29.03.2006, Tomáš Zetek

Vypadalo to, že snad půlka haly je na naší straně, liboval si Hřebejk

P r a h a – Mužstvo Českých Budějovic nepřestává udivovat hokejovou veřejnost. Hned v prvním utkání semifinálové série s pražskou Slavií zvítězilo. Jihočeši opět prokázali týmového ducha a v čele s vynikajícím gólmanem Turkem vstoupili do druhého kola play-off vítězně. „Jsme rádi, že nám to takhle vyšlo. Zítra se ale pokračuje, takže musíme jet zase dál,“ je sice spokojen, ale zároveň krotí euforii jeden z nejlepších hráčů hostujícího celku Štěpán Hřebejk.

Jak jste řekl, druhý zápas je hned zítra. Co může tohle vítězství znamenat pro další vývoj série, v které jsou Pražané favoritem?
Určitě je to dobře pro nás, že jsme vyhráli první zápas. Podařilo se nám dokázat skutečnost, že jsme nepřijeli nikterak odevzdaně a jsme připraveni se poprat o postup.

Co bylo podle vás hlavním důvodem českobudějovického úspěchu v utkání?
Určitě jedna z nejdůležitějších věcí byla ta, že jsme nešli do zápasu s pocitem outsidera. Strašně moc jsme chtěli uspět a také jsme za tím šli. Jsme moc rádi, že se nám to povedlo.

Ve čtvrtfinálové sérii proti Liberci vaše mužstvo hrálo velké množství dvojnásobných přesilovek. Před startem semifinále šly ale z řad fanoušků i nestranných odborníků hlasy, že proti Pražanům to bude naopak. Na diskusním fóru internetových stránek se dokonce objevily nadnesené příspěvky o tom, že proti Slávii se hraje hlavně ve třech. Ať se to prý váš tým rychle naučí. Vnímali jste to nějak?
Těmihle věcmi jsme se nikterak nezabývali. Musíme se koukat hlavně na sebe, jen tím můžeme dosáhnout úspěchu, a hlavně si hlídat veškeré vypjaté situace a prostě to hrát tak, aby těch faulů bylo z naší strany co nejmíň.

Před koncem druhé třetiny jste přečkali bez inkasované branky oslabení tří proti pěti. To pro vás asi byla hodně velká psychická vzpruha, že?
Určitě to byl jeden z nejdůležitějších momentů. Ta přesilovka nebyla úplně krátká, navíc se vhazovalo u nás v pásmu, takže nic příjemného to určitě nebylo. Šance tam soupeř měl, ale vzadu nás výborně podržel Eda, který odchytal opět senzační utkání. Máme v něm velkou oporu.

Naopak pět minut před koncem domácí tým špatně vystřídal a následně odešel pykat za faul na Kotrlu Dominik Graňák…
Přesně tak. Dokázali jsme dát v téhle výhodě gól a v dohrávané přesilovce i rozhodnout zápas druhou branku. Paráda!

V dnešním zápase jste byl jedním z nejlepších hráčů Českých Budějovic. Opět díky svému dravému, chvílemi až sebezničujícímu stylu. Nedostal jste při některém z nespočtu soubojů nějakou větší ránu?
Ne. Dneska to bylo bez újmy. (smích) Tenhle styl je asi tak jediný, kterým se můžu s mou postavou prosadit. Jsem moc rád, že tímto můžu pomoci mužstvu.

Do Sazka Areny vás přijelo podpořit velké množství diváků a po většinu zápasu to vypadalo, že jste domácím týmem vy, nikoli Slávie…
Byl to určitě krásný pocit a moc nám to pomohlo. Chtěl bych za sebe i za kluky divákům moc poděkovat, protože z ledu to vypadalo, že snad půlka z nich je na naší straně.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v dalších utkáních.

1. SEMIFINÁLE - MOMENTY ŠTĚPÁNA HŘEBEJKA

1) V osmé minutě se dostává Štěpán Hřebejk do zakončení, aby poprvé rozvlnil síť za gólmanem Petrem Fraňkem. Chvilku před vysláním střely, se ale ozývá píšťalka jednoho z čárových sudí. Verdikt zní jasně – ofsajd.
„Dostal jsem puk do branky, to rozhodně ano. Nechtěl bych lhát nebo něco stoprocentně prohlašovat, ale myslím si, že ofsajd to nebyl. Viděl jsem, že Franěk se přemísťuje za přihrávkou, takže jsem zvolil střelu a gól to určitě byl. Padnul ale bohužel po postavení mimo hru. Písknutí zmizelo v té vřavě a já ho asi přeslechl. Pak se strhla nějaká šarvátka a pár ran jsem schytal. Jel jsem se ale hned Fraňkovi omluvit a myslím si, že to přijal v pohodě.“

2) Nahození jednoho ze slávistických obránců ve druhé třetině míří těsně mimo brankoviště. Roman Turek jistí situaci rozvážným přemístěním. Trajektorii dráhy kotouče, ale náhle změní v krkolomné pozici jeho spoluhráč s číslem osm na zádech. Puk míří mezi nohy českobudějovického brankáře. Ten však stihne doutnající požár výborným zákrokem uhasit.
„Viděl jsem, že jeden ze slávistů se snaží dávat nějakou střílenou přihrávku před branku. Tam byl další hráč, který byl volný, takže jsem se pouze snažil nějakým způsobem tu přihrávku zastavit nebo změnit její směr. Dopadlo to tak nešťastně, že jsem to tečoval Edovi mezi nohy. Ten to ale naštěstí chytil. Pak jsme se o tom ještě bavili a já jsem se mu mohl jen omluvit a poděkovat.“

3) Chuť do hry a nasazení bylo v podání Štěpána Hřebejka tradičně enormní. Své sebevědomí si hodně zvedl v prostředním dějství, když blízko vlastní klece s nebetyčnou lehkostí obehrál slávistického vůdce na ledě a dlouholetého reprezentanta Josefa Beránka.
„Viděl jsem, že vedle brány zůstal volný puk, tak jsem se pro něj vracel. Chtěl jsem to zatáhnout za branku, ale zahlédl jsem, že mne Pepa Beránek forčekuje, tak jsem zkusil takovou zpětnou kličku a vyšlo mi to. Že bych ho ale nějak povodil, to určitě ne.“

4) Mohl to být právě on, kdo připraví první branku, na kterou čekali na obou stranách výteční fanoušci. Již od poloviny zápasu bylo jasné, že kdo založí gólový účet vysoce vyrovnaného zápasu, udělá obří krok k úspěchu v celém úvodním utkání série. Hřebejkovu přihrávku do ideální pozice však Zdeněk Kutlák poslal těsně mimo rozsah tří tyčí.
„Mám pocit, že jsme dohrávali v útočném pásmu přesilovou hru. Bylo to už ke konci soupeřova trestu a střídání jsme hodně natahovali. Udělal jsem si protisměrnou kličku za brankou, čímž se mi povedlo trochu zmátnout beka. Vyjížděl jsem ven a viděl, že Kutli si najíždí sám před branku, tak jsem mu to přistrčil. Byla jen škoda, že to netrefil.“

5) Přibližně sedm minut před vypršením normální hrací doby, za stavu 0:0 zvedá jeden z hlavních arbitrů pravici a Franěk vyjíždí z branky. Štěpán Hřebejk odchází vstříc načerpání sil na střídačku. Kapitán Sailer je však rozhodčími upozorněn, že právě třiadvacetiletý štírek má odejít za katr. Schyluje se k těžké dvouminutovce pro české Budějovice.
„Tak určitě to nebyl dobrý pocit, ale já hlavně nevím, proč rozhodčí vyloučili mne. Faul byl totiž úplně na druhé straně a já jsem vůbec nebyl v kontaktu s žádným hráčem. Myslím si, že v tomto případě se sudí spletl. To ale nic neměnilo na tom, že jsme šli do čtyř. Jsem rád, že to kluci ubránili.“

ŠTĚPÁN HŘEBEJK OČIMA MILANA KUPKY, ASISTENTA KOUČE:
„Štěpánův výkon byl velmi dobrý, ale nechtěl bych jej nikterak vyzdvihovat nad ostatní. Myslím si, že jsme hráli hlavně dobře jako mužstvo, což rozhodlo. Je to ale samozřejmě velice platný hráč, jehož výkon je založen na bruslení, hbité hře u mantinelu s množstvím protisměrných kliček. Dalším plusem je fakt, že díky svému nasazení si často vykoleduje faul soupeře na svou osobu.“