Do utkání vstoupili Jihočeši velmi aktivně a tentokrát nejistý Libor Barta musel během prvních pěti minut předvést pět ze svých celkově třiceti zákroků. Jenže v šesté minutě už jeho lapačka mávla naprázdno. Štěpán Hřebejk vypálil po zadovce Škody do pravého horního rohu a nedal plzeňskému fantomovi sebemenší šanci. Po zápase zdobil šťastného střelce úsměv od ucha k uchu. „Ivan Rachůnek to tam vezl z jednoho rohu do druhého, tak jsem se tam raději nechtěl moc tlačit. Nakonec to dostal Vláďa, nahrál to na tyčku, kam jsem najížděl a s trochou štěstí mi to tam padlo," líčil hokejista, který ihned po utkání pózoval fotografům s pukem, který si samozřejmě schoval na památku. Ve svém 64.zápase vstřelil totiž svůj vůbec první extraligový gól. „Mám z něj hroznou radost, a o to větší je, že se dnes vyhrálo," těšilo Hřebejka. Cesta k výhře však vůbec nebyla jednoduchá. Když ve 21.minutě procedil puk za Kučeru Josef Straka, nevypadalo to s domácími nikterak růžově. „My jsme se snažili hrát hodně zezadu, což se nakonec také povedlo. Podařilo se nám potrestat hodně jejich chyb a z toho pak vyplynul ten obrat v utkání," všiml si subtilní křídelní útočník. Českobudějovičtí hokejisté se museli vypořádat s absencí klíčového beka Dana Babky, který si na čtvrtečním tréninku poranil třísla. Poté, co ve Vítkovicích zle propadl na postu beka Kolda, musel trenér Pouzar slepit obranné dvojice úplně znovu. Post nejzkušenějšího obránce připadl Stanislavu Jasečkovi, v sestavě se takřka poprvé zjevil jak Lukáš Vomela, tak i Miroslav Ďurák. „Jak Lukáš, tak i Miro hráli určitě dobře a nemalým dílem přispěli k tomu, že jsme dnes Plzeň přehráli," liboval si spokojený Hřebejk. Ačkoliv Hřebejk vsítil úvodní branku zápasu, v polovině druhé třetiny již po něm na ledě nebylo ani vidu, ani slechu. Kouč Pouzar taktizoval, stáhl hru na tři pětky, zhruba pět minut před závěrečnou sirénou už dohrával střetnutí jen na dvě lajny. „Na třetí třetinu se to trenéři rozhodli stáhnout. Bylo to asi dobře, protože jsme vyhráli. Výhře se musí vše podřídit," nedělá si těžkou hlavu z toho, že se na kluzišti nemohl prohánět až do samotného závěru. Čas 60:00 oslavila, vyjma zhruba čtyřiceti příznivců Plzně, celá Budvar aréna bouřlivým potleskem ve stoje. V Budějovicích velmi neoblíbená Plzeň odjela na západ Čech s prázdnou. Podle slov Štěpána Hřebejka však rivalita mezi oběma krajskými městy na hráče HC České Budějovice nedolehla. „Pro fanoušky je to určitě velké derby! Ale na nás na hráče, to až tak moc nedoléhá," usmál se Hřebejk, žmoulajíc neustále ve své dlani černý suvenýr, kterým pokořil v šesté minutě Bartu. „Poprosím pana Brůžka, jestli mi na něj nechá něco napsat a pak si půjde někam stoupnout, nebo sednout, nebo lehnout," smál se forvard s číslem 17 na zádech.

Ve čtvrtek ráno si v kabině pražského Edenu balil své hokejové nádobíčko, sedl do auta a kdo ví, zda se cestou do Českých Budějovic nepotkal s opačným směrem putujícím Michalem Vondrkou. Českobudějovické vedení přebralo smlouvu Jana Fadrného a bojovný útočník začal ze svého plánovaného dvouletého působení ukrajovat první krajíc. „Já jsem tu moc dlouho zatím nepobyl. Přijel jsem ve čtvrtek ráno před tréninkem, takže s tou aklimatizací to zatím není nijak horké," přiznal ještě nedávno slávistický útočník, že v budějovické kabině se ještě zcela nezabydlel. Přesto mu však trenér Pouzar daroval značnou porci prostoru na ledě. Na křídlech mu pomáhali při ofenzivních výpadech zkušení harcovníci Šimánek s Robem. „S klukama se mi hrálo dobře a já doufám, že nám to pošlape zápas od zápasu lépe. Šancí jsme jako mužstvo měli kupu, mohli jsme dát daleko více gólů, ale vyhráli jsme a to je hlavní," sumarizoval ve zkratce páteční duel Fadrný. V nabitém kádru mistra ligy nedostával mnoho prostoru, což koneckonců sám Fadrný přiznal. „Je pravda, že tak jako dneska, jsem hrál ve Slavii maximálně tak třikrát," pokrčil rameny sympatický útočník. Generální manažer Českých Budějovic Pařízek si jej z kádru Slavie Praha vyhlédl kvůli jeho důrazu. Speciální úkoly od impulsivního trenéra HC České Budějovice však podle svých slov nedostával, „Tady se hraje odlišný styl, než na Slavii. Budějovice hrají daleko aktivněji, útočněji. Jediné, co mi před zápasem trenéři říkali bylo, abych ihned po ztrátě kotouče aktivně napadal soupeřovu rozehrávku," vzpomínal na trenérův projev před startem střetnutí Fadrný. Na otázku, zda mu vyhovoval spíše defenzivnější styl, hraný v pražském klubu, či na útočnou notu laděná hra Budějovic odpověděl vyhýbavě. „Já nevím, to se ukáže až časem," pokrčil rameny univerzální útočník. Ještě v dresu Slavie již proti Lasselsbergeru Plzeň jednou hrál. Ač Slavia vedla do 56.minuty 2:1, z ledu nakonec odešla poražena. Gól Hurtaje tři minuty před koncem rozlítil Vladimíra Růžičku natolik, že veřejně pohrozil oporám týmu trejdem. „Tenkrát se mi zdála Plzeň horší. Dnes měli celkem dost šancí, ale nebylo to tak, že by si je vypracovali, ale my jsme jim je svými někdy zbytečnými chybami darovali. Ale jinak musím říct, že jsme Plzeň přehráli a máme zaslouženě tři body. Oni se do hry dostávali prakticky jen při přesilovkách, ale při hře 5 na 5 na nás neměli," tvrdí v pátek střední útočník druhé formace. Jenže ve chvíli, kdy byl na ledě plný počet hráčů na obou stranách snížil necelých pět minut před koncem smutný hrdina zápasu Krátoška na 3:4. Mráz se podle Fadrného Jihočechům po zádech neproháněl. „Řekli jsme si, že hrajeme dále. Věděli jsme, že musíme hrát aktivně, protože kdybychom se stáhli, tak by to zavánělo tím, že bychom ještě inkasovali na 4:4," uvědomoval si Jan Fadrný, který se v pátek předvedl ve velmi dobrém světle.

Štěstím po zápase zářil i slovenský obránce Miroslav Ďurák, který se v dresu Českých Budějovic objevil vůbec poprvé. „Je to super. Byl jsem dost nervozní, protože to byl můj první zápas. Naštěstí jsme vyhráli a tři body jsou doma," oddychl si urostlý bek. Pro páteční duel s Plzní jej trenér Pouzar postavil po bok Iva Kotašky. Risk vyšel a obranná dvojice Kotaška - Ďurák odehrála velmi dobrý zápas. Sám slovenský zadák si spolupráci s českobudějovickým odchovancem nemohl vynachválit. „Hrálo se mi s ním velmi dobře. Myslím si, že jsme si velmi dobře rozuměli a dobře jsme se doplňovali. On mi dnes velmi pomohl," poděkoval na dálku svému spoluhráči Ďurák. Ten je v tréninkovém zatížení s budějovickým mužstvem teprve týden, krátce po utkání však mohl zapět masérem Vlašicem řízený chorál na oslavu důležitého vítězství. Nerozehranost na sobě po návratu ze zámoří stále ještě pociťoval. „Já jsem tři roky nehrál v Evropě a byl jsem nejistý a nervozní. Z tribuny to asi vypadalo tak, že jsem nerozehraný, ale byl jsem hlavně nervozní," přiznával vytáhlý bek, který si českou extraligu zatím nemůže vynachválit. Derby s Plzní má ale vždy svůj specifický náboj a tak těžko po jednom zápase soudit úroveň soutěže. „Dnes jsem ale měl z toho zápasu skvělý pocit. Hrál se velmi rychlý hokej, bylo to super," nechal na sobě znát nadšení Ďurák. Řež, která se v pátek odehrávala na ledě Budvar arény, přesně pásla rodáku z Topoľčan do karet. Z angažmá ve Spojených státech si tvrdé hře přivykl. „Můj styl je hrát tvrdě do těla, dýchat hráči na záda a nenechat ho hrát, takže mě to dnes sedělo," usmíval se. Návyky z Ameriky předvedl ke konci druhé třetiny. Další Slovák Andrašovský se ošklivě ohnal hokejkou po jeho obranném druhovi Kotaškovi a v jinak nezáludně hrané partii poslal budějovického beka s bolestnou grimasou k ledu. Ďurák se nejprve sklonil nad Kotaškou a poté vystartoval směrem k Andrašovskému. Tomu před tvrdým úderem pomohl jen včasný zásah rozhodcovské dvojice Bádal - Pouzar. „Nesnáším záludné fauly a v Americe mě naučili, že mám chránit své spoluhráče. Věřím, že kdyby se něco podobného stlo mě, tak se zase kluci zastanou mě," míní Ďurák, který krátce po neúspěšném ataku na Andašovského musel ještě čelit zběsilému křiku útočníka Dvořáka ze střídačky hostů. Na jih Čech přišel slovenský bek s pověstí ostrého hocha, i proto jej před zápasem trenéři upozorňovali, aby při šarvátce neshazoval rukavice. Další zásah do obrany při hrozícím jednozápasovém trestu už by mohl mít katastrofální následky. „Nejen oni, ale i kluci mi to říkali. Ale já jsem o tom věděl a ve chvíli, kdy jsem jel na Andrašovského, tak jsem to měl v hlavě, nechtěl jsem zbytečně oslabovat mužstvo," říká na závěr sympatický bek.

První extraligový návrat na budějovický led si prožil obránce Milan Nedoma. Skončil však nezdarem. Plzeň odjela po nemastném výkonu z Budvar arény s prázdnou. „Každá porážka je špatná. Osobně mě to mrzí, chtěl jsem tu vyhrát, nebo si odtud alespoň odvézt bod. Co se dá dělat. Život jde dál a bude ještě mnoho dalších zápasů, v nichž budeme moci vyhrát," smutnil při odchodu z kabiny hostů zkušený obránce. K bodům měl Lasselsberger skutečně daleko. Od vyrovnávajícího gólu Luboše Roba z 23.minuty jen těžko chytal dech a ve v první minutě poslední třetiny už prohrával dokonce 2:4. „Chybělo nám trochu větší nasazení. Oni dnes skutečně byli lepší, my jsme udělali chyby, dostali jsme laciné góly a pak už nám zbývalo hodně málo času k tomu, abychom to vyrovnali. Budějovice zaslouženě vyhrály," uznal odchovanec brněnského hokeje. V zápase se příliš nepředvedl ani Libor Barta. Ještě minulý týden se po zápase s Třincem při rozhovoru pro www.hcplzen.cz chvástal, že příští zápas si snad vezme svetr, aby mu v brankovišti nebyla zima, jak nemá co na práci. V čase 22:50 mu tvrdou lekci uštědřil kapitán domácích Rob, který jej prostřelil metr za modrou čárou a čisté svědomí neměl plzeňský fantom ani při Štrbově nájezdu. „Gól Roba nebyl klíčový. My jsme fakt celý zápas nehráli dobře, dělali jsme dost chyb. Libor sice dostal blbý gól, ale drží nás nad vodou v jiných zápasech. Určitě bych neházel dnešní prohru na brankáře," postavil se za zkušeného šestatřicetiletého brankáře Nedoma. Pravdou zůstává, že stavu 2:4, kdy spíše než hráči drželi víru ve vítězství fanoušci Plzně, se Barta dvakrát vyznamenal. Ve 42.minutě se famózně v brankovišti roztáhl při nájezdu Kristka, v 50.minutě zase bezchybným semaforem zneškodnil přesnou střelu Bělohlava. I výčet těchto dvou šancí svědčí o tom, že Plzeň nevkročila do třetího dějství hry, zvané České Budějovice vs. Plzeň, tou správnou nohou. A to ještě nebyl zmíněn parádní gól Sailera na 4:2. „To byl dost důležitý gól. O přestávce jsme si říkali, že 3:2 se dá stále ještě otočit, ale Saily to udělal dobře. Jel a rychlou střelou zápěstím přes obránce zavěsil," pochválil svého bývalého spoluhráče Nedoma. Plácat po zádech však rozhodně nemohl útočníka Aleše Krátošku. Ve 38.minutě ocenil jeho zkrat, kdy hodil hokejkou po puku ve velmi dobré šanci domácích, rozhodčí Bolina trestným střílením. „Tohle se stává většinou u gólmanů, ale s tímhle jsem se u hráče ještě nesetkal. Nejspíše byste se na to měl zeptat jeho. Podle mě měl nějaký zkrat, protože tohle jsem ještě nezažil," usmíval se nad vzpomínkou na 38.minutu Nedoma. V momentě, kdy soudce Bolina zkřížil své paže nad hlavou na znamení trestného střílení vybuchla plzeňská střídačka hněvem. Nedoma to však s odstupem času považuje za neopodstatněné. „Jasná penalta. Za hození hokejkou je trestné střílení," prokázal znalost pravidel symptaický obránce, který z důvodu porážky nakonec do plzeňské kasy nepřispěl ani korunou. „Nikdy to nevypisuju před zápasem, protože to zatím vždy špatně dopadlo. Platím, až když se vyhraje. Ale dneska není co dávat," říká sklesle Milan Nedoma.