Tak to jste asi musel platit pokladníkovi Žraloků, ne?
Nepamatuji si už kolik přesně, ale tehdy jsem musel platit asi dost (směje se).

A za branky v dresu HC MOUNTFIELD jste už pokladníkovi Jirkovi Šimánkovi peníze dával?
Zatím ne, ale doufám, že si kluci článek nepřečtou a pak si mne hned nenajdou (zase se smíchem od ucha k uchu). I když Šimi (přezdívka kapitána Šimánka) je poctivý pokladník...

Jak se koukáte na současné výkony vašeho mužstva, zdá se, že se postupně zlepšují?
Poslední zápas doma s Pardubicemi a před tím venku s Libercem, to už bylo něco jiného než před tím proti Litvínovu. Protože tady jsme makali celých šedesát minut a výkon byl výborný a doufáme, že na něj zase navážeme.

Vaše speciální formace s Martinem Hanzalem a Václavem Prospalem působí hodně sehraně, dá se vůbec zápasový rytmus naplno secvičit na trénincích?
Všichni tři jsme hodně zkušení hráči a na ledě opravdu dokážeme vyhovět jeden druhému. Každý z nás hraje NHL řadu let a většina tamních týmů má podobný systém, takže naše secvičování nebylo až tak těžké. Ale pořád si myslím, že hra může být ještě o hodně lepší a postupně se naše lajna také zlepší. Hlavně, abychom dávali góly.

V NHL padá hodně gólů z míst těsně před brankou, hráči cloní brankářům a puky dorážejí, učíte to také vaše spoluhráče, protože to v české extralize až tak často nevidíme.
Zrovna jsem se o tom s Vencou Prospalů bavili, že v Čechách je trochu jiná herní mentalita. Když jsem přišel do NHL, tak jsem také nevěděl, že mám jít důrazně do brány a puky tečovat. Ale dnes už jinak hokej ani hrát neumím. Je to sice tvrdé a hodně to bolí, ale přesně tam padají góly. Tady se toho také musíme držet a jít si za tím.

A máte ještě vůbec nějaké kamarády mezi brankáři, když jim takhle vlastně otravujete jejich práci?
Je pravda, že mezi golmany mám už docela jméno (smích). Ale to je normální, v NHL se tlačí do brány víc hráčů a brankáři jsou na to zvyklí.

Petr Lundák
Týdedník Budějovicko