29.08.2006, Tomáš Zetek

Brankářům se asi bude muset vzít výstroj úplně, směje se Václav Nedorost

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Dlouhou dobu se dostával z komplikovaného zranění obou kolen. Zhruba před dvěma týdny se konečně mohl plně zapojit do tréninkového procesu. Ani v tu chvíli však stále nevěděl, kam ho zesláblé nohy budou muset donést. V úterý 22. srpna pro něj ale skončila dlouhá doba nejistoty a on podepsal s klubem HC Mountfield roční smlouvu. Od té chvíle se může již plně soustředit na svůj dlouho očekávaný návrat mezi extraligové mantinely v českobudějovickém dresu. Správně jste uhodli, že k těmto indiciím patří jméno Václav Nedorost. Domácí premiéra mu ale příliš nesedla. „Když už jsem byl na ledě, tak jsem tam byl na nic,“ hořekoval po zápase s Pardubicemi šikovný centr.

Jak vypadalo utkání z pohledu týmu?
Určitě jsme nebyli horším týmem, kluci hráli docela dobře. Zvláště ve druhé třetině jsme si vypracovali dost šancí, ale bohužel jsme žádnou neproměnili.

To už se stává obehranou písničkou, že koncovka je největší bolestí vašeho mužstva…
Já myslím, že se bude muset brankářům vzít úplně výstroj a budou chytat bez ní, protože my hrajeme každý zápas 1:1. Určitě je to ale v nás. Na druhou stranu ani my góly nedostáváme, takže asi i ta mužstva, co hrají proti nám, jsou na tom podobně. Kromě zápasu na Spartě je to skoro pořád takhle.

Zmínil jste zápas se Spartou Praha, kde jste sice hráli na půdě silného týmu, ale vstřelili jste čtyři branky. Čím to?
Když hraje soupeř otevřeně, tak se taky snažíme hrát hodně dopředu. Pardubice dneska daly gól a pak hodně bránily, navíc Lašák chytal výborně, takže to je prostě jedno s druhým. Zdá se mi, že ty týmy jsou na tom stejně jako my. Když se dívám na výsledky z přípravy, tak góly trochu padají akorát na Moravě nebo třeba se slovenskými soupeři, ale tady třeba Plzeň, Kladno nebo my? To je bída.

Když se schylovalo k vašemu prvnímu startu po dlouhém zranění, bál jste se toho, že když budete hrát poprvé doma a nevyjde vám utkání, budou se vám kamarádi smát…
To ne, bral jsem to ze srandy jako hecování. Jsem spíš naštvaný, že mi to utkání nevyšlo, ale naštěstí je to pořád příprava. Musí se to ale zlepšovat, protože kdyby to takhle mělo být pořád, tak to asi zabalím. (smích)

Hrál jste poprvé dva zápasy v řadě, když jste nastoupil v pátek na Spartě a teď i v úterý s Pardubicemi. Jak se cítíte po fyzické stránce?
Zatím je to těžké hodnotit, protože, jak říkám, dneska jsem si moc nezahrál. Byl jsem unavený, protože jak jsem nechodil moc na led, tak jsem měl problémy se potom rychleji rozjet. Docela mě bolela obě kolena, protože se jsem se těžko dostával do tempa.

Pojďme se ještě vrátit k utkání na Spartě. V poslední minutě při hře bez gólmana jste vstřelil branku. Zlí jazykové tvrdí, že byla hodně ušmudlaná. Je to tak?
Docela jo. Chtěl jsem objet beka a nahrát to před branku Kamilovi, ale trefil jsem Salfickýho do hokejky a ten si to sám srazil mezi betony.

I tak ale gólový úspěch po tak dlouhé době potěší, ne?
Určitě to potěší a kdybych dal takovýchhle šmudlů v sezoně pětadvacet, tak mi to určitě nebude vadit. (smích)

Nastupujete v útočné formaci s Kamilem Brabencem a Michalem Hudcem. Jak vám zatím tato spolupráce vyhovuje?
Ve spolupráci nemáme problém. Dneska tam byli kluci víc, protože chodili na oslabení. Já, když už jsem na ledě byl, tak jsem tam byl stejně na nic, protože jsem hrál strašně.

Vaše zranění bylo hodně komplikované a vleklé. Jak jste již řekl, do formy se budete dostávat asi hodně pozvolna. V tréninku už máte stejné dávky jako zbytek mužstva?
Už asi druhý týden trénuji normálně, tak doufám, že se postupně budu zlepšovat herně i fyzicky.

V rozhovoru pro hokejcb.cz jste zhruba před třemi týdny sliboval, že budete do začátku sezony stoprocentně fit. Jaká je tedy situace nyní, deset dní před zápasem v Třinci?
Myslel jsem to tak, že budu stoprocentně fit s koleny. S fyzičkou a se hrou to ale rozhodně v září stoprocentní nebude. Řekl bych, že někdy v listopadu snad budu mít zpátky aspoň nohy, protože když udělám jednu rovinku, tak cítím, že už se mi dál nechce. Je to blbý pocit, nikdy jsem se s tím ještě nesetkal, ale budu se muset prát a bojovat. Udělám všechno proto, abych byl týmu prospěšný co nejdříve.

Děkuji vřele za rozhovor a přeji mnoho sil při návratu do extraligového kolotoče.